Stav LGBTQ práv v Evropě: Maďarsko šikanuje trans lidi, Rakousko má šest genderů a Rumunsko zakázalo rovnou i definici genderové identity

Evropská Unie sice vloni vydala svou historicky první LGBTIQ strategii, v níž si na příštích pět let vytyčila zásadní cíle, ale jinak nebyl rok 2020 v oblasti práv queer Evropanů a Evropanek ničím převratný. Koronavirová krize naopak odkryla rozdíly v postavení LGBTIQ lidí a zbytku populace. A zdůraznila i propast mezi Východem a Západem. Ukazuje to Přehled stavu lidských práv LGBTI lidí v Evropě a Střední Asii, který právě vydala organizace ILGA-Europe.

LGBTQ lidé prožívají pandemii jinak než většinová společnost

Kvůli koronaviru byl rok 2020 naprosto jiný než jakýkoli předtím. Ukázal nám, že pokrok v oblasti práv menšin, který jsme brali tak nějak za samozřejmý, se může snadno zastavit nebo dokonce nabrat zpětný chod. Covid-19 zasáhl do života LGBTQ lidí specifickým způsobem a zdůraznil rozdíly v jejich postavení oproti většinové společnosti. Případy gay a lesbických párů, které se kvůli zavřeným hranicím nesměly dlouhé měsíce vidět nebo dokonce nesměly uzavírat registrované partnerství, byly tím nejviditelnějším důkazem. 

LGBTQ lidé, jimž hrozila ztráta střechy nad hlavou nebo nesměli zůstat na vysokoškolských kolejích či ubytovnách, byli nuceni nastěhovat se zpět ke svým mnohdy homofobním rodinám. Řada LGBTQ organizací musela změnit zaměření své pomoci z ochrany práv na holé přežití – poskytování jídla a přístřeší LGBTQ lidem v zemích, kde je vlády vynechaly z kompenzačních programů. Zrušení většiny Pride událostí znamenalo výrazný pokles vizibility queer lidí ve veřejném prostoru, přičemž v řadě zemí je to jediná příležitost, kdy se LGBTQ lidé vůbec na ulici nechají vidět – například jmenujme Kosovo. A rozmohlo se využívání LGBTQ kauz jako kouřové clony, která má zakrýt posilování autoritativních režimů a vydávání zákonů bez řádného demokratického procesu – zářným příkladem bylo Orbánovo Maďarsko.

LGBTQ lidé o sobě dávají víc slyšet

Není ale vše jen špatné. Řada zemí dnes má progresivnější zákony než před pěti lety, i když se mnohdy ještě čeká na to, až se obsah zákona projeví i v žité každodenní realitě. Víc lidí se obrací na soudy, aby uznaly jejich lidská práva nebo aby jasně vyložily stávající zákony, které je mají ochraňovat. Do médií se v posledním roce dostalo hned několik případů duhových rodin, které řešily občanství svých dětí, a taky párů stejného pohlaví, které v EU chtěly právo na pobyt.  

Bohužel je víc slyšet i opozice, a to především v oblasti práv trans lidí. Odpůrci se zaklínají ochranou žen a nezletilých, které by podle nich poškodilo, pokud by transgender osoby dostaly právo na sebeurčení. V liberální Británii (ta vloni ještě patřila do EU) se trochu nečekaně rozhořel spor, zda jsou nezletilí schopni o sobě informovaně rozhodovat a zda jim mají být poskytovány blokátory hormonů, nebo ne.

Jan Jirka: „Gayové by neměli využívat náhradní mateřství. Měli by se zajímat především o adopci“13. 2. 2021

V Evropě panují propastné rozdíly

Report ILGA-Europe neúprosně vyjmenovává země, v nichž se vloni zhoršila situace s úředním uznáváním genderu. Vedle sebe se tak dostává například Rakousko a Maďarsko, což je úsměvné.

Katolické Rakousko se pohybuje na úrovni, která je pro nás zatím nepředstavitelná. Vloni tam soud například rozhodl, že intersex osoba Alex Jürgen může mít v rodném listě v kolonce pohlaví uvedeno inter. Negativní hodnocení si však země vysloužila rozhodnutím nové vlády, podle kterého sice bude úředně rozeznáváno šest genderů, ale nebinární možnost zůstává dostupná jen intersex lidem s lékařskou diagnózou. Rakousko tak zamítlo pokrokovější model plného sebeurčení, kdy by si nebinární gender mohli zvolit i trans lidé.    

Oproti tomu maďarský parlament v květnu jednoduše zakázal úřední změnu pohlaví. Prostou kolonku pohlaví na úředních dokumentech nahradil kolonkou pohlaví při narození, a znemožnil trans a intersex lidem změnit si jméno a získat doklady odpovídající jejich genderové identitě.

A to snad raději ani nezmiňujme Rumunsko, které si v létě rovnou zakázalo diskuzi o genderové teorii ve všech školách a na univerzitách. Poslanci zakázali i definici genderové identity jako odlišné od biologického pohlaví. Reakce akademického světa, studentstva i zahraničí byla tak bouřlivá, že prezident nechal zákon posoudit Ústavním soudem. Ten koncem roku řekl, že je protiústavní.

„Zbili mě, protože jsem gay“ nebo „jsem na vojenské misi“. Podvodné scénáře z gay seznamky již dorazily i do Česka25. 1. 2021

V Česku narůstají projevy nenávisti

Česká republika se v rámci 54 monitorovaných států zapsala jako stagnující země. Nic se vloni neudálo ani v oblasti práv trans lidí, ani manželství pro páry stejného pohlaví nebo jejich rodin. Zařadili jsme se ovšem mezi země, kde narůstá hate speech (projevy nenávisti) jak z oficiálních míst, tak v médiích a v online prostoru. Patříme ke státům s největším nárůstem nenávisti na sociálních sítích.

Vlnu hejtů vzbudilo například vyvěšení duhové vlajky na budově ministerstva zahraničí u příležitosti květnového Mezinárodního dne boje proti homofobii, bifobii a transfobii (IDAHOBIT). Během týdne Prague Pride kritizovala krajně pravicová SPD pražský magistrát za podporu LGBTQ festivalu a genderové ideologie. Zatímco mnozí náboženští vůdci přivítali říjnové prohlášení papeže Františka, že i páry stejného pohlaví mají místo v křesťanské rodině, pražský arcibiskup Dominik Duka to veřejně označoval za pokus o dezinformování katolické veřejnosti. Aliance pro rodinu pokračovala v propagaci konverzní terapie, kterou jiné státy naopak vloni zakázaly. A krajně pravicová Trikolóra se neúspěšně pokusila rozdrtit komunální volby se sloganem Holky mají pipinku, kluci pindíka.

Útočník, který během Prague Pride 2019 zapálil na Mostě Legií duhovou vlajku a střílel římské světlice do lidí na Střeleckém ostrově, dostal vloni v létě nejpřísnější možný trest – deset měsíců podmíněně se zkušební lhůtou pěti let a pokutu 26 tisíc korun. Spálení vlajky soud vyhodnotil jako zjevný akt nenávisti a pohrdání vůči LGBT lidem.

Smutné taky je, že Česká republika ústy svých politických představitelů nepodpořila nepřátelské kroky vůči LGBTQ lidem ze strany polského a maďarského režimu. Naopak premiér Babiš zaštítil konferenci Aliance pro rodinu, na níž měli vystoupit konzervativní ministři z Polska a Maďarska. Zasáhla ovšem vyšší moc a akce se kvůli pandemii nekonala. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, která nepodporuje manželství pro všechny, uspořádala v červnu s Radou vlády pro sexuální menšiny konferenci o zásadních problémech, jimž LGBTQ lidé v Česku čelí. Její závěry by se snad mohly stát základem první vládní LGBTQ strategie.

Celou zprávu v angličtině najdete na webu organizace ILGA-Europe.

Zdroj: Bohdana Rambousková