Čínští chlapci jsou moc zženštilí, tamní ministerstvo školství vyhlašuje „program správného mužství“

Zatímco celý svět trápí koronavirová pandemie, zdá se, že Čína má na starosti jiné – důležitější – věci než pátrání po původu infekce, která doslova zastavila život na celém světě. Čínští chlapci a muži jsou totiž podle tamních úřadů málo mužní, s čímž je třeba začít něco dělat…

O tom, jak vypadají a chovají se „správní muži“ (a také „správné ženy“), by se samozřejmě dalo dalekosáhle diskutovat. Do těchto představ totiž vstupuje množství různých aspektů, od tradičních modelů rolí ve společnosti až po výchovu, vzdělání apod. Obecně by ale bylo možné říci, že alespoň ve vyspělejších zemích se daří šířit myšlenku, že muž nemusí být dominantní nadsamec a žena strážkyně rodinného hnízda. Ovšem v Číně se situace poněkud zvrtla. Množství mužských celebrit totiž archetyp statného muže nenaplňuje. Spíše naopak. Mnozí čínští muži, kteří se těší popularitě veřejnosti, tak jednoduše nenaplňují představu silných atletických „armádních hrdinů“, což v důsledku vede k tomu, že se stávají nežádoucími vzory. A jelikož právě tato skutečnost čínskou vládu již delší dobu znepokojuje, není s podivem, že se nyní rozhodla k ráznému kroku. Oznámení, že mužnost mladých Číňanů bude posilována pod taktovkou ministerstva školství…

Když se naposledy předávkovala, dávali jí 5 minut života. Nyní Demi Lovato vydává nové album a hlásí se k LGBT+ komunitě5. 4. 2021

Buď chlap!

Materiál, který nese název Návrh na zabránění feminizaci mužských adolescentů, tak vyzývá školy, aby provedly kompletní reformu tělesné výchovy a posílily také nábor nových učitelů – konkrétně sportovců a dalších odborníků ze sportovního prostředí. A samozřejmě by se mělo jednat o učitele – muže. Také v Číně (v podstatě stejně jako v Česku) je totiž pedagogická obec drtivě feminizovaná a čtyři z pěti učitelských míst zastávají ženy. Jak dále dokument uvádí, školy by měly pracovat i na „energetickém rozvoji konkrétních sportů, jako je např. fotbal,“ a to s cílem „kultivovat mužnost studentů.“

Reakce čínské veřejnosti na sebe samozřejmě nenechala dlouho čekat a sociální sítě tak doslova přetékají rozhořčenými komentáři s tím, že vládní rozhodnutí je sexistické. „Je nyní feminizace hanlivým výrazem?“ píše tak jeden z komentujících a druhý dodává, že „i chlapci jsou přeci lidé, jsou emocionální, plaší, jemní, protože i to jsou lidské vlastnosti.“

Ačkoliv proti záměru čínské vlády se vzedmula vlna odporu, tento krok vlastně není nijak nečekaný. Již v předchozích letech se objevovaly určité náznaky, že se „něco chystá“. Např. v roce 2016 byla vydána učebnice „Malí muži“, jejímž cílem bylo naučit chlapce, „jak být muži“. Pojednávala o rozdílech mezi chlapci a dívkami, ale také důležitosti vztahu mezi otcem a synem. Určena byla pro žáky čtvrtých a pátých tříd pro školy v rámci celé Číny. Zjevně ale nepadla na dostatečně úrodnou půdu.

Loni v květnu totiž delegát nejvyššího čínského poradního orgánu Si Zefu uvedl, že „mnoho mladých čínských mužů je slabých, plachých a někteří se dokonce sami poškozují.“ Kromě toho Si Zefu již tehdy tvrdil, že čínskou společností prostupuje trend mužské feminizace, který nevyhnutelně ohrožuje přežití a rozvoj čínského národa, pokud nebude účinně řízen. Příčinou tohoto stavu je údajně prostředí domácností, jelikož většinu čínských chlapců vychovávají jejich matky a babičky, které je prý svou příliš pečlivou výchovou a starostlivostí „kazí“ (faktem totiž je, že kvůli politice jednoho dítěte v zemi nyní žije o 70 milionů mužů více než žen). Stejně tak rostoucí popularita některých čínských mužských celebrit, které ideál mužnosti nenaplňují, údajně způsobila, že mnoho dětí už netouží být armádními hrdiny…a země tak čelí „krizi maskulinity“.

O krizi maskulinity se přitom v Číně hovoří již mnohem déle a odborníci tyto problémy spojují právě i s již zmiňovanou politikou jednoho dítěte, která byla v Číně uplatňována mezi lety 1979 a 2015. A jak upozorňují i sociologové, právě přílišná rodinná péče a obavy o jediného potomka do jisté míry stojí i za tím, že chlapci jsou dnes až moc změkčilí. V této souvislosti jsou v Číně dokonce užívány i termíny jako „syndrom prince“ nebo „syndrom malého císaře“, které odkazují právě na nadměrné rozmazlování chlapců v rodinách.

Kam dál?

Nejen čínští občané jsou ale novým plánem pobouřeni. Jak již uvedli i někteří čínští experti, zamýšlené vládní kroky by mohly vést také ke zvýšení domácího násilí (a to v kontextu snahy o udržení obrazu „drsného chlapa“) a dalších společenských problémů. Odborníci na gender a sexualitu se zase domnívají, že nová směrnice by mohla fungovat jako odrazování mladých lidí od toho, aby byli tím, kým se být cítí, čínské LGBT organizace pak vládní směrnici považují za diskriminaci žen, které jsou materiálem dehonestovány.

Udržitelnost hýbe světem. K planetě šetrnými výrobky můžete vybavit i vaši kuchyň28. 4. 2021

Podle profesorky antropologie z newyorské univerzity Tiantiany Zheng by nová opatření mohla vést např. ke zřizování speciálních chlapeckých středních škol apod., neboť čínští experti také požadují posílení „genderově rozdílného vzdělávání“. Tvrdí totiž, že „krize mužství a zženštilí muži jsou ohrožením bezpečnosti národa, jelikož ztělesňují bezmocnost, podřadnost, feminizovanou pasivitu a sociální zhoršení připomínající koloniální minulost, kdy Čína byla poražena Západem.“

Čínská média pak o krizi maskulinity hovoří také jako o národní krizi. Jak ale doplnila Zheng, „pro naši společnost by bylo spíše přínosem – a svět by se stal lepším místem – kdybychom všichni mohli dění okolo kriticky hodnotit a zpochybňovat, spíše než abychom udržovali a posilovali zakořeněné kulturní představy o ženskosti a mužskosti, které nás všechny spoutávají.“