Corona-rok byl peklo. Pojďme na něm najít i něco dobrého, v čem stojí za to pokračovat
Co nám přineslo pohodlí domova
Spoustu lidí, kteří pracují v kancelářích, letošní rok zavřel doma v home officu. Zatímco při jarní vlně jsme ještě tápali, na podzim už jsme měli osvojené principy práce na dálku. Ukázalo se, že nemusíme každé ráno trávit čas cestou do práce, kde pak sedíme po zbytek dne, abychom večer zase ztratili třeba i hodinu či víc cestou domů. Díky lockdownu jsme získali průměrně dvě hodiny volného času denně, a ty jsme věnovali koníčkům nebo dobrovolnické práci (protože nic jiného se ani dělat nedalo).
Bylo skvělé okusit, jaké to je mít ve dni nějaký čas pro sebe. Znovu jsme objevili domácí vaření a pečení. Symbolem koronavirového jara byl doma zadělávaný chléb. Přiznejte se, kdo jste v pečení vytrvali i na podzim, kdy už si pracovní život i přes lockdown udržel normální tempo? Také jsme znovuobjevili původní funkci oblečení – udržovat nás v teple a fyzickém pohodlí. Tepláky místo těsných džín byly příjemná změna stejně jako obličej bez make-upu a vlasy bez stylingu. Co si takhle ponechat tento nový styl i po návratu do kanceláří? V době před covidem jsme v nich trávili víc času než doma, tak proč přitom nebýt v pohodlném domácím oblečení?
2020 lze tedy prohlásit rokem, kdy jsme byli spolu tolik jako nikdy předtím. A taky jsme se konečně pořádně vyspali, protože místo vstávání na ranní autobus nám budík zazvonil později, abychom se jen přesunuli z postele k počítači. Pochopitelně se taky v mnoha případech ukázalo, že tak moc vlastně spolu neumíme a možná ani nejsme ochotni být – přišly hádky, prudce narostlo domácí násilí, rodiče zjistili, že své děti nechtějí mít na krku celý den. Ale tento text má být o pozitivních přínosech koronavirové krize, takže tohle nechme stranou.
Našli jsme cestu zpátky do přírody
Povzbudivou zprávou je, že pokles sociálních a ekonomických aktivit okamžitě přinesl výrazné zlepšení životního prostředí. A to jsme nevypnuli elektrárny a nepřestali dopravovat zboží po zemi i po moři. Je to důkaz, že stačí udělat vlastně docela málo a hned se to na zdraví naší planety projeví. Dává nám to úžasnou naději, kterou ale musíme proměnit v činy.
Zdroj: Giphy
Dá se říct, že díky koronaviru Češi opět objevili přírodu. Čím tvrdší lockdown, tím víc máme potřebu vyrážet z našich bytů na procházky. Parky a přírodní stezky nikdy nebyly tak plné, cykloservisy na jaře nestíhaly uspokojit ty tisíce nových zákazníků. Dokonce prudce vzrostl počet lidí, kteří si adoptovali psa z útulku, protože chtěli mít parťáka na procházky. Zjistili jsme totiž něco, co jsme díky elektronickým hračkám zapomněli – totiž že pobyt venku je docela fajn zábava a zároveň účinný lék na duši.
Spousta z nás si v létě odpustila cestu k moři, a tak Češi znovu objevili také svoji vlastní zemi. Ukázalo se, že tuzemská dovolená může být vlastně docela dobrá a že i bez mořských pláží si člověk může užít. Při zoufalém hledání, kam se v létě vrtnout, když nebude Thajsko ani Chorvatsko, jsme našli spoustu zajímavých destinací a propadli sbírání geocashek nebo zdolaných rozhleden.
Ovládli jsme technologie
O existenci Zoomu, Webexu nebo Google Meets jsme už na začátku roku tak nějak věděli, ale málokdo z nás je pravidelně používal. To byla ještě doba, kdy člověk kvůli odpolednímu mítinku letěl do jiné země a strávil tím dva dny, přičemž neviděl nic víc než jednací místnosti a odbavovací halu letiště. Používat online aplikace se naučily i úřady, takže to snad povede k rychlejší digitalizaci a konci dlouhých front k přepážkám. Ale snažily se i kulturní instituce. Muzea začala své sbírky zveřejňovat online a my jsme dostali šanci vidět výstavy, na které bychom se nikdy osobně nedostali. A nejen to. Už jste viděli některou z divadelních inscenací zpřístupněných přes nový český divadelní portál dramox.cz?
Především ale pandemie ukázala, jak jsme inovativní. Jen nás nesmí brzdit úřední šiml. Když nebyl čas na zdlouhavé vyplňování papírů a čekání na razítka, vědecké týmy i soukromé firmy dokázaly v rekordním čase přijít s vynálezy, které si v řadě případů získaly mezinárodní pozornost. Výrobní linky na doplňky do aut náhle produkovaly komponenty k testům na covid, majitelé 3D tiskáren tiskli respirátory podle vlastních návrhů, vznikly nové nanomateriály, nové typy přístrojů na plicní ventilaci, nové druhy testů. Objevení a získání licence pro vakcínu proti Covid-19 v řádech měsíců, a nikoli let, je dalším velkým úspěchem. Až je člověku líto, že musí přijít pandemie, aby se věci daly tak hladce do pohybu.
Život běžel i mimo pandemii
Život však šel dál bez ohledu na koronavirus. Udála se další spousta pozitivních věcí, které jen možná kvůli pandemii nedostaly takovou pozornost ve zpravodajství. Nezapomeňme na to, že svět dostal prvního Jamese Bonda ztvárněného herečkou tmavé pleti, poprvé v historii získal Oskara za nejlepší film cizojazyčný snímek – korejský Parazit, Afrika byla prohlášena kontinentem bez obrny, neboť se v ní žádný případ tohoto onemocnění neobjevil už čtyři roky – mimochodem obrna byla vymýcena očkováním. Harvey Weinstein byl odsouzen za svoje činy vůči ženám na 23 let, Amerika nezvolila Trumpa a díky pandemii přišel come back, který už nikdo nečekal – vrátila se drive-in kina, v nichž sledujete film ze svého auta.
Dobré zprávy se týkaly i života LGBTQ lidí. Možnost vstupovat do manželství letos získaly (nebo jim byla přislíbena) páry stejného pohlaví v Severním Irsku, Kostarice a Švýcarsku. Velká Británie koncem roku oznámila, že zruší zákaz darování krve pro homosexuální a bisexuální dárce. Británie tak opustila předsudky, s nimiž vnímala celou širokou skupinu obyvatel, a začala přistupovat ke každému dárci jako individuu. K tomuto kroku vedl právě nedostatek krve a krevní plazmy během pandemie covidu.
Tak co, při tomto pohledu ten uplynulý 2020 zas tak pekelně nevypadá, co myslíte?
