Působí v politice, hudbě, modelingu, ale i v jiných oborech. Představujeme vám inspirativní české a slovenské trans ženy

Trans ženy to v české a slovenské společnosti nemají jednoduché. Kvůli tomu, že jim byl při narození přiřazen mužský rod, musí překonávat spoustu překážek. I přesto působí v politice, hudbě, umění, či jiných oblastech. Představujeme vám inspirativní české a slovenské trans ženy.

Matia Lenická (B-Complex)

Matia Lenická, kterou většina lidí zná pod uměleckým jménem B-Complex, je slovenská drum-and-bassová producentka a DJka světového formátu. Po svém coming-outu, coby bi-gender osoba, to neměla v hudebním světě úplně jednoduché. To ji však nepřinutilo se vzdát. Hudbě se věnuje i nadále a je nutné zmínit, že je v tomto oboru velmi úspěšná. Hudbu začala tvořit a produkovat už v roce 1996, kdy měla pouhých 12 let a její unikátní styl čerpá hlavně z oblasti drum and bass.

Lenka Králová

Lenka má svůj vlastní kanál na YouTube, který se jmenuje V Tranzu. Zde se formou rozhovorů snaží o osvětu trans témat a chce jednak inspirovat lidi, kteří se k tranzici rozhoupávají a jednak ukazovat veřejnosti, že i transgender osoby jsou naprosto obyčejní lidé a není třeba z nich mít strach. Lenka Králová je veřejně aktivní a několik rozhovorů dala i různým českým médiím, takže se snaží šířit osvětu i tímto směrem. Kromě toho je také členkou výboru organizace Transparent, která usiluje o prosazování práv a pozitivních společenských změn ve prospěch transgender, nebinárních a intersex osob.

Georgia Hejduková

Georgia je studentka ekonomie, která se ve velké míře zajímá o lidská práva. Kromě práce pro Pirátskou stranu se věnuje neziskovým projektům. V roce 2018 založila a do roku 2020 vedla na základě vlastní zkušenosti se šikanou projekt Zastavme šikanu, který se zabýval problematikou a prevencí šikany na školách a ve společnosti. Věnuje se také novinařině a psaní a podílí se na organizaci různých studentských iniciativ, například Středoškolského sněmu Hlavního města Prahy. Má za sebou zkušenosti z neziskové organizace Amnesty International, kde se podílí na vzdělávání proti diskriminaci. Za tyto činnosti dostala ocenění TOP 25 Středoškolák roku. V Pirátské straně se od roku 2018 angažovala zejména v komunální politice na Praze 6, kde se zabývala spolkovou činností, analytikou a byla také mediální spojkou a starala se o PR místního sdružení. Kandidovala také do zastupitelstva jako vůbec nejmladší v obvodu. Kromě toho je také členkou MRT lidská práva, kde se zabývá zejména rovnoprávností a LGBT právy. V lednu roku 2020 byla zvolena předsedkyní Mladého Pirátstva.

Peťa Nitka

Peťa Nitka je známá jako první transgender modelka v Česku a na Slovensku. S modelingem začala v Austrálii a od té doby se podívala do různých koutů celého světa. Označení první transgender modelky v Česku a na Slovensku poprvé použil jeden slovenský magazín v roce 2017. Od té doby se tohle označení vžilo a samotná Peťa ho má ráda. K modelingu se dostala zhruba ve 20 letech, kdy žila se svou nejlepší kamarádkou Martinou v Austrálii, kde potkala jednoho fotografa, který v ní viděl potenciál. Samozřejmě toho využila a dnes se podílí na úspěšných kampaních a módních přehlídkách po celém světě. I přes to, že je Peťka trans žena, na poli modelingu se naštěstí nikdy nesetkala s žádnou šikanou. „Sama jsem velmi pozitivní, proto pozitivitu přitahuju nazpět. Modeling je tím pravým místem pro oslavu svobody a jinakosti. Nikoliv pro šikanu či předsudky,“ dodává.

Dana Skalyová

Další žena, kterou vám představíme, je tak trochu známá/neznámá. Její online identita je Dana Skalyová. Sama sebe popisuje jako úplně obyčejnou ženskou, která má normální kancelářskou práci a v davu si ji vůbec nevšimnete. „Jestli máte kolegyni, co chodí třikrát denně ke kávovaru a občas zasněně kouká z oken na mraky, třeba jsem to já. Mám dlouholetý vztah, kočku, knihovny plné knížek, titul z technické vysoké školy a občas si jdu zaběhat. Jsem feministka. A jsem transgender. Změnou pohlaví z muže na ženu jsem prošla už před mnoha lety,“ představuje se Dana trochu blíže. Dlouhodobě ji štve, že v Česku je hodně málo „obyčejné“ transgender reprezentace – tzn. lidí, kteří nejsou celebrity, ani se neangažují v LGBT+ organizacích, ale přitom mají o tématu co říct. Proto si před půl rokem založila profil na Twitteru a začala psát příspěvky z pohledu někoho, kdo má změnu už roky za sebou. Snaží se vysvětlit, že jsme všichni jenom lidi, co chtějí normálně žít a fungovat. Poukazuje na různé problémy, na které narazila, dává k dobru své postřehy o změnách v životě před a po. Popisuje, co ji k tranzici vedlo, aby lidi pochopili, že to není jen nějaký rozmar, ale reálná věc, která se táhne životem od narození. Nechce sklouznout k lacinému porovnávání fotek před a po, ani k bulvárním popisům sexuálního života. To se ji bezpochyby daří, protože pod jejími příspěvky je většinou celkem kultivovaná debata.

Jenny Rinn (Jenny Siréne)

Také Jenny se narodila jako kluk, přesně řečeno takhle ji po narození nazvali, ale ona tento názor nesdílela. Od útlého dětství milovala panenky, mořské víly, princezny a žila vždy s tužbou být tak krásná jako ony. Když dospívala, zjišťovala, že je s ní něco špatně, ale ne v její hlavě, nýbrž s jejím tělem. Poté došlo ke zjištění, že její tělo produkuje víc estrogenu než testosteronu. Její klučičí partie tomu odpovídaly, byly nevyvinuté a celkově se od jejího narození vzhledově vůbec nezměnily. Jinými slovy v sobě měla kus kluka i holky. Později podstoupila hormonální terapii, aby ze sebe tu klučičí část dostala pryč. Začala pak konečně naplno žít a podstoupila operaci. „Nyní už jsem ženou, kterou jsem odjakživa byla. Prošla jsem proměnou stejně jako malá mořská víla a teď jsem šťastná dospělá žena, která navíc stále miluje mořské víly a panenky,“ dodává Jenny ke své proměně. Jenny natáčí videa na YouTube, kde otevřeně mluví o svých zkušenostech a nejčastěji ostatním pomáhá s tématem „jak to říct rodičům“. Natočila například i videa se svou mámou, která mohou ostatní lidé prožívající podobný příběh ukázat svým rodičům. Chce ostatní inspirovat k tomu, aby se nebáli názoru nebo zavrhnutí od vlastní rodiny a aby byli šťastní, i když jsou „jiní“.

Zara Kromková

Zara pochází ze Slovenska a s podporou trans komunity začala neformálně v roce 2014 a oficiálně ihned rok poté, kdy vstoupila do občanského sdružení TransFúzia. Dlouhodobě se věnuje zejména poradenství v oblasti potřeb transgender osob a mediálním výstupům v souvislosti s tímto tématem. Od roku 2018 působí jako poradkyně v komunitním a poradenském centru pro lidi z LGBTI+ komunity a jejich blízké PRIZMA v Košicích, v rámci kterého se kromě poradenství věnuje také komunitním aktivitám pro LGBTI+ komunitu. Navíc vede dobrovolnický program a je spoluorganizátorkou Pride Košice.

 

Zdroj: Jan Witek