Když se naposledy předávkovala, dávali jí 5 minut života. Nyní Demi Lovato vydává nové album a hlásí se k LGBT+ komunitě
Dosáhnout na vrchol slávy již v útlém věku – na první podhled by to mohlo vypadat, že se jedná o úspěch, o němž si lze nechat jen zdát. Jenže jak naznačuje řada příběhů dětských hvězd i těch, co okusili slávu v dospívání, není všechno zlato, co se třpytí. Vyprávět by mohli jak ti, kteří prorazili ve světě filmu (vzpomeňme na Macaulaye Culkina či Drew Barrymore), tak i ti, co se po hlavě vrhli do branže hudební (např. Britney Spears). Zářným příkladem ale může být i Demi Lovato. Tu drogová závislost provází od jejích 17 let, na rozdíl od některých svých kolegů/yň s obdobným problémem se ale o odvykání a souvisejících potížích snaží mluvit a přispívat tak i k osvětě. To ostatně dokládá i čtyřdílný dokument, který poskytuje velmi bezprostřední pohled na (drogové) důsledky slávy, ale nejen jí…
Již v úvodu dokumentární minisérie příznačně pojmenované v překladu jako „Tanec s ďáblem“ americká popová hvězda otevřeně prozrazuje, že po předávkování heroinem a fentanylem v roce 2018, kdy byla nalezena v bezvědomí ve svém domě v LA, jí lékaři dávali maximálně 5 až 10 minut života. Prodělala tři mrtvice a infarkt. A jak dodává, v důsledku toho má také trvale poškozený mozek a samozřejmě pociťuje i závažné následky – kvůli rozmazanému vidění a slepým místům v zorném poli např. nemůže řídit auto a má i problémy se čtením. „Mám nejspíš spoustu životů – jako kočka. Tohle byl ale ten devátý,“ přiznává také zpěvačka ve čtyřdílném dokumentu, v němž se rozhodla vystoupit, aby pomohla všem, kteří kráčí po podobné cestě jako ona.
Dětská sláva, bulimie a drogově závislý otec
Možná by se chtělo říct, že za drogovou závislost si do jisté míry může každý sám. Jenže není vše tak černobílé, jak se může zdát. Kariéra Demi Lovato začala již v dětství v muzikálovém televizním seriálu Barney a přátelé, tedy byla neustále ve světle reflektorů – a být „dětskou celebritou“ nesporně není žádný med. Vedle toho se navíc Demi již jako malá účastnila i soutěží krásy – a právě důraz na vzhled a krásu byl základem pro její následné problémy se sebepřijetím, s nimiž se potýkala ještě dříve, než dospěla do puberty. „Vzpomínám si, že jsem sama se sebou uzavřela smlouvu, že pokud soutěž nevyhraju, už nikdy nebudu jíst,“ popisuje zpěvačka, která se kromě problémů s drogami potýkala také s bulimií.
Tím, co se nejspíš stalo hlavním spouštěčem pro Deminu drogovou závislost, tak bylo rodinné prostředí. Zatímco matka Demi také bojovala s poruchami příjmu potravy, její otec otevřeně užíval drogy, stejně tak trpěl závislostí na alkoholu a také svou ženu týral. Jako bojovnice za duševní zdraví se tedy Demi dlouho snažila vypořádat také s tím, že u vlastního otce, který trpěl bipolární poruchou (tu nakonec lékaři diagnostikovali i Demi) a schizofrenií, nedokázala praktikovat to, co sama hlásá – a nedovedla mu ani nijak pomoci. „Nakonec jsem si ale uvědomila, že on už byl ve fázi, v níž mu pomoci nešlo,“ shrnula. Když na počátku léta 2013 – po boji s rakovinou – otec Demi zemřel, jeho tělo bylo nalezeno až po více než týdnu ve značném stadiu rozkladu. „Každé léto, když dojde na dny okolo toho data, se sama sebe ptám – zemřel právě dnes můj otec? A taky si říkám, že tam tak ležel i na Den otců. Toho jsem se vždycky bála, že skončí sám. A přesně tak to také dopadlo, zemřel sám,“ popisuje zpěvačka. A nyní, ruku na srdce, kdo by si již po těchto pár střípcích také nechtěl dát „něco ostřejšího“…
Drogové album s poselstvím pro každého
Je možná až s podivem, jak se Demi navzdory všem životním pádům profesně dařilo a daří. O všech svých problémech navíc veřejně hovoří (již v roce 2017 v dokumentu Simply Complicated rozsáhle promluvila o zkušenostech s návykovými látkami) a nyní i zpívá.
Právě nové album, jež svým názvem z aktuální doku-série vychází (jmenuje se Dancing with the Devil – The Art of Starting Over), je vlastně i jeho hudebním odrazem. „Pokud se album rozhodnete poslechnout postupně po jednotlivých skladbách, je to vlastně takový neoficiální soundtrack k dokumentu,“ uvedla sama Demi s tím, že jednotlivé písně (kterých je celkem 19) velmi přesně vystihují její životní příběh. Žánrově se jedná o směsici R´nB, popu i country a neschází ani hosté, jedním (jednou) z nich je i Ariana Grande.
Samotný obsah – či spíše poselství – ale vyznívá jasně. Zkušenosti se závislostí se objevují např. v písni California Sober, jež názvem zároveň odkazuje ke specifickému přístupu k uzdravení se, tedy ne 100% abstinenci, ale „abstinenci kalifornské“ povolující marihuanu a alkohol (kvůli tomu se záhy Demi stala také terčem kritiky). Konkrétně před užitím drog varují písně The Way You Don´t Look at me a Dancing with the Devil. O druhé jmenované pak Demi prohlásila, že je „přesně tak autentická jako její vlastní zkušenosti,“ jelikož své užití návykových látek nijak necenzuruje, a to proto, aby každý, kdo se závislostí bojuje, v její výpovědi našel kus sebe. Na albu ale neschází ani téma osobních vztahů, a to včetně extrémně mediálně propraného rozchodu s hercem Maxem Ehrichem, a samozřejmě ani téma (queer) identity. V písni The Kind of Lover I am totiž zpěvačka říká, že v lásce nijak nezáleží na tom, zda je člověk muž či žena…(sama se navíc před pár dny prohlásila za příslušnici LGBTQ komunity).
Bez ohledu na to, na jak hluboké dno tedy Demi padla, je zřejmé, že se jí opět (jako zmiňované kočce s devíti životy) podařilo doslova „vydrápat“ zpět. A tak vlastně možná ani tolik nezáleží na tom, zda posluchači budou sdílet specificky Deminy (drogové) zkušenosti. Protože život je především o „vydrápání se vzhůru“, a to bez ohledu na to odkud přesně…
