
Maďarské trans komunitě svítá naděje: tamější soud rozhodl, že zákaz úřední změny pohlaví je protiústavní
Orbán vs. trans lidé
Maďarský zákon, který byl přijat v květnu 2020 a znemožňuje formální uznání změny pohlaví, je dílem maďarského místopředsedy vlády Zsolta Semjéna. Ten k jeho prosazení využil první vlny koronavirové pandemie, a jelikož Orbánova pravicová, nacionalistická a otevřeně homo- a transfobní vláda má v parlamentu dvoutřetinovou většinu, nebylo ani třeba jej při hlasování nijak obcházet. Zákon nejenže v praxi znamenal jasnou stopku pro podávání nových žádostí o změnu pohlaví, ale také obsahoval ustanovení, že všechny již podané žádosti o formální změnu v dokumentech by měly být zamítnuty.
Logicky tedy následovala vlna právních kroků, které zákon zpochybňovaly, a to jak ze strany jednotlivců, tak i maďarských lidsko-právních organizací. Díky aktivitám společnosti Háttét Society a maďarského helsinského výboru se desítky trans lidí rozhodly zamítnutí formálního uznání změny pohlaví napadnout, a to prostřednictvím soudního přezkumu. To ve výsledku vedlo k postoupení celé záležitosti až k Ústavnímu soudu, který před pár dny rozhodl, že ustanovení o zastavení nevyřízených žádostí je protiústavní, a to s ohledem na porušení zákazu tzv. retroaktivní legislativy (tedy legislativy se zpětnou platností).
Rozhodnutí Ústavního soudu se však vztahuje pouze k jedné části souhrnného zákona, který omezuje práva trans a intersex lidí, a to konkrétně k tvrzení, že „pohlaví, které bylo zaznamenáno pro narození, nelze změnit“. Aktuální verdikt tedy neznamená, že by se možnost změny pohlaví znovu otevřela, ovšem minimálně těm, kteří podali žádost o změnu pohlaví v dokladech před březnem 2020 (úředně se navíc tento proces v zemi táhne nezřídka mnoho let, problém se tedy týkal poměrně velkého množství lidí), by jejich úprava měla být umožněna.
Rozsudek v praxi
Jak tedy uvedl např. výkonný ředitel organizace Transgender Europe (TGEU ), Masen Davis, „vyzýváme nyní maďarskou vládu, aby urychleně vyřídila všechny nevyřízené žádosti o legální uznání pohlaví. Zároveň nás ale znepokojuje, že se Ústavní soud rozhodl nebrat v úvahu obecnou ústavnost maďarského zákazu změny pohlaví, a naléháme na to, aby tuto otázku co nejdříve přehodnotil.“ Totéž stanovisko zastávají i další organizace bojující v Maďarsku za práva trans lidí, jejich zástupci již také oficiálně potvrdili, že bude-li to nutné, obrátí se k Evropskému soudu pro lidská práva.
V kontextu situace v Maďarsku je však třeba dodat, že tamní premiér Viktor Orbán se při prosazování vlastních názorů a stanovisek rozhodně neohlíží napravo ani nalevo a jen málokdo je v pozici, aby se mu mohl vzepřít. Orbán přitom obecně LGBT práva odmítá uznat a v zemi tak již bylo v Ústavě předefinováno manželství jako výhradní svazek muže a ženy, stejně tak byla omezena adopce dětí osobami stejného pohlaví. Jelikož Orbánova pravicová a nacionalistická strana Fidesz má v zemi dominantní postavení, není nijak překvapivé, že maďarská vláda, v jejímž čele Orbán sedí, již v minulosti rozsudky Ústavního soudu naprosto ignorovala. I proto tedy zatím není zcela zřejmé, jak aktuální verdikt celou situaci ovlivní a zda těm, kdo své žádosti o úřední změnu pohlaví již podali, bude skutečně umožněna.
Trans lidé přitom stojí před poměrně problematickou situací – v Maďarsku je totiž právě Orbánovou vládou „podporována“ homofobie, což v důsledku vede i k extremizaci určité části společnosti, která se vůči trans lidem vymezuje. Nesoulad mezi reálnou identitou a také vzhledem člověka s údaji uvedenými v dokladech tak vede ke stigmatizaci a diskriminaci, v krajních případech však může vyústit až v násilí.
„Je velmi ponižující vysvětlovat náhodným cizím lidem velmi osobní příběh v průběhu běžných interakcí,“ uvedl také jeden z trans lidí o maďarské praxi pro Human Rights Watch. Narážel přitom na situace v rámci běžné úřední komunikace, při vyzvedávání zásilek na poště apod. – právě tehdy se každý musí legitimovat, přičemž trans lidé jsou konfrontováni s tím, že jejich sebeprezentace neodpovídá údajům uvedeným v dokladech. Jak navíc naznačují průzkumy na toto téma, např. v USA Národní centrum pro trans rovnost zjistilo, že 40 % z 28 000 dotazovaných trans lidí bylo různě obtěžováno při prokázání se doklady s realitě neodpovídajícími údaji.
Ačkoliv hlasování ústavních soudců bylo poměrně těsné (8:6), předcházela mu také intenzivní diskuse, podle zástupců organizace Háttét tak existuje reálná šance, že se nakonec podaří formální zákaz změny pohlaví kompletně zvrátit. A to i proto, že v rozsudku je mj. zdůrazněno také rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2018, v němž stojí, že možnost změnit pohlaví a jméno je pro trans lidi neomezitelným základním právem...