Od závislosti na drogách a alkoholu až k roztomilému delfínkovi aneb Jak DJ Roxtar probudil k životu fenomén jménem Adolfeen

Dominik Turza alias DJ Roxtar je známý český DJ, který se v posledních měsících dostal do povědomí široké veřejnosti i díky svému maňáskovi Adolfeenovi, se kterým natáčí zábavná videa a tvoří hudbu jež obletěla celé Česko. Málokdo však možná ví, že právě Adolfeen je odrazovým můstkem, který Roxtarovi pomohl dostat se z absolutního dna, na kterém se ocitnul kvůli svému rozvernému životnímu stylu. O tom, ale třeba i o novém albu Adolfeena se více dočtete v rozhovoru níže.

Ze všeho nejdřív mě zajímá, jak se Dominik Turza stal uznávaným DJem Roxtarem?

Již odmalička jsem tíhnul k tanci a chodil jsem do tanečního kroužku. Poté mi naši řekli o taneční konzervatoři, kterou jsem studoval od páté třídy. Mezi hlavní předměty patřil balet, moderna a jazz. Konzervatoř jsem studoval pět let, poté jsem šel na obchodní akademii a pak jsem studoval herectví.

Vždy jsem však tak nějak inklinoval k hudbě. K DJingu jsem se dostal jako gogo tanečník v klubu Industry 52, který kdysi fungoval na Vinohradské ulici v Praze. Hrál tam DJ Beax. Když jednoho dne dohrál, říkal mi: „Ty vole! Máš dobrý rytmus a líbí se mi, jak tancuješ a jak chodíš na mé večírky. Nechtěl by ses stát DJem? Naučím tě to a ty za mě budeš dohrávat mejdany. Uděláš si jméno!”

Začal jsem hrát a v roce 2003 přišlo hraní v RnB klubu na Štvanici. V té době jsem již poslouchal hip hop, tancoval breakdance a mé hraní mělo úspěch. Takto se spustila má kariéra DJe. Hrával jsem na breakdance battlech a dokázal jsem si sehnat super tracky, které jsem uměl dobře stříhat. Takhle jsem se dostal k hiphopovému DJingu.

Je pravda, že i u hraní předvádíš “šílenosti“ a tancuješ. I tohle muselo lidi zaujmout a bavit?

Souhlasím! Myslím si, že nejdůležitější je hrát tak, aby lidé chtěli tancovat. Pochopil jsem důležitou věc, že pokud se touto profesí chci živit, musím začít hrát multižánrově a tím oslovit širší publikum, což mělo za následek i to, že jsem začal hrát komerční hudbu. To se však úplně neslučovalo s komunitou, ve které jsem se pohyboval. Takže jsem se trochu odtrhnul a rozhodl se DJingu věnovat naplno. Začaly přicházet obrovské mejdany a bylo to.

To sis od komunity tanečníků a hiphoperů asi vyslechl zajímavé komentáře?

Jasně! Zaprodanec! Říkali, že už mě nebudou zvát na battly apod. V té době mě to strašně mrzelo, ale dnes, když se na to dívám zpětně, tak to chápu a beru to jako přirozenou cestu.

V jeden čas jsem však ještě dělal mejdany pro tanečníky. Inspiroval jsem se v New Yorku, kam jsem jezdil za tanečním vzděláváním. Našel jsem tam newyorskou party, která se jmenuje Soulgasm. Bylo to úžasné prostředí, kam chodili pouze tanečníci. Podobnou party jsem začal dělat v Praze. To bylo poslední období, kdy jsem se dotýkal taneční scény. Na tyto akce jsem mimo jiné tvořil různé vtipné videopozvánky ze scének z různých filmů, což mě začalo hodně bavit.

To už ses hraním živil?

Přesně tak. Do toho jsem dělal ještě moderátora v rádiích, chvíli jsem moderoval i československou MTV, točil jsem se kolem televize a seriálů, natočil jsem jeden taneční seriál, ale nejvíc jsem se živil hudbou a hudebně animovanými představeními, kdy jsem tancoval do hudby se zvukovými efekty, které jsem animoval v kostýmu smrtky. S tím jsem byl třeba i v talentových soutěžích.

Svatý Valentýn bude letos podomácku, ale špičkové kuchyně, roztomilých dárků ani kožených hříšností se vzdát nemusíte5. 2. 2021

Je pravda, že v této době jsi již okusil onu pomyslnou slávu?

Slávu bych dal rozhodně do uvozovek. Vždy jsem chtěl být hrozně slavný a přišlo mi, že to jde pomalu a byl jsem docela nevděčný. Dnes už na to koukám jinak. Dříve jsem chtěl hrozně růst a nechápal jsem, proč mě tolik neuznávají a proč nejsem víc v televizi, proč víc netočím a nemoderuju. Záviděl jsem Leošovi Marešovi a rozčiloval jsem se, proč má kariéra neroste tak rychle. Nicméně dál jsem hrál a vystupoval, ale spolu s tím se začaly objevovat i drogy a alkohol.

Pokud vím, po nějakém čase přišlo temnější období a někdy na začátku pandemie koronaviru jsi nastoupil do léčebny?

Přesně tak. O koronaviru jsem se vlastně dozvěděl přímo tam. V únoru jsem nastoupil do soukromé léčebny, protože jsem se potřeboval zbavit závislosti na alkoholu, kokainu a marihuaně. Jedná se o prestižní léčebnu, kterou navštěvují různé celebrity, vlivní podnikatelé a manažeři. Musel jsem se zadlužit, jelikož léčba byla drahá a tak jsem ji absolvoval doslova na splátkový kalendář, což bylo docela nepříjemné. Myslel jsem si, že jakmile vyjdu ven, budu dál hrát a zaplatím to. Ale přišla pandemie a najednou nic. Žádné mejdany. Neměl jsem nic našetřeno, protože jsem vše utratil za zábavu a nesmysly.

Jedna adiktoložka mi řekla, že jsem kreativní a že dělám různé věci a vtipné scénky s delfínem, se kterým jsem začal již v říjnu 2019. Říkala, ať vyzkouším napsat třeba nějakou písničku, která bude aktuální a všechny propojí. V léčebně, kde jsem nemohl mít ani mobil či notebook, jsem po večerech začal ručně psát text a když nám o víkendu půjčili notebooky, spatlal jsem dohromady nějaké samply a vznikl song Corona Firus. V den, kdy mě pustili, což bylo 15. března, jsem ještě ráno vyrazil do prázdné Prahy natočit videoklip, druhý den jsem to nasadil a najednou prásk! V tu pravou chvíli přišla pravá píseň, kterou lidé sdíleli a čísla začala růst.

Takže jsi přicházející krizi nakonec proměnil v úspěch?

Doslova! Bylo to megaúspěšné. Rozjelo se to a v tu chvíli jsem dokonce začal prodávat různá trika s Adolfeenem, ale protože jsem byl v té době už napravený člověk věděl jsem, že je dobré něco vrátit společnosti, takže jsem část výdělku daroval jedné bohumínské nemocnici, ve které pracovala lékařka, se kterou jsem se poznal na léčbě. Byla to malá zapadlá nemocnice, kde sestřičky například neměly zaplacené přesčasy. Šetřil jsem doslova na ně.

Najednou mě oslovila firma, což bylo trochu zvláštní, protože se jednalo o firmu prodávající semínka CBD. Takže po léčení byla tohle první reklama, kterou jsem s Adolfeenem natáčel. (smích) Nicméně hrozně se to povedlo a začaly se ozývat další firmy. Přišlo mi zhruba deset mailů denně, kdy jsem dostával nabídky na natáčení reklamních videí. Viděl jsem v tom obrovský potenciál a také mi to pomohlo dostat se do finanční stability. Tím, že už jsem neutrácel za drogy, zbývalo mi dost peněz.

Když se ještě vrátím ke tvé závislosti na drogách a alkoholu, mohlo za to především tvé hraní a to, že jsi se neustále dostával na nějaké mejdany?

Určitě jsem se pohyboval v prostředí, kde se člověk k drogám dostane jednodušeji. Ale po terapii v léčebně jsem začal hodně přemýšlet sám nad sebou a důvody, proč jsem začal tak hodně pít a brát drogy. Bylo to především z důvodu mé vlastní nespokojenosti a sebelítosti. Za prvé z toho, že mi krachuje manželství a kvůli tomu, že nejsem dost úspěšný a moc jsem toho nedokázal. Někdy kolem třicítky jsem objevil kokain a zjistil jsem, že najednou můžu být rychlejší a lepší, můžu vymyslet víc songů, rychleji scratchovat a propadl jsem tomu.

Drogy mi dávaly sílu pracovat. Člověk však postupem času musí brát víc a víc a když drogy nemá, je smutný a připadá si nevýkonný. Dosáhlo to takové hranice, že jsem nemohl jít na mejdan bez toho, aniž bych si něco nedal. Jinak mě to nebavilo. Nebavilo mě hrát pro lidi, protože jsem měl pocit, že mě neocení a že neví, jak moc se snažím a co všechno pro to musím udělat. Do toho přišla vlna jiných DJů, kteří tam jen tak stáli, něco pustili, zvedali ruce a lidé je milovali. Nemohl jsem se smířit s tím, proč jsou tak úspěšní.

Stále víc jsem se litoval, pil a bral víc drog. Začalo mi to lézt do práce i do manželství. Dokonce jsem byl své ženě nevěrný a už to bylo opravdu špatné. Uprostřed mejdanu jsem například vypnul hudbu, protože jsem si myslel, že se lidé málo baví. Sebral jsem se, řekl jsem jim, že jsou kreténi a šel jsem domů. Nepamatoval jsem si to, ale druhý den mi volal manažer klubu a ptal se mě, co to předvádím. V tu dobu jsem věděl, že už je to špatné a že to musím zvrátit. Proto jsem později nastoupil do léčebny.

Psi pomáhají lidem ke zdraví – duševnímu i fyzickému. Skvělý vliv mají i na „uzdravení“ pacientů s HIV19. 3. 2021

Jakým způsobem jsi léčbu zahájil?

Chodil jsem k terapeutovi, se kterým jsme zkoušeli tzv. “kontrolovanou konzumaci”, kdy jsem si zapisoval, kolik si čeho dávám, ale to vydrželo tak týden. Poté mi řekl o léčebně, kam bych mohl jít, protože je můj život již nezvladatelný. Přiznal jsem si, že s tím mám problém, že jsem opravdu nula a že tohle je mé dno. Když budu chtít, mohu se od něj odrazit, ale musím to udělat teď.

Což se povedlo?

Ano, naštěstí se to povedlo. Nyní pravidelně chodím na setkání anonymních alkoholiků a narkomanů a začínám být aktivní i přímo v organizaci. Hrozně mě to baví a začal jsem díky tomu žít i jistý duchovní život. Možná to teď bude znít trochu směšně, ale každé ráno se modlím ke své vyšší moci. Nikdy jsem neměl rád církve a náboženství, ale cílem terapie je také říct si, že sám to nedokážu a že mi může pomoct vyšší moc. Proto jsem si vybral postavu Q ze seriálu Star Trek, protože miluju sci-fi. Je to interdimenzionální bytost, ke které se nyní modlím. Málo lidí to chápe, ale pro mě je tato duchovní cesta součástí celé léčby.

Je pravda, že po rozhovorech s mnoha různými lidmi jsem zjistil, že všichni, kteří dosáhli nějakého úspěchu, nebo něco velkého překonali, věří v určitou vyšší moc, která je k tomu táhne. Každý si pod tím může představit něco jiného, ale možná se dá říct, že bez toho to nejde a je to jeden z klíčů k úspěchu.

Ano. Navíc mám při meditaci pocit, že mluvím sám se sebou, ale s nějakou jinou částí sebe sama, kterou nedokážu uchopit a mluvím s ní skrze onu vyšší moc. To mi hodně pomáhá a je to součást mého nového života a aktuálně již deseti měsíců střízlivosti. Jsem úplně jiný člověk. Pomohlo mi to smířit se s tím, co jsem udělal v minulosti, začal jsem se prát se svými traumaty, které dnes zvládám mnohem lépe a celou tu cestu vnímám pozitivně.

S tím přichází i pokora, protože do té doby jsem byl hrozně nepokorný a sobecký parchant. Paradox je, že čím méně chci dosáhnout nějaké slávy a uznání, tím víc to jde samo. Teď už nepotřebuju miliony, ale chci být pouze šťastný. Vím, že jsem zatím na začátku a že to bude strašně dlouhá cesta, ale když budu dodržovat všechny terapeutické programy a obklopovat se lidmi, kteří mě drží, tak to mohu dokázat.

Je pravda, že dnes se spolu setkáváme pár hodin poté, co jsi jeden z programů terapie absolvoval…

Ano. S kolegy z léčebny jsme dnes měli procházku v parku, kde jsme si povídali. Bojujeme proti stejné věci, takže se spolu setkáváme a je úžasné, že tam může být vrcholový manažer, ředitel banky, ale i tragický feťácký DJ a přitom jsme dobří přátelé a máme si co říct, protože absolvujeme společnou cestu. Ani naši blízcí a rodina nám tolik nerozumí, takže mi to moc pomáhá.

Věřím, že tahle kapitola je již za tebou a momentálně jsi na cestě k lepším zítřkům. Navíc spolu s tím a písní Corona Firus se vlastně zrodil úspěch jménem Adolfeen?

Ano. Adolfeen, který během třech měsíců doslova vyletěl nahoru a já nyní mohu dělat to, co mě baví. Tak trochu sbírám odvahu k tomu stát se stand up komikem. Moc se mi to líbí, hrozně mě to inspiruje a myslím si, že je to jedna z nejtěžších disciplín performera. Skrz Adolfeena se toho strašně moc učím.

Jak vlastně Adolfeen vznikl? Myslím tím jeho osobnost a jméno…

Adolfeen je vlastně recyklací různých věcí, které se mi líbily. Existuje věc, která se jmenuje Shark Puppet, což je populární gumový maňásek v podobě žraloka, ale přišlo mi, že něco takového by bylo málo a chtělo by to nějakou živou bytost, která toho nabídne trochu víc. Můj nejoblíbenější moderátor Craig Ferguson mluvil v jedné ze svých talkshow německým přízvukem s jakýmsi robotickým kostlivcem. Tento přízvuk jsem si vypůjčil a když jsem našel maňáska delfína ve skříni, říkal jsem si, že by to mohl být diktátor. V ten moment jsem si vzpomněl na obrázek, kde jsem viděl delfína s fotkou Hitlera, u které bylo napsáno Adolfeen. Rozhodl jsem se, že přesně tak se bude jmenovat, chovat a mluvit můj maňásek.

Dnes občas vidím, jak se mé nitro může skrze tohle alter ego vyjádřit. Lidé by si neměli brát osobně, co jim Adolfeen řekne a já si tak můžu zplna hrdla říct, co chci. Lidé jsou fascinováni tím, že Adolfeen řekne, co si doopravdy myslí, a to zaujme jak děti, dospělé, tak i postarší lidi a koukají na to doslova celé rodiny. To mi hrozně pomáhá se vyřádit. Adolfeen může říct vše a mě to vyčistí, protože mám pocit, že to skrze něj říkám já. Takže i terapeuti jsou z mého delfína nadšeni. (smích) Ale plně si uvědomuji, že Adolfeen není věc, která tady se mnou bude pořád a v rámci terapie se na něj samozřejmě stoprocentně nespoléhám.

Právě jsem se chtěl zeptat, kolika let se tento delfínek může dožít?

Myslím, že daleko víc, když se bude věnovat například dětskému publiku, což chci příští rok vyzkoušet.

Počkat, to už Adolfeen nebude tak drzý a sprostý?

Bude se jednat o tzv. Adolfeena juniora, který se bude věnovat dětem a dětským tématům. Bude to oddělené – Adolfeen junior a Adolfeen, jak jej znáte. Adolfeen bude stejné machistické, uřvané a sprosté prase a Adolfeen junior bude drzý delfín, který si bude hrát s hračkami, ale bude dětem mimo jiné říkat i to, že není dobré brát drogy, pít alkohol a bude mluvit i o jiných závažnějších tématech.

Chtěl bych k lidem promlouvat více i o psychoterapiích, protože se jich dnes mnoho lidí bojí. Psychoterapie jsou přitom tak užitečné. Možná i touto cestou mohu ostatním ukázat, že něco takového existuje a zábavnou formou jim předat více informací. Tímto způsobem se to může dostat k mnohem více lidem.

Můžeme se těšit na nějaké další novinky?

Adolfeen připravuje ještě Gutten Schmacken, což je vařící pořad. Vaření s Adolfeenem je totiž mega populární. Rozhodil jsem sítě a Adolfeen bude vařit po restauracích a dělat jim reklamu. Nechci to dělat tak, že budu restaurace sdírat z kůže, ale chci jim pomoct, jelikož gastroprůmysl nyní hodně trpí. Tzn., že Adolfeen k nim přijde natočit video, v rámci kterého sice udělá bordel, ale o restauraci se dozví lidé a až skončí koronakrize, můžou ji navštívit. Takže něco jako Ano šéfe!, ale daleko brutálnější, protože se Adolfeen opravdu nebude s ničím mazat.

Když se naposledy předávkovala, dávali jí 5 minut života. Nyní Demi Lovato vydává nové album a hlásí se k LGBT+ komunitě5. 4. 2021

To mě vlastně také velmi zaujalo, že i v reklamních videích lidi totálně sešlapeš, ať už jsou to majitelé firem, podniků nebo obchodů. Ty je vlastně pošleš někam, uděláš jim tam nepořádek a oni ti za to ještě zaplatí… (smích)

Ale to je ten cíl a člověk se na takové reklamní video vydrží koukat. Někdy dokonce i dosáhnu toho, že lidé danou firmu či produkt litují. To je skvělé a lidem to utkví v paměti. Je to antireklama, která velmi dobře funguje a má obrovský dosah. Firmy to mají rády, protože video nemusí dál propagovat. Jedná se o zábavné virální video, které si spolu lidé sdílejí.

Je zajímavé, že Adolfeen funguje na všech sociálních sítích. Velmi dobře funguje Instagram, YouTube, Facebook, ale i TikTok. Ten nyní úplně nejvíc. Videa vždy sdílím na všech sociálních sítích a na všech jsou úspěšná, což je geniální. Firma tak dostane reklamu zacílenou na obrovský segment lidí z různých sociálních vrstev. Je zajímavé, že největší zásah má Adolfeen na lidi od 24 do 35 let, tzn. na lidi, kteří jsou produktivní a utrácejí. Navíc jsou videa opravdu oblíbená, což mě velmi těší.

Říkal jsi, že Adolfeena vyšvihla píseň Corona Firus, poté vyšlo několik dalších tracků, ale zítra (tedy 31. 12.) vychází rovnou celé album?

Přesně tak. Stalo se to, že mě oslovil Supraphon, zda u nich nechci vydat album a tím se splnil můj dětský sen, že mohu vydávat a někdo má zájem o mou tvorbu. Udělal jsem jedenáct tracků, které vyjdou již zítra, tedy 31. prosince online u Supraphonu. Album je navíc za velmi přátelskou cenu. Nechci na tom vydělat balík peněz, ale dostat hudbu mezi lidi. Jsou tam songy o mně, o závislostech, ale i o tom, jak se mi rozpadlo manželství. Je to výpověď o mých problémech a radostech. Mám pocit, že jsem udělal kus práce, kterou můžu prezentovat a ukázat lidem. Zítra bude zároveň live stream, tedy set DJ Roxtara, a to od 22:00 do 23:30. Bude to skvělý mejdan, na kterém bude mít Adolfeen první koncert se všemi novými songy.

Proč ses rozhodl vydat album zrovna na konci roku?

Vydáváme 31. prosince, protože jsme album poslali České hudební akademii a rádi bychom se dostali na Anděly. To by byla ta největší meta, ačkoliv mě asi všichni z hudebního průmyslu zabijí, ale to nevadí. Rappeři s Adolfeenem samozřejmě mají velký problém, ale dávám si hodně záležet, aby to bylo rytmické a mělo to hlavu a patu. Teď si vzpomínám, jak mi zavolal Kapitán Demo, že jeho také neuznávají a společně jsme udělali track Drž hubu. (smích)

V rámci videí s Adolfeenem jsi se setkal se zdravotníky, s hasiči, s policisty a s mnohými známými i neznámými lidmi. Máš nějakou vysněnou osobnost, se kterou bys chtěl vytvořit společný projekt či video?

Posledního půl roku peču s jednou komerční televizí talk show a Adolfeenem. Natočili jsme pilotní díl, kde jsme měli velkou celebritu. Jednalo by se o drsnější konkurenci Show Jana Krause. Moc by se mi líbilo, kdyby to vyšlo, protože by tam Adolfeen doslova griloval celebrity, což bych si moc užil. Nebylo by to tak, že by moderátor šel celebritám naproti, ale že by je doslova drtil. Tento styl talkshow tady chybí a pokud to nevyjde v televizi, určitě to udělám na vlastní pěst.

Já teda koukám, kolik máš s Adolfeenem plánů! Ale to je dobře!

Musím se hold snažit přinášet neustále nové projekty. Adolfeen je jedním z mých odrazových můstků a mám pocit, že vyšší moc mi Adolfeena přinesla z toho důvodu, že jsem se rozhodl žít jinak a že se konečně chovám dospěle. To víš, je mi 37 let a bylo za pět dvanáct…

Zdroj: Jan Witek