K nové super-heterosexuální orientaci se hlásí miliony lidí. Být super-hetero ale není super, podstatou je totiž odpor k trans lidem

O tom, jak rozmanitá může být sexuální orientace, by bylo možné dalekosáhle diskutovat. Někteří trvají jen na kategoriích hetero/homo, jiní je doplňují ještě o bisexualitu. A zejména v posledních letech část té společnosti, která se označuje jako konzervativní, doslova šílí z možnosti, že by orientací mohly být hned desítky. Titulky článků, které hlásají, že orientací je přes padesát (či více), pak právě na určitou skupinu lidí fungují jako rudá na býka. Ovšem zatímco mnozí v různých nových modelech sexuálního chování nalezli sebe sama, jiní se rozhodli (slovy jistého českého politického subjektu) bojovat za „normální svět“. A tak vznikla další nová „orientace“. Super-hetero.

Na sebeurčení nepochybně není nic špatného. Ať už se člověk označuje jako heterosexuál, gay/lesba, pansexuál, demisexuál…či klidně i asexuál, rozhodně proti tomu nelze nic namítat. Proti identifikování se s kategorií super-hetero je naopak možné namítat více než dost. Podle Urban Dictionary totiž daný termín znamená „preferenci opačného pohlaví s vyloučením transsexuálů“. Ačkoliv preference samozřejmě není totéž, co sexuální orientace, na sociálních sítích se během března rozpoutala doslova válka proti trans lidem. Tím, co vedlo k raketovému nárůstu těch, kteří se houfně začali hashtagem #superstraight označovat, pak bylo mj. toto nepochopení. Tedy, nepochopení, že nenávist vůči druhým opravdu není možné považovat za sexuální orientaci…

Prospívá očím a pomůže vám zhubnout. Ranní procházka před snídaní je nejlepší způsob, jak začít den1. 5. 2021

SS měsíc hrdosti, Sieg heil…

Super straight trend se začal šířit z TikToku a autorem prvního příspěvku byl pravděpodobně uživatel Kyleroyce. Ten na konci února zveřejnil video s názvem „Kdo další je také super-hetero?“ a tvrdil, že „vytvořil novou sexualitu“. Důvodem pak bylo, že ho okolí označuje za transfobního, když odmítá jít na rande s trans ženou. „Randím jen s opačným pohlavím. Se ženami, které se rodí jako ženy. Takže teď už nemůžete říct, že jsem transfobní, protože super-hetero je jen moje sexualita,“ uvedl Kyleroyce ve videu, které bylo ze sociální sítě následně smazáno (stejně jako z Youtube), přesto jej vidělo více jak milion lidí (a jelikož bylo znovu přesdíleno, můžete se na něj podívat v závěru článku). A nová orientace začala žít vlastním životem, např. se v podobě zkratky dočkala i srovnání s nacistickou SS, „We are SS now, let´s make march SS pride month! Sieg Heil!“ (tj. „Nyní jsme SS, pojďme udělat z března měsíc SS hrdosti“), stojí tak např. na ultrapravicovém diskusním fóru…

Těm, kdo s šířením „nové orientace“ začali, se ale podařilo přesně to, oč usilovali. Tematický hashtag se dostal na Twitter a na Redditu mělo související diskusní vlákno před smazáním téměř 30 000 členů.

A nakonec se super-hetero orientace obrátila vůči celé LGBT komunitě a nahrála do karet všem zmiňovaným odpůrcům dalších podob lidské sexuality. Protože je normální být normální. „Myslím, že je namístě, aby se konečně vyoutovali i heterosexuálové. Jsme zde, abychom světu řekli, že jsme hrdí na to, že jsme hetero – a že to není žádný zločin,“ tvrdí tak přívrženec nového „hnutí“. Je ale opravdu podstatou super-hetero trendu hrdé hlásání toho, že je člověk heterosexuál…a nebo se jedná jednoduše o snahu vyvolat další nenávist vůči LGBT+ osobám a zejména trans lidem/trans ženám?

Úkrok do popkultury i k „tvrdým“ datům

V roce 2006 natočila Agnieszka Holland snímek Dívka jako já: Příběh Gwen Araujo. Film je založen na skutečných událostech, kdy právě Gwen byla brutálně zavražděna muži, s nimiž měla poměr a kteří kvůli tomu zjistili, že vlastně není fyzicky ženou (změnu pohlaví podstoupit nestihla). Podle skutečných událostí byl ale ještě o pár let dříve natočen snímek Vojákova dívka. V něm se obětí vraždy (rukou mužů – vojáků, pro které je právě jasná hranice mezi mužstvím a ženstvím ve filmu tak důležitá) stává muž –  voják, který danou hranici překročil právě vztahem s trans ženou. Zatímco v prvním případě bylo důvodem vraždy poznání, že muži měli vztah vlastně s biologickým mužem, v případě druhém to bylo víceméně narušení (a znehodnocení) mužství spojovaného s uniformou.

Podobných příkladů by samozřejmě bylo možné jmenovat celou řadu. O tom, čemu trans lidé čelí, ale kromě filmů docela jasně vypovídají statistiky zachycující počty vražd z nenávisti cílených právě na trans komunitu. Jak potom – právě s odvoláním na dostupná data – uvádí magazín Forbes, jen v roce 2020 bylo zavražděno, udušeno či upáleno zaživa 350 trans lidí (v roce 2019 pak bylo číslo nepatrně nižší, o život bylo připraveno 331 translidí), kdy nejstaršímu bylo 31 let a nejmladšímu pouhých 15. Téměř čtvrtina trans lidí byla navíc zavražděna ve svých vlastních domovech. Je také nutné dodat, že statistiky zdaleka o hloubce problému nevypovídají, jelikož jsou lokality, kde vraždy trans lidí z hledáčku zájmu naprosto vypadávají.

Ačkoliv nejvíce těchto vraž z nenávisti je zaznamenáváno ve Střední a Jižní Americe, neznamená to, že by se jiných částí světa tento problém netýkal. Co přesně se děje v Rusku či Čečensku, kde různým formám násilí čelí i gayové a lesby, v podstatě nelze nijak dokumentovat. Pro příklady zhoršující se situace navíc není třeba chodit ani tak daleko, stačí se zaměřit na Maďarsko či Polsko, kde nenávist vůči LGBT+ lidem také eskaluje. A to i díky podpoře politických struktur a církve. Pokud se tedy objeví podnět, v němž se někteří „najdou“ (k čemuž přesně mohou směřovat podobné online skupiny, které k nenávisti podněcují), lze čekat jediné – další radikalizaci napříč společností.

„Instantní“ vzpomínky na počkání – kapesní fotoaparát snímky nejen pořídí, ale během 90 vteřin i vytiskne23. 4. 2021

Proč nebýt super-hetero…

Na sebeidentifikaci má samozřejmě právo každý/á. Ale konkrétně super-heterosexuální orientace nemá s orientací společného zhola nic. Přesto jediný příspěvek na sociální síti rozpoutal doslova peklo. V důsledku vlastních nejistot se totiž i příslušníci gay/les komunity začali označovat jako „super-gayové“, „super-lesby“ ad., což znamená, že je přitahují jen gayové/lesby, kteří neprošli tranzicí. To vše se pak odehrává pod záštitou inkluzivity, tedy určitého práva vymezit se vůči ostatním. Jen všem těm super-heterosexuálům (ale i super-gayům a super-lesbám) nějak nedochází, že je přeci ke vztahům/sexu s trans lidmi nikdo nenutí. Jestli na to, že jejich partner/ka je trans, přijdou až dodatečně, svědčí to jen a pouze o tom, že lásku tento faktor nijak nepodmiňuje. A pokud nic z toho super-heterosexuálové nechápou asi by se místo orientace měli zabývat zcela jinými věcmi.