
I Joe Biden ví, že gendery jsou minimálně tři. A možná jich je pětašedesát. Co přesně znamená mirrorgender, egogender nebo heliogender?
Jde o otevřenou mysl, ne o správný počet genderů
„Ta odpověď byla vtipná a roztomilá a vlastně technicky správná. Kdyby mi moji rodiče odpověděli něco podobného, když bych se jich zeptal na genderovou identitu, byl bych přímo v extázi,“ napsal jeden uživatel Twitteru. Proč byli LGBT Američané s Bidenem tak shovívaví? Svojí reakcí ukázal, že i když v diskuzi o genderu není expert, vnímá ji a přistupuje k ní s respektem. Navíc, gender není pevně daná věc. Lidé si tvoří nové gendery každý den a zaslouží si, aby ostatní jejich identitu uznávali, ať už je jakákoli.
Proč není jen žena a muž
Jak se stalo, že se náš velmi bohatý a rozmanitý svět zdrcnul do dvou tradičních genderových kategorií žena a muž? Protože jsme naši společenskou roli (gender) spojili s anatomií. Vše je založeno na jednoduchém předpokladu, že genitálie souvisí s genderem. Vytvořili jsme tak binární svět, ve kterém existují jen dvě možnosti: žena, nebo muž. Myšlenku, že biologické a sociální pohlaví mohou být dvě různé věci, poprvé publikoval sexuolog John Money v roce 1955. Začal hovořit o genderových rolích a postupně se rozhořela debata, která v 70. letech vyústila do vzniku samostatného vědního oboru gender studies.
Gender ovšem není o anatomii, ale o tom, kým se člověk cítí být. Existuje mnohem více genderových identit než jen mužská a ženská. Jsou i lidé, kteří se identifikují jako transgender, nebinární, pangender, genderově neutrální, agender, genderqueer, genderfluid, two-spirit… a mohli bychom pokračovat.
Tak teda kolik
Kolik těch genderů vlastně je? Dlouho se říkalo, že sedm. Facebook svým uživatelům nabídl 52 možností. Psycholog Cyril Höschl Českému rozhlasu už v roce 2018 řekl, že existuje 63 kombinací chromozomálního, gonadálního (varlata vs. vaječníky), genitálního, hormonálního a psychického pohlaví. Vzdělávací pořad veřejnoprávní BBC pro učitele uvedl, že existuje 100 genderů, a sklidil za to vlnu kritiky. Na Tumbleru visel seznam 112 genderových identit. A rozhodně to nebude poslední číslo.
Důvodem není, že se svět zbláznil. Gender (sociální pohlaví) je spektrum, na kterém se každý z nás může zařadit někde trochu jinde. Je očekávatelné, že se jedinec nevejde do kategorií, které již vytvořil někdo jiný, a přijde se svým vlastním popisem svého genderu. Západní kultura se totiž tak dlouho dívala s nadhledem na ty, kdo se odmítali smířit s mužským, nebo ženským genderem, až stále více takových lidí začalo veřejně mluvit o své zkušenosti a dožadovat se přijetí svých identit. Je to stejné, jako když mají v poslední době někteří lidé pocit, že každý druhý je teď trans. Transgender lidé tu byli vždy, jen pro ně dřív bylo lepší a bezpečnější skrývat svou existenci. Koneckonců pro transženy to platí dodnes – loňský rok byl rekordní v počtu zavražděných trans lidí ve světě.
Všechny gendery nikdo nikdy nepotkal
Je jasné, že z neustále narůstajícího počtu genderů jsou lidé nervózní, když ještě nedávno byl svět jednoduchý a stačily gendery dva. Abstraktnost nebo komplikovanost řady kategorií na přijatelnosti nepřidá. Například molligender má definici jako jemný, svolný, tlumený gender. Heliogender je teplý a planoucí. Je opravdu těžké si pod tím někoho představit. Na druhou stranu může být opravdu zajímavé někoho s takovou identitou potkat.
Jiné kategorie ale smysl dávají i těm, kdo k celé záležitosti přistupují skepticky. Třeba mirrorgender, který se mění tak, aby si sedl s ostatními lidmi v okolí. Nebo egogender, který je tak výsostně osobním prožitkem, že ho nelze popsat nijak jinak než jako „já“.
Nové gendery přibývají, ty starší ale nepřestávají platit
Není samozřejmě překvapivé, že takovými kategoriemi je řada lidí spíš zmatená a přichází od nich reakce typu: „Aha, takže gender je teď prostě aktuální nálada, jo?“ Jenže svět je dnes mnohem komplexnější než v minulém století a příliš obecné kategorie, v nichž se spousta lidí prostě nevidí, přestaly vyhovovat.
Narůstající počet genderových identit je výsledkem toho, že se zaměřujeme více na své pocity a při hledání vlastního místa ve světě jsou pro nás důležité i jemné nuance. Jde o to zvolit si, nebo klidně si vytvořit vlastní gender, který nejlíp popisuje právě nás. Může vám to připadat spíš jako hra než seriózní debata. Jejím smyslem ale je otevřít své srdce, ne se naštvat nad tím, co si druzí vymýšlejí. I když bude genderů milión, staré kategorie platit nepřestávají. Neznamená, že jste nudní, když je váš gender prostě a jednoduše muž.