Jsou lamači ženských srdcí, ta jejich ale patří mužům. Kteří známí herci jsou reálně gayi a jak to ovlivnilo jejich kariéru?
Jim Parsons jako Sheldon Cooper (Teorie velkého třesku)
Ačkoliv v populárním sitcomu, který svými dvanácti sériemi a 279 díly předčil dokonce legendární Přátele (10 sérií, 236 dílů) a zařadil se tak mezi nejdéle vysílané sitcomy vůbec, se geniální vědec Sheldon nakonec ožení s partnerkou Amy, Jima Parsonse ženy nepřitahují. Svatbu si sice užil i v reálném životě, ale vzal si svého dlouholetého přítele Todda Spiewaka. Nutno říci, že Parsons to, že je gay, veřejně oznámil až v roce 2012, tedy po pěti letech, kdy již byla Teorie velkého třesku v „běhu“. A důvod? Jak uvedl následně v jednom z rozhovorů, ne že by se za to, že je gay, styděl, ale obával se, jak by všeobecné povědomí o jeho orientaci mohlo ovlivnit úspěch seriálu…
Matt Bomer jako Neal Caffey (Ve službách FBI)
Velmi podobná situace jako s Jimem Parsonsem nastala také v případě Matta Bomera. Ten se do povědomí diváků vepsal díky roli v seriálu Ve službách FBI, který začal natáčet v roce 2009. O tom, že je gay, se veřejně nevyjadřoval, ačkoliv s manželem Simonem Hallsem v té době již vychovával tři děti. Pokud by ale existoval nějaký „ideální coming out“, byl by to právě ten v podání Bomera. K tomu, že má „duhovou rodinu“, se totiž přihlásil přímo před kamerami, když v roce 2012 přijímal humanitární cenu Stevea Chase. V děkovné řeči jednoduše vyjádřil díky i své rodině – manželovi a dětem. „Nesnažil jsem se být vzorem, ani teď nejsem, ale myslel jsem si, že kdybych tím mohl pomoci byť jen jedinému člověku, stálo by to za to. Ale říci, že mě to v kariéře také něco nestálo, to by byla lež. Ale stalo se. Nelituji, i když to tedy nebyla žádná pohádka,“ popsal okolnosti svého coming outu sám herec. Ačkoliv seriál následně v klidu dotočil, v některých rozhovorech přiznal, že kvůli své orientaci také o množství rolí přišel.
Sir Ian McKellen jako Magneto (X-Men)
Ian McKellen je jedním z velmi aktivních bojovníků za práva LGBT lidí, mezi něž se sám také řadí. A nejenže to nijak nezastírá již velmi dlouhou dobu, ale rozhodně svého coming outu, k němuž se rozhodl v diskusi rozhlasové stanice BBC v roce 1988, nelituje. Ostatně, k tomu, že je gay, se přihlásil v zájmu dobré věci – tehdy se totiž diskutovalo o kontroverzní části britského zákona, který místním úřadům bránil záměrně propagovat homosexualitu nebo publikovat materiály homosexualitu propagující. Ian McKellen tedy na otázku, zda si přeje, aby tato část zákona byla zrušena, odpověděl, že určitě ano. „Je to velmi urážlivé pro každého, kdo je – stejně jako já – homosexuál,“ prohlásil tehdy. A záhy poté pomohl založit charitativní LGBT organizaci Stonewall. Jak navíc dodal, je přesvědčen, že coming out z něj udělal i lepšího herce. Roli Magneta ve filmové sérii X-Men McKellen získal až řadu let po coming outu a že by někomu vadilo, že postavu hraje gay, se říci rozhodně nedá.
Jonathan Bailey jako Anthony Bridgerton (Bridgerton)
Seriál Bridgerton se stal hitem, stejně tak se Anthony Bridgerton stal do jisté míry idolem. Jeho představitel Jonathan Bailey, který se ke coming outu odhodlal již v roce 2018, ale právě v souvislosti s náhle nabytou popularitou přiznal, že jej mnozí ze showbyznysu od přihlášení se k LGBT komunitě odrazovali. V nedávném rozhovoru s výše zmiňovaným Ianem McKellenem dokonce uvedl, že těmi, kdo ho varovali nejvíce, byli další kolegové z filmového průmyslu z řad gayů. Jak také dodal, gayové se v branži mohou někdy cítit velmi zahanbeně kvůli tomu, že nezapadají do hollywoodských – heteronormativních, mužských norem. A sexualita se podle jeho názoru změnila v komoditu, pokud jde o psaní a obsazování rolí, ačkoliv neexistuje jediný důvod, proč by gay nemohl dobře zahrát heterosexuála a naopak…
Wentworth Miller jako Michael Scofield (Útěk z vězení)
Status hvězdy si Miller vydobyl právě v souvislosti se seriálem Útěk z vězení (2005-2008 a 2017). To, že je gay, v době natáčení seriálu známo nebylo a v roce 2007 herec tuto informaci přímo popřel. Jeho coming out přišel až v roce 2013, když na webové stránce lidsko-právní LGBT organizace GLAAD publikoval otevřený dopis, v němž odmítal pozvání na Mezinárodní filmový festival v ruském Petrohradě. Jako důvod uvedl, že „se cítí hluboce znepokojen zacházením ruské vlády s LGBT lidmi“ a že „se s čistým svědomím nemůže zúčastnit akce pořádané zemí, kde se lidem, jako je on, systematicky upírá základní právo žít a milovat otevřeně.“ Po své poslední účasti v Útěku z vězení v roce 2017 pak Miller na sociální sítě napsal, že s rolemi heterosexuálů končí. „Už nechci hrát hetero postavy, jejich příběhy již vyprávěny byly a jsou. Takže už žádný Michael,“ shrnul.
Gayů, kteří se objevili v rolích heterosexuálů, by samozřejmě bylo možné jmenovat více (notoricky známý je např. Neil Patrick Harris jako Barney Stinson v Jak jsem poznal vaši matku, hetero postavu hrál také Jonathan Groff v Glee ad.). Ovšem je jistě zřejmé, že co člověk (herec-gay), to vlastní příběh a názor. Rozhodně také nelze říci, že by gayové nedokázali hrát heterosexuály, což do jisté míry poskytuje i argument, proč by heterosexuálové naopak mohli hrát gaye. Jak ale některé střípky z výpovědí herců naznačují, zejména obsazování rolí gayů reálnými gayi (což ale platí i pro celé spektrum LGBTQ+) je mnohem komplikovanějším problémem, než se zdá. Být otevřený gay v Hollywoodu zjevně není zrovna výhra. A možná právě to je tím, co by se (namísto násilného prosazování obsazování LGBT herců do příslušných rolí) mělo změnit především.
