Lukáš Choutka (18): Po coming outu se velmi zlepšil můj vztah s rodiči. Nejvíc mi pomohla online poradna

Lukáš pochází z Proseče u Skutče a za necelý měsíc mu bude 19 let. Zhruba někdy ve 13 letech začal zjišťovat, že ho přitahují kluci, a ačkoliv si to o dva roky později již naplno uvědomil, měl trochu problém říct to lidem ve svém okolí. Proto využil služeb poradny Sbarvouven.cz. Jaká byla Lukášova zkušenost a jak se mu tohle nelehké období podařilo překonat?

To, že jsi gay, sis uvědomil někdy okolo puberty. Jak bys tohle uvědomění popsal?

Sám sebe jsem bral takového, jaký jsem. Nevnímal jsem to jako špatnou věc. Jediné, čeho jsem se bál, bylo otevřít se ostatním lidem. Například můj táta je docela rázný a v tomto směru jsem se hodně bál, jak bude reagovat. Neměli jsme totiž zrovna nejlepší vztah.

Ty sám jsi s tím však žádný vnitřní problém neměl? Neříkal sis, že bys byl rád, kdyby to bylo jinak?

Nějakým způsobem jsem to bral. Ale je pravda, že chvíli jsem si říkal, že jsem asi bisexuál a v jednu dobu jsem si dokonce myslel, že jsem na holky a že se to časem „srovná“. Ale pak se ukázalo, že mi to s holkami prostě nejde. Uvědomil jsem si to po první zkušenosti. V té době už jsem tušil, že jsem asi gay.

Svou pravou tvář jsi tak musel několik let skrývat?

Ano, bylo to tajemství. Ve škole jsem navíc od třetí třídy zažíval šikanu, protože jsem měl ADHD. Paní učitelka to řekla naší třídě, ale nakonec se to rozkřiklo po celé škole, takže mě ostatní neměli moc rádi a neměl jsem moc kamarádů. Bál jsem se svěřit se svou orientací, protože by se šikana mohla ještě více zhoršit. Mírně to o mně věděl jen jeden člověk, kterému jsem věřil.

To byl kamarád, nebo někdo z rodiny?

O dva roky mladší kamarád, kterému v té době bylo 11 let. Nějakým způsobem jsem mu řekl, že se mi líbí jeden spolužák. Ačkoliv jsem to od 11letého kluka nečekal, bral to naprosto v pohodě a nikomu nic neřekl. Bavil se se mnou dál. Až do mého coming outu se to nikdo jiný nedozvěděl.

Pokud vím, v rámci coming outu jsi využil služeb poradny Sbarvouven.cz, je to tak?

Ano. Poradnu jsem objevil při surfování po internetu. Hledal jsem si něco o LGBT+ komunitě a genderech. Tak trochu jsem zjišťoval, zda jsem bisexuál, nebo jak to vlastně mám. Dlouhou dobu jsem se neuměl správně zařadit, takže jsem různě bloumal a poté jsem objevil stránku Sbarvouven.cz. Myslím, že v té době ji zrovna propagoval i youtuber Kovy. Když jsem se podíval na jeho coming out video, neváhal jsem a rovnou jsem do poradny napsal.

Hned několika mentorů jsem se zeptal na věci, které mě zajímaly. Poradili mi, jak bych se měl v některých situacích chovat. Zároveň mi pomohli uvědomit si, kam v rámci své orientace pravděpodobně zapadám, ale samozřejmě říkali, že je to pouze od oka a že to mohu poznat až časem. Musím však říct, že má první zkušenost s touto stránkou byla opravdu úžasná. Byli ke mně shovívaví, milí a věnovali mi potřebný čas.

BMW M340i xDrive First Edition – výjimečný vůz s výjimečnými vlastnostmi16. 2. 2021

Co tě nejvíc vedlo k tomu, aby ses ostatním otevřel?

Zajímal jsem se o coming out obecně. Začalo mě to trápit, protože v 15 letech jsem měl svého prvního přítele. V té době už jsem studoval a bydlel na intru. Můj přítel byl světu otevřený, takže mě to hecovalo, abych se otevřel také. Můj strach z reakcí ostatních mi to však nedovolil.

Poté jsem si vzal k srdci zkušenosti a informace, které mi dali mentoři z poradny a vzpomínám si, že mi hodně pomohla i píseň Coming out od Honzy Bendiga, který v ní zpívá o strachu a o všem, co zažíval během svého coming outu. Tuto písničku jsem měl neustále v uších. Postupně jsem se tak začal otevírat spolubydlícím na intru a spolužákům ve škole. Všechny tyto věci mi dodaly potřebnou sílu.

Vzpomínám si, že jsem si tenkrát myslel, že poradna funguje na podobném principu jako Messenger od Facebooku. Že tam napíšu a hned dostanu odpověď. Psal jsem asi pěti mentorům a každému z nich úplně to stejné. Myslel jsem si, že všechny odpovědi dostanu hned, což pochopitelně nebylo možné. Proto mi pak přišlo několik odpovědí a vedl jsem vícero různých konverzací.

Nicméně ke všem potřebným informacím ses nakonec dopídil?

Musím říct, že ano. Všichni mentoři mě podrželi a pomohli mi ve všem, co jsem potřeboval. Vím, že jsem jeden čas trpěl i depresemi, ale i s tím mi pomohli. Říkali mi, ať jsem úplně v klidu, že se nic neděje a že je všechno v pořádku. Dost mi poradili v tom, jak si utříbit svou orientaci a jak to říct kamarádům a rodině. Jejich rada zněla, abych to v rámci rodiny řešil s tím, s kým mám nejlepší vztahy.

Postupem času jsem tak dospěl k tomu, že jsem se někdy v patnácti letech svěřil mámě a společně s mámou jsme to pak řekli tátovi. Ten si z toho nějakým způsobem dělal asi rok srandu, ale teď už je to lepší a celkově se zlepšil i náš vztah, který dříve nebyl úplně nejlepší.

Jaká byla první reakce tvé mámy?

Že je to blbost. Že tomu tak není a že už jsem měl hodně holek. Máma si nedokázala uvědomit to, že to byly pouze dětské lásky a že má první zkušenost s holkou, kterou jsem měl v 15 letech, nedopadla vůbec dobře. Ze začátku to nechápala, ale postupem času jsem ji neustále opakoval, že to tak je a že se to prostě nezmění. Po nějakém čase to začala chápat a dnes už mě bere takového, jaký jsem. Dnes už spolu komunikujeme úplně v pohodě, dokonce spolu občas z legrace hodnotíme ostatní muže. Náš vztah je teď určitě lepší a dokážeme se spolu bavit velmi otevřeně.

Ze všeho nejdřív jsi se tedy otevřel mámě, ale za jak dlouho ses rozhodl, že se svěříš i tátovi?

Byl to zhruba měsíc. Byl jsem strašně zamilovaný do jednoho kluka a neustále jsem chodil za mámou a vše ji o něm říkal. Když náhodou přišel táta, museli jsme ihned ztichnout. Máma tohle téma nějakým způsobem nakousla, když táta zrovna koukal na televizi. Říkal jsem si, že budu mít průšvih a byl jsem připravený u dveří, abych mohl rychle utéct. Táta to nakonec vzal úplně v pohodě. Vůbec jsem to nečekal. Čekal jsem spíše pořádný výbuch emocí, ale nakonec vše proběhlo naprosto v pohodě.

Poté jsem se odstěhoval do Kladna a táta se s tím nějakým způsobem srovnával. Údajně mu trvalo zhruba rok, než to definitivně zkousnul. Ale jinak byl v pohodě. Občas si ze mě utahoval, ale nic ve zlém. Měl jen různé narážky, ale bylo to spíše ze srandy a já jsem si z toho nic nedělal.

Můžeš tedy potvrdit, že po čtyřech letech od coming outu, máš dnes vztahy s rodiči daleko lepší?

Přesně tak. Daleko lepší. Teď už mě i všichni ostatní berou takového, jaký jsem. Když jsem se v patnácti svěřil mým rodičům, postupně jsem to říkal dál a dál a svěřil jsem se i celé třídě. Některé reakce mě doslova překvapily. Musím říct, že reakce mladých lidí byly neuvěřitelně hezké a vesměs všichni řekli, že jsou s tím naprosto v pohodě. Reakce mladých lidí jsou oproti těm starším opravdu hodně dobré.

Milujete Bridgerton? Pak je limitovaná kolekce známého módního řetězce s kousky z dílny ikonické návrhářky přesně pro vás25. 2. 2021

V této souvislosti mě napadá zeptat se, jak na tvůj coming out reagovali tví prarodiče?

Moje babička to pochopila až někdy po třech letech, ačkoliv věděla že žiju s klukem a mám s ním partnerský vztah. Maminka mojí mámy pořád říkala, že bych to s holkou měl lepší a chvíli to nemohla pochopit. Pak však zjistila, že takový prostě jsem a dnes je s tím v pohodě.

Druhá babička z tátovi strany měla strach z toho, co si o mně budou myslet ostatní. Neustále mi říkala, ať nezveřejňuji žádné fotky. Musel jsem jí vysvětlit, že na tom není nic špatného. Naznačil jsem, že nepřestanu dávat fotky a že jsem prostě takový. Pokud se to někomu nelíbí, může si svůj názor strčit někam… Nebudu se přece chovat podle toho, jak pískají ostatní. Být gay není žádná ostuda a je to naprosto normální. Po několika podobných diskusích to pochopila i má druhá babička.

Setkal ses vůbec s nějakou negativní reakcí?

Osobně asi ne, nebo si na to nevzpomínám. Pokud ano, tak pouze na internetu.

Co bys po svých zkušenostech poradil všem mladým lidem, kteří prožívají něco podobného? Jak se na svůj coming out mohou připravit a co jim k tomu může pomoct?

Nejlepší je určitě obrátit se na poradnu Sbarvouven.cz, kde mohou zjistit další informace. Poradna je bezplatná, takže zde neexistuje žádný problém. Dokonce si můžete vybrat konkrétního mentora, se kterým se chcete bavit. Můžete si tak vybrat člověka, který přesně odpovídá vašim požadavkům a který prožil podobný příběh jako vy. Já mám na poradnu velmi dobré vzpomínky a moc děkuji mentorům, že mi pomohli poznat sám sebe.

Co na poradně Sbarvouven.cz najdete?

Mentoři vás seznámí se vším, co potřebujete vědět o coming outu a LGBT+ světě. Můžete si přečíst články, anebo se rovnou obrátit na lidi, kteří si už coming outem prošli, ovlivnil jim život, nebo se jím zabývají ve své práci. Protože se homofobie a šikana zakládají mnohdy jen na neinformovanosti, existuje zde příležitost, abyste o LGBT+ komunitě zjistili něco víc.

Web Sbarvouven.cz je snadnou cestou, jak poskytnout všem zájemcům bez rozdílu informace o coming outu a přímo je spojit s těmi, s nimiž si chtějí popovídat. Jedná se o bezpečné a vstřícné prostředí.

Mezi mentory a mentorkami, jimž se můžete ozvat, najdete lesby, gaye, transgender osoby, psychology i příbuzné LGBT+ lidí. Web tedy není určen jenom gayům a lesbám, ale zkrátka všem.

Zdroj: Jan Witek