Násilí vůči LGBT komunitě v Polsku roste, po útoku extremistů skončili dva lidé v nemocnici. Zemí se vzedmula nečekaná vlna solidarity
Polsko není zrovna zemí, kde by se LGBT lidem extra dobře žilo. Dokazují to nejen výroky tamních politických představitelů, kteří v souvislosti se snahami o prosazování rovných práv užívají označení „LGBT ideologie“ a snaží se naopak vyvolat dojem, že LGBT lidé jsou pro Poláky hrozbou, ale např. i vyhlášení zón, které jasně deklarují, že LGBT lidé nejsou vítáni. Bohužel ale právě postupné rozdmýchávání netolerance a snaha vzbudit v lidech představu, jakým „nebezpečím“ pro ně LGBT osoby jsou, má již své výsledky. V druhé polovině března totiž v Gdaňsku maskovaná skupina cca 30 osob zaútočila na účastníky probíhajícího tréninku sportovního LGBT klubu Homokomando.
Homokomando je sportovní klub, jehož členy jsou jak LGBT lidé, tak i jejich přátelé, kromě realizace sportovních aktivit ale slouží i jako setkávací platforma poskytující prostor pro pořádání různých tematických akcí apod. Útok směřovaný na jeho členy skončil hospitalizací dvou z nich a podle vedení klubu jsou za něj zodpovědní příznivci krajní pravice, která se zasazuje o potlačení LGBT aktivismu v Polsku. „Agresoři našeho instruktora strhli na zem, začali do něj kopat a snažili se ho uškrtit,“ popsal útok jeden z účastníků s tím, že k další eskalaci nedošlo díky tomu, že po prvotním šoku běžel s dalšími přáteli těm, kdo byli biti, na pomoc. Pak útočníci ustoupili a pouze celé skupině hrubě nadávali.
Bezpečnost jen pro vyvolené
„Nebojíme se. A budeme pokračovat v trénincích stejně jako dříve. Budeme se i nadále účastnit akcí na obranu lidských práv, budeme hrdě kráčet pod duhovými vlajkami a žádat, aby s námi bylo zacházeno jako s lidmi. Protože my jsme lidé, ne ideologie,“ uvedli pak představitelé sportovního klubu v oficiálním stanovisku s tím, že ale budou muset posílit důraz kladený na bezpečnost. „Trénujeme běh, trénujeme i sebeobranu, ale uděláme nějaké změny v organizaci školení, aby byla bezpečnější. Na to bychom ale neměli myslet my, bezpečnost by nám měl zaručovat stát. Bohužel to ale nedělá,“ dodalo pak vedení klubu.
Gdaňsk jako ostrůvek naděje
Z řad vlády se však samozřejmě prakticky žádný hlas podpory neozval, s výjimkou polské levicové strany Lewica Razem, která útok záhy odsoudila s tím, že se jedná o výsledek dlouhodobé anti-LGBT kampaně vedené prezidentem Dudou a celou vládou včetně ministra spravedlnosti. Naopak v části polské společnosti se vzedmula vlna solidarity a stovky lidí oblečených do duhových barev následně vyrazily cvičit do parků po celém Polsku. Tyto akce byly označeny jako „tréninky solidarity“ a vyvrcholily 28. března „během rovnosti“ právě v Gdaňsku, kde k útokům došlo. Běhu se pak zúčastnily asi dvě stovky lidí včetně místostarostky města Moniky Chabior. Svou podporu LGBT lidem ale na sociálních sítích vyjádřila také starostka Aleksandra Dulkiewicz, která v příspěvku uvedla, že cítí vztek a hanbu a nesouhlasí s násilím ve svém milovaném městě. Doplnila také poměrně jasnou výzvu: „Zastavme tento akcelerující stroj nenávisti!“
Právě město Gdaňsk – resp. jeho vedení – pak celou záležitost začalo brát velmi vážně. Podle oficiálních informací tak již na radnici probíhají jednání, jež se zaměřují také na podporu skupin, jejíž členové byli napadeni. Zároveň se představitelé města snaží formulovat opatření, která by měla být přijata k omezení rostoucí radikalizace polské společnosti, což vede právě ke vzniku podobných násilných situací. Tím se má začít zabývat také nově ustavená odborná skupina, jejímiž členy jsou kromě lidsko-právních organizací také zástupci policejních složek. Diskuse má být zahájena zejména na téma šířící se agrese a nenávisti vůči LGBT lidem – a to včetně pozitivní praxe, která by souvisejícím činům měla předcházet.
Média jako vládní přitakávači
Ačkoliv happeningy na podporu LGBT lidí se konaly po celé zemi (tedy nejen v Gdaňsku), tím, co nejvíce zajímalo polská média (především ta, která jsou v područí státu, tedy veřejnoprávní televizi), bylo, že účastníci údajně porušili protiepidemická nařízení (organizátoři přitom dbali na to, aby všichni účastníci měli ochranu dýchacích cest a také udržovali povinné rozestupy). Kromě toho také polská televize odvysílala zprávu, že je nevhodné, aby se běh rovnosti konal zrovna o Květné neděli…
Nutno také říci, že mnohé z „tréninků solidarity“ doprovázela hojná policejní účast – ne však kvůli ochraně LGBT lidí, ale kvůli možnosti jejich stíhání (přitom útočníci z Gdaňsku doposud nebyli dopadeni). Ve Wroclavi cvičení muselo být dokonce ukončeno právě kvůli střetům účastníků se skupinou dalších extremistů. Ani přesto se LGBT komunita nehodlá vzdát. „Chtěli jsme ukázat, že násilí je nepřípustné, že se nenecháme zastrašit a že ve společném cvičení pod duhovou vlajkou budeme pokračovat,“ uvedl Linus Lewandowski, jeden z organizátorů akce. Další „běhy rovnosti“ jsou naplánovány na červen, a to v rámci pridů, jejichž konání sice bude kvůli pandemii omezeno, zrušeny však nebudou. „Chceme ukázat, že v Polsku je mnoho silných mladých žen a mužů, kteří budou bojovat za tuto zemi a budou hájit lidská práva,“ uzavřel druhý z organizátorů.
