Milovníci záhad jásají. Vědci objevili v hlubinách oceánu a pod silnou vrstvou ledu neznámou formu života

Jsou mezi námi. Dosud netušené formy života. Ačkoliv se nutně nemusí jednat přímo o bizarně vypadající mimozemšťany, jaké známe z filmů, minulý týden vyšla v časopise Frontiers in Marine Science studie, dle níž vědci odhalili v hloubce cca 900 metrů pod hladinou moře a také silným ledem „jedinečné a dosud nepoznané organismy“…

Že život na zemi není zdaleka tak prozkoumaný, jak se může někomu zdát, různé vědecké objevy průběžně dokazují. Zejména temné hloubky oceánů jsou i dnes opředeny mnoha tajemstvími, od úvah o zaniklých civilizacích skrytých pod hladinou vody až po bájné živočichy, kteří je mohou obývat. Není přitom třeba být fandou děl A. C. Clarka či Ericha von Dänikena, aby člověk na takové myšlenky mohl přistoupit. I věda totiž může mnohé osvětlit – a právě k tomu došlo i nyní. Expedice pracující na výzkumu v oblasti Weddellova moře, které mimochodem historik Thomas Henry popsal jako „nejzrádnější místo na Zemi“, totiž odhalila existenci stacionárních živočichů přimknutých k balvanu na mořském dně.

Sestra Angelika Pintířová: „Bůh má s každým z nás úžasný plán. Já jsem se o tom přesvědčila“21. 1. 2021

Výzkum navíc dokazuje, že mnohé objevy jsou skutečně dílem náhody. Expedice totiž vůbec nehledala žádný (pod)mořský život, tým vědců tvoří geologové, kteří plánovali shromáždit vzorky usazenin ze dna oceánu. Proto si založili základnu na ledovém šelfu Filchner-Ronne, což je obrovský kus plovoucího ledu právě ve Weddellově moři, a většinu času věnovali odstraňování více jak 20 tun sněhu a tvorbě vrtů do ledu pomocí horké vody (té výzkumníci použili přes 20 000 litrů). Když byl vrt hotov, spustili jím kameru, a to ještě dalších 300 metrů pod spodní část ledového šelfu. Zatímco ale předpokládali, že najdou bahno, odhalili skálu – což se zdálo jako obrovská smůla. Jenže když si následně vědci záznam z kamer důkladně prohlédli, zjistili, že skála sice cestu k sedimentům blokuje, ale právě na kamenech je usazena kolonie neznámých organismů.

„Tento objev je jednou z těch šťastných nehod, které posunují myšlenky jiným směrem a ukazují nám, že antarktický mořský život je neuvěřitelně zvláštní a úžasně přizpůsobený zmrzlému světu,“ uvedl pak biogeograf a hlavní autor studie dr. Huw Griffiths z British Antarctic Survey. Podle jeho slov navíc nově objevená stvoření nabízí vědcům celou řadu nových záhad k vyřešení. „Náš objev vyvolává mnohem více otázek, než nabízí odpovědí – např. jak se tam ta stvoření dostala? Jak dlouho pod hladinou a vrstvou ledu jsou? Jsou to druhy, které byly dosud neobjevené? A co by se s nimi stalo, kdyby se ledový šelf zřítil?“

Právě hlubinný život v plovoucích antarktických ledových šelfech je jednou z mála neprozkoumaných oblastí, která i proto vědce velmi láká. Platí přitom převládající teorie, že podmořský život slábne ruku v ruce s tím, čím dále je od slunečního světla a také otevřené vody. Zatímco tedy i v nehostinných prostředích přežívají např. malí dravci, převládá přesvědčení, že organismy jako plankton apod. pravděpodobně zahynou. Jenže tuto tezi nabourává právě stávající nález, protože existence neznámých organismů v mořské hlubině by dle předchozího poznání měla být prakticky vyloučená. Podle Griffithse je tak třeba provést další výzkum, který se na tyto organismy zaměří – ztížit práci by pak ale mohlo globální oteplování, v jehož důsledku se ledové šelfy průběžně hroutí. „Abychom získali odpovědi na naše otázky, budeme muset najít způsob, jak se těmto organismům a jejich prostředí přiblížit – to znamená překonání 900 metrů ledu a také 260 km oceánu – z místa, kde máme naše laboratoře,“ upřesnil Griffiths s tím, že polární vědci budou nyní muset najít nové a inovativní způsoby, jak výzkum provést.

V každém případě ale tento nejnovější objev ukazuje, že život může být mnohem odolnější, než jsme se doposud domnívali. Prostředí hluboko pod mořskou hladinou a obrovskou vrstvou ledu by totiž jinak bylo možné považovat za pro život naprosto nehostinné. Přitom jak Griffiths dodal, objevená kolonie byla velmi rozmanitá. Zatímco v minulosti vědci pod antarktickými ledovými šelfy objevili různé ryby, členovce a korýše – tedy živočichy, kteří se v hlubinách aktivně pohybovali především kvůli potravě – myšlenka existence stacionárních organismů, jako jsou houby a korály, jež se živí jen potravou, která náhodně plave okolo, se zdála být prakticky nemožná.

Ostatně, podle Griffithse je velkou záhadou právě i to, čím konkrétně se nově objevená kolonie živí, jelikož v této oblasti se žádný fytoplankton, který jako potrava slouží v obvyklých případech, nenachází – resp. je smeten mořskými proudy, které jsou vzdálené cca 600 až 1 500 km od objevené kolonie. „Je to opravdu velmi vzrušující, tyto organismy musí odněkud získávat dostatek potravy, měli bychom se ale také ptát, kolik jí k přežití potřebují, jak funguje jejich metabolismus a zda např. dokážou kumulovat živiny do zásoby způsobem, který neznáme,“ dodal vědec.

Další výzkum pak bude pro vědce skutečnou výzvou, bude třeba užít nejmodernějších technologií a také je příp. uzpůsobit pro užití v tak specifických podmínkách. Již se uvažuje např. o speciálních robotech, kteří by mohli být na dno oceánu spuštěni, aby sesbírali drobné vzorky nalezených organismů – ovšem jelikož ekosystém může být vzácný, bude třeba také vyřešit správné provedení tak, aby nedošlo k jeho narušení.

Z brlohů zpátky mezi lidi, aneb jak z homo home-officus zas udělat přitažlivého člověka10. 12. 2020

Bez ohledu na to, co konkrétně ještě vědci v této oblasti odhalí, pro milovníky záhad je tu otázka mnohem zásadnější, než čím se nalezené organismy živí, a to jaký další život hlubiny oceánů skrývají? Jen podle zprávy Fronties in Marine Science pokrývají ledové šelfy asi 1,5 milionu čtverečních kilometrů, což je oblast zhruba dvojnásobně velká než např. americký stát Texas. A to je rozhodně velký prostor pro skryté formy života, o kterých zatím nemáme ani tušení. A možná o nich ani tušení mít nebudeme – protože kvůli změnám klimatu ledovce tají a ledovcové šelfy se hroutí. Nikdo tak vlasně není ani schopen říci, kolik lidstvem neobjevených forem života už tímto způsobem nenávratně zmizelo…