Duha v polském parlamentu, fialová paruka v Senátu USA – kreativní způsoby, jak politici protestují proti homofobii svých vlád

Představte si, že jste poslancem nebo senátorem a vaše vláda či prezident podnikají nenávistné kroky proti LGBTQ lidem. Nesouhlasíte s nimi, ale jste v opozici a nemáte politickou moc jim zabránit. To je okamžik, kdy i politici sahají k nástrojům aktivistů – veřejným protestem dávají najevo svůj nesouhlas. Třeba jako když letos v létě přišli polští poslanci na prezidentskou přísahu Andrzeje Dudy oblečení do barev duhy.

Příliš barevná přísaha homofobního prezidenta

Prezidentská kampaň v Polsku byla tentokrát obzvláště nechutná. Jejím obětním beránkem se stali LGBTQ lidé, do kterých se těžce pustil prezident Andrzej Duda bojující za znovuzvolení. Asi nejznámějším z jeho výpadů během boje o přízeň voličů je jeho prohlášení, že „LGBTQ nejsou lidé – je to ideologie horší než komunismus“. Jeho homofobie se neobjevila z čista jasna až kvůli volbám. Už ve svém prvním prezidentském období označoval gender a LGBTQ za import ze zahraničí, od něhož on Polsko ochrání. Vetoval taky zákon umožňující úřední změnu pohlaví, který předtím parlament schválil.

Prezidentské volby se konaly v době, kdy se část polských měst prohlásila za „zóny bez LGBT“, a když jim EU odmítla za takových podmínek poskytnout finanční dotace, peníze jim vyplatila polská vláda. Probíhaly protesty na podporu aktivistky zatčené za to, že umístila vlajku na sochu Ježíše. A v tomto ovzduší polská společnost potvrdila v prezidentském úřadu Dudu.

Jeho zvolení bylo právoplatné a opozice proti tomu nemohla nic dělat. Přesto chtěla veřejně ukázat, že s takovým jednáním nesouhlasí. Na červencové složení prezidentského slibu v parlamentu tedy část opozičních poslanců a poslankyň vůbec nedorazila. A druhá část jich přišla oblečená v zářivých šatech, které měly barvy jednotlivých pruhů duhové vlajky, a s duhovými rouškami na ústech. Vzkaz zněl jasně: Prezident musí chránit práva všech občanů bez rozdílu. Z přísahajícího prezidenta samozřejmě strhli všechnu pozornost na sebe, fotky duhových členů a členek parlamentu oblétly svět. Mno, to Andrzej své druhé období ve funkci moc dobře nezačal. 

Fialová paruka v americkém Senátu

Politický trolling vysoké úrovně se začátkem prosince odehrál i v americkém Senátu a opět to bylo při přísaze. Veřejně vyoutovaná senátorka za Arizonu Krysten Sinema zvolená za demokraty tam držela bibli svému stranickému kolegovi Markovi Kellymu, když skládal senátorskou přísahu do rukou viceprezidenta Mika Pence. Otevřeně bisexuální senátorka na sobě při tomto slavnostním okamžiku měla fialovou paruku a dlouhý kardigan se vzorem zebry. Tím naprosto vyčnívala z usedlého prostředí Senátu, kde všichni kolem na sobě měli tmavomodré obleky s kravatou. Navíc zpoza roušky a brýlí s masivními obroučkami po celou dobu obřadu propichovala pohledem viceprezidenta.

Mike Pence je totiž starý homofob, jehož snaha potírat práva LGBTQ lidí sahá do doby dávno předtím, než se přidal k administrativě Donalda Trumpa. Ještě jako guvernér Indiany má prsty v zákoně, který umožnil diskriminovat LGBTQ lidi na základě náboženského přesvědčení a vehementně podporoval i snahy vymezit manželství pouze jako svazek muže a ženy. Stavěl se například i proti rozšíření zločinů z nenávisti také na oblast sexuální orientace a genderové identity. Takže když tento homofobní republikán musel přijmout přísahu demokrata, jemuž držela bibli bisexuálka v levné paruce, spousta Američanů se divila, že v tu chvíli neshořel v plamenech.

Přitom důvod, proč senátorka Sinema na sobě měla výše popsaný divoký úbor, nebyla ani tak drag provokací. Barevnými parukami se prý již od začátku pandemie snaží demonstrovat, že je možné vypadat skvěle a přitom dodržovat karanténu a vyhýbat se kadeřnictvím.

Nastal čas na další duhovou šálu

Česko zatím za sebou žádnou aktivistickou deklaraci podpory LGBTQ práv ze strany politiků nemá. A že by k ní byly příležitosti. V parlamentu už dva a půl roku leží návrh zákona, který by umožnil manželství gay a lesbickým párům. Poslanci a poslankyně o něm diskutovali pouze dvakrát, naposledy vloni v březnu. Od té doby se nedaří zákon na program jednání Sněmovny znovu zařadit. Zástupci lidu se ho prostě rozhodli vyignorovat.

Při březnové diskuzi zaznívaly od řečnického pultíku ohavnosti jako obavy o rozšíření zoofilie nebo odkazy k ulítlé polské komedii Sexmise z roku 1983. V tu chvíli si vzala slovo poslankyně Karla Šlechtová a přítomné upozornila, že jejich výroky jsou urážlivé a dotýkají se i jí. Tím se veřejně přihlásila k LGBTQ lidem a okamžitě se dostala do všech médií. Kolem ramen přitom měla přehozenou duhovou šálu. Její barvy ale byly příliš decentní na to, aby dokázaly rozčeřit přezíravý postoj velké části poslanců a poslankyň, pro které láska párů stejného pohlaví nemá žádnou prioritu.

Žádný z výše popsaných případů samozřejmě nedokázal změnit politickou realitu a LGBTQ lidem nikterak nepomohl. Ale byl pro ně veřejnou deklarací toho, že mají své spojence i v řadách politické reprezentace. Je vždycky fajn vědět, že tam venku je někdo na vaší straně.

Zdroj: Bohdana Rambousková