Lidé z měst začali nacházet útočiště před koronavirem na venkově. A pro gaye to kupodivu platí dvojnásob
Straight friendly
Zdroj: Instagram

Lidé z měst začali nacházet útočiště před koronavirem na venkově. A pro gaye to kupodivu platí dvojnásob

Přesuny populace z venkovských oblastí do měst (za prací) a naopak z měst na venkov (kvůli klidu a pohodě) jsou poměrně dobře popsané fenomény. Koronavirová pandemie ale spustila nový trend návratu LGBT lidí, kteří tradičně vyhledávají spíše velké městské aglomerace, právě do méně zalidněných oblastí, do přírody a doslova „mimo centrum společenského života“. Zahraniční média pak v této souvislosti dokonce hovoří o trendu „rurálních hot gayů“. Ti nově nachází životní štěstí právě mimo ruch velkoměst.
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
10. 12. 2020

I když by bylo možné domnívat se, že LGBT komunita se snaží soustředit především do větších měst, kde jsou obyvatelé obvykle vstřícnější vůči odlišnostem (ale obecně je tu i více příležitostí k zábavě, seznámení i sexu), je třeba říci, že queer komunita je také dlouhodobě spojována s tzv. urban konceptem.  Ostatně, sexy venkovští gayové jsou také nezřídka vyobrazováni jako specifická subkultura – i když největší pozornosti se jim dostalo snímkem Zkrocená hora, rozhodně to neznamená, že jsou jen doménou venkova v USA. Jak se navíc ukazuje, koronavirová pandemie utvořila zbrusu novou „migrační vlnu“ – kdy mnozí LGBT lidé opouští města a usazují se právě na vesnicích (či obecně ve venkovských oblastech).

<Path> Evropský průzkum napříč LGBT komunitou oslovil rekordních 140 000 lidí. Díky LUI magazínu neschází ani data z ČR a SlovenskaZdroj: LUI/FRA

Zatímco zcela specifickou kapitolou jsou LGBT lidé, kteří se na venkově narodili, vyrůstali a stále v těchto oblastech žijí, nyní přibývá i těch, kdo se na venkov stěhují poté, co prožili část života ve městě. Oproti hektickému městskému životu je jasné, že vesnický poklid může mít i něco do sebe. Je to sousedská pospolitost, ale jednoduše i bezprostřední dotek přírody. „Vstávám za úsvitu, jdu nakrmit zvířata, povídám si se slepicemi, krůtami. Přestal jsem pít a maso jím minimálně. V minulosti jsem si přitom užíval gay život ve velkoměstě plnými doušky, chodil jsem do klubů, barů, pil jsem, domů chodil nad ránem,“ popisuje pak jeden z gayů na internetovém diskusním fóru svou zkušenost.

Zpátky do lesů!

Trend přesunu gayů z měst do venkovských oblastí je přitom možné zpozorovat jak na území USA, tak i v Evropě. Jak např. naznačuje disertační práce nyní již doktora sociologie Alexise Annese, který se zaměřuje na migrační cesty 15 gayů na americkém středozápadě a také 15 gayů na jihozápadě Francie, většina z nich zamířila do měst na prahu dospělosti. Důvod byl pak velmi prostý – snaha poznat sebe sama, prozkoumat vlastní sexualitu, identitu. Nakonec ale tito muži města opustili a odešli na venkov. „Po dlouhou dobu byla LGBT migrace vykládána ve smyslu přesunu těchto lidí z menších obcí do velkých měst a metropolí – a důvodem bylo jednoduše to, že na venkově nebylo možné vybudovat si vlastní LGBT identitu,“ tvrdí Annes s tím, že jeho výzkum právě tuto premisu významně zkomplikoval.

Zdroj: Giphy

Přitom jak dokládají statistické údaje z Velké Británie, počty lidí, kteří se identifikují jak LGBT, v méně zalidněných oblastech klesají až o polovinu ve srovnání s městy. Pomineme-li již zmíněné důvody, britská data naznačují, že na venkově mají lidé problémy také s nedostatkem služeb, a to včetně podpory duševního zdraví, což zejména pro LGBT populaci může být stěžejní.

Vlastně je to takový začarovaný kruh – mladí LGBT lidé z méně zalidněných oblastí odcházejí, protože ve svém okolí nemají ty, kdo jsou podobní jako oni, mají problém najít přátele, natož partnery. Když ale venkov opustí, ve výsledku tak tento stav ještě podpoří. Proto je návrat LGBT lidí zpět do menších měst a obcí také příslibem možných změn. Ačkoliv pak různé průzkumy naznačují, že např. právě témata týkající se variability sexuální orientace či genderové identity rozhodně nepatří mezi ta, která by LGBT lidé se svými sousedy na vsi jakkoliv důkladně probírali, nachází tu obvykle pochopení. A přijetí možných odlišností pak přichází časem – ruku v ruce s tím, jak se lidé poznávají, seznamují a sbližují. „V posledních letech došlo k masivnímu zlepšení v přijetí a porozumění LGBT lidem na venkově, příležitostí k seznámení a navázání kontaktů s dalšími LGBT lidmi je tu ale i vzhledem k menšímu počtu obyvatel samozřejmě méně,“ popisuje tak 38letý gay farmář z britského Walesu.

Navzdory možným komplikacím a problémům se ale venkov v mnoha koutech světa, od USA až po centrální Evropu, stává skutečně novým „útočištěm“ mnoha LGBT lidí. Ti zde namísto party života hledají klid a pospolitost, tedy to, čeho se jim jinak ve městech nedostává. Jak navíc dokládají aktuální průzkumy, právě koronavirus tuto „LGBT migraci na venkov“ uspíšil. V USA tak v posledním roce LGBT lidí, kteří opouští metropole a stěhují se do oblastí ryze rurálních, začíná přibývat.

Pryč se stereotypy

Tím, co některé LGBT lidi brzdí v tom, aby se vydali hledat štěstí mimo velká města, jsou ale i předsudky týkající se jejich typických profesí apod. I když Česká republika nenabízí příliš velké množství odlehlých lokalit, které žijí doslova vlastním životem (jako např. farmy v některých státech USA, ale třeba i rozsáhlá hospodářství v Británii ad.), neznamená to, že by se LGBT lidé nemuseli potýkat se stejnými problémy – a základním předpokladem, že konkrétně do drsného a špinavého světa zemědělství prostě nepatří. I proto (a předsudků je samozřejmě více) není divu, že např. v Británii dokonce již v roce 2009 vznikla linka psychologické pomoci pro gay farmáře.  

<Path> Banka bude gayům poskytovat půjčky na náhradní mateřství. „Duhová vlajka na platební kartě nestačí,“ říká Matej Ftáčnik, spoluzakladatel LGBT bankovní platformyZdroj: Bohdana Rambousková

Samozřejmě, že je možné žít na vsi, do práce dojíždět a starat se maximálně o psa – gaučového povaleče. Ovšem základní podstata LGBT migrace směrem na venkov je jiná – a zahrnuje právě únik před moderním zrychleným světem a soustředění se na přírodu a život v ní. A nakonec rozličným stereotypům a předsudkům musí nezřídka čelit i ryzí heterosexuálové, kteří se rozhodnou pro kompletní změnu životního stylu a z města zamíří na venkov. Bez ohledu na sexuální orientaci totiž jistě není snadné proniknout do zcela odlišné komunity lidí a vlastně i diametrálně odlišného životního stylu. I tak je ale možné dočkat se happy-endu. Což dokládá i narůstající počet LGBT lidí, kteří se ve venkovských oblastech usazují a vlastně tak i pomáhají celé LGBT komunitě. Nejenže ve svém okolí mohou změnit negativní názory na odlišnosti, ale mohou být i pozitivním příkladem pro LGBT lidi, kteří již v dané oblasti žijí či dospívají – a např. naráží na odmítnutí. Ačkoliv tedy v českých podmínkách úplný „útěk do divočiny“ možný není, možná se i k nám tento trend brzy dostane a třeba i svým dílem pomůže LGBT lidem k dalšímu posunu v dosahování rovných práv.

Populární
články

Helena Valtrová se do vedení hotelu Emblem dostala nezvykle klikatou cestou. Vystudovala práva na prestižní univerzitě ve Velké Británii, několik let působila na ministerstvu životního prostředí, kde měla na starosti evropské dotace. Její život ale postupně nasměroval do hotelnictví – a dnes je už téměř patnáct let ředitelkou nezávislého butikového hotelu v centru Prahy. Emblem pomáhala otevírat v roce 2013 a od té doby stojí za jeho vizí i každodenním chodem. Její přístup je postavený na důvěře, empatii, osobním kontaktu a důrazu na detail. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak těžké je skloubit vedení rodinné značky s mateřstvím, i o tom, proč luxus už dávno není o pozlátku, ale o lidech.
LIDÉ

„Luxus už není jen o posteli a mramoru. Host chce zážitek,“ říká Helena Valtrová, která řídí jeden z nejstylovějších hotelů v Praze

Autor: Šimon Hauser
Volvo XC90 okouzlí stejně jako známý most
STYL

S Volvem XC90 přes ikonický most Öresund aneb Severská preciznost v praxi, bezpečí pro každého a malé nahlédnutí „za oponu“

Autor: Mirka Dobešová
Rodičovství zůstává pro mnohé naplněním života. Pro jiné ale není tou správnou cestou – a to je v pořádku.
TRENDY

„Když vidím, kam se svět řítí, připadá mi nefér přivádět na něj další bytost.“ Stále více lidí se rozhoduje pro život bez dětí i kvůli klimatické úzkosti

Autor: Šimon Hauser
Tomáš Rajchl ve své denní rutině nezačíná meetingy, ale meditací. „Vstávám v pět, cvičím, držím půsty. Ta struktura mi dává klid i energii tvořit.“
LIDÉ

„Každé pondělí nejím. A večer už většinou nezvedám telefon.“ Tomáš Rajchl o vnitřní hygieně a balancu mezi světem a sebou

Autor: Šimon Hauser
Emocionální blízkost, která vzniká mimo tradiční vztahové rámce, často skrze digitální komunikaci.
TRENDY

Zamilovaní, ale bez vztahu. Proč Gen Z častěji volí situationship než partnerství?

Autor: Šimon Hauser
Před sídlem Evropské komise v Bruselu.
LIDÉ

„Dezinformace není názor. Je to nástroj, jak ničit důvěru v demokracii.“ Queer aktivista varuje před novou vlnou nenávisti řízenou AI

Autor: Šimon Hauser
Víra a identita se nemusí vylučovat – místo v lavici je pro každého.
LIVING

Co Bible opravdu říká o homosexualitě? Méně, než by si homofobové přáli

Autor: Šimon Hauser
Evropská a maďarská vlajka vedle sebe jako symbol propojení a evropské solidarity s LGBTQ komunitou v Maďarsku.
AKTUALITY

Rekordní mezinárodní podpora. Na Budapest Pride přijedou zástupci Evropské komise i OSN

Autor: Šimon Hauser
Polyamorní vztah může tvořit více než dvě osoby. Pro mnohé jde o naplněný partnerský model, nikoli o krátkodobé experimentování.
LIDÉ

„Polyamorie není o sexu s kýmkoli. Je to upřímnější než většina vztahů, které jsem zažil,“ říká muž, který má dvě partnerky

Autor: Šimon Hauser
Blízkost mezi dvěma muži nemusí být nutně romantická – může jít o přátelství, které přesahuje běžné definice a zvládne i zamilování bez opětování.
LIDÉ

„Chtěl jsem ho jako partnera, on mě jen jako přítele. A přesto to funguje.“ I jednostranná láska může být začátkem, ne koncem, ukazuje příběh Vojtěcha

Autor: Šimon Hauser

E-Shop