Muži po celém světě odmítají platit za své protějšky, s nadsázkou se označují jako „lakomci“. Nejen „zlatokopky“ mají utrum
Zaplatit za ženu v restauraci, v kině, kupovat jí dárky – to někteří považují za projev galantnosti, jiní se ale ohrazují, že když ženy chtějí emancipaci, mají ji mít (a tedy by si vše měly hradit samy). Samozřejmě ale také záleží na tom, v jaké míře je ona galantnost ze strany mužů projevována a naopak ze strany žen vyžadována. Pokud se totiž oprostíme od klasických genderových rolí a toho, jaká očekávání jsou na nás kladena vzhledem k pohlaví, musíme nutně dojít k závěru, že ve vztahu by měl být důležitý zejména respekt ke druhému, a co se finanční stránky týká, pak by základem měla být určitá rovnováha. Jenže je pravdou, že ne vždy vztahy (bez ohledu na sexuální orientaci partnerů) tímto způsobem fungují...
Zatímco tedy v gay komunitě se hojně přetřásá koncept označovaný jako sugar daddy (ekonomické využívání starších gayů těmi mladšími), v hetero vztazích si některé ženy vysloužily právě označení „zlatokopky“. A v reakci na tuto situaci vzniknul v Africe nový trend, který se díky internetu záhy rozšířil do celého světa – muži se veřejně prohlašují za tzv. „lakomé muže“ a v souladu s tím odmítají otevírat peněženky, když to jejich polovičky vyžadují.
Ačkoliv obvykle globální trendy spojujeme s USA, tentokrát je za kořeny Asociace lakomých mužů nutné zamířit na africký kontinent, konkrétně do Zambie. Právě tam byl na konci roku 2020 zatčen Leonard Mweembe za fyzické napadení manželky. To by sice mohlo být označeno za klasický případ domácího násilí, kdyby však jediným důvodem napadení nebyly ženiny opakované žádosti o peníze na kadeřníka (sic!) a nejednalo se o výsledek podivného žertování, o čemž nakonec vypověděla i sama napadená. „Žertovný spor“ týkající se peněz na nový účes se ale poněkud vymknul kontrole.
I když jakékoliv násilí mezi partnery (pomineme-li násilí smluvené v rámci sexu) by samozřejmě mělo být nepřijatelné, Mweebův následný argument, že ženě peníze na kadeřníka nedá, jelikož se rozhodl stát členem Asociace lakomých mužů, na sociálních sítích velmi zaujal. A právě tak se začalo povědomí o netradičním spolku – který zmiňovaný násilný akt záhy odsoudil – dále rozšiřovat. Muži v dalších afrických zemích, kteří se začali veřejně bránit proti platbám za své ženy, se tak rozhodli začít se k Asociaci hlásit také….
Kdo jsou „lakomí muži“?
Stát se „lakomým mužem“ aktuálně není vůbec těžké, díky nově vzniklé mobilní aplikaci Stingy Men si lze dokonce vygenerovat vlastní členskou kartu, muži by pak měli složit také přísahu, v níž se zavazují, že se nenechají svými partnerkami vykořisťovat. „Povinností“ členů je při každé ženině žádosti o peníze reagovat nějakou kreativní výmluvou. Méně vynalézaví muži pak mohou používat i výmluvy ověřené, které jsou v určité „databázi“, např.: „Moje matka mi dnes o peníze zavolala dříve“ nebo „Bohužel jsem tento týden všechny své miliony vložil do podnikání“ apod. Nutno říci, že v této rovině se dle mnoha členů skutečně jedná spíše o žert a vzájemné špičkování s partnerkami.
Sbohem, zlatokopky i sugar daddies
Je jasné, že Asociace lakomých mužů balancuje na poměrně tenké hranici mezi humorem a podněcováním nenávisti vůči ženám. Prozatím naštěstí převažuje humor – ostatně, ke členství v Asociaci se záhy přihlásila řada celebrit a komiků z Keni, Nigérie, Ugandy apod. a sami muži na sociálních sítích uvádí, že celou tuto aktivitu by nikdo neměl brát příliš vážně. „Možná jsou někteří muži opravdu lakomí, ale ti, kdo jsou ženatí, vědí, že není jiná možnost, než se s ženami o výdělek podělit, i když i ony samy chodí do práce,“ uvedl tak jeden z mužů, který se k „Lakomým mužům“ hlásí, v odkaze na objektivní fakt, že platy žen bývají nižší než platy mužů. „Lakomí muži jsou především o zábavě, i když rozumím tomu, že někteří muži odmítají být těmi, kdo ve vztahu nesou plnou finanční zodpovědnost,“ doplnil také s tím, že po světě ovšem běhá spousta žen, které čekají, že za ně muži zaplatí naprosto vše. A především jejich směrem aktivity „Lakomých mužů“ míří.
Jelikož právě humor (někdy až ve skutečně extrémních formách) je navíc jednou z možností, jak upozornit na celkovou absurditu stále přetrvávajícího rozdělení tradičních rolí žen a mužů (ale i na obecně platné společenské problémy), vlastně by se dalo říci, že základní koncept „Lakomých mužů“ není tak úplně od věci. Stejně tak samozřejmě nelze přehlížet skutečnost, že v populaci jsou opravdu tací, kteří svůj protějšek – a nutně se rozhodně nemusí jednat jen o heterosexuální ženy – využívají pouze kvůli vlastnímu finančnímu či materiálnímu prospěchu. Na stranu druhou je ale otázkou, zda právě ti, kteří jsou podobným formám zneužívání vystaveni, tak často nečiní vědomě a s vidinou jiných forem prospěchu vlastního. V takovém případě celý koncept Lakomých mužů padá pod stůl. O tom, že praxe, která začíná jako vtip, se může změnit v reálné násilí, ani nemluvě….
Tak prečo sa tváriš, keď si neni hore?
Bez neho si úplná pi*a, nič neni tvoje,
Bez jeho penazí by si ho nechcela,
Aby si zdechla do rána, aby si vedela….
…zakončuje totiž svůj (v základu také nepochybně satirický a v nadsázce myšlený) text i Rytmus.
