Jak snadné je propadnout konspiračním teoriím aneb čipy, 5G, QAnon a další šílenosti

Za útokem na newyorská Dvojčata stála americká vláda. Elvis Presley žije. Klimatická změna je lež, která má poškodit ekonomiky bohatých států. Koronavirus se šíří díky 5G sítím snižujícím naši imunitu. To je jen několik z tisíců konspiračních teorií, které zejména v poslední době zažívají doslova zlatou éru. Proč jim půlka lidí věří, a i té druhé vlastně připadají něčím přitažlivé?

Konspirační teorie dokážou i zabíjet

Spousta konspiračních teorií vznikla kvůli koronaviru: unikl z čínské laboratoře, pochází z vojenského výzkumu, při testování je do lidského těla vpravován sledovací čip, je to spolčení farmaceutických firem, které chtějí vydělat na očkování. Není se čemu divit. Bláznivé konspirační teorie mohou vzejít z jakékoli stresující nebo přímo rozvratné události, kdy si lidé pro něco těžko uchopitelného potřebují najít snadné a uvěřitelné vysvětlení.

Konspirační teorie nejsou zdaleka nevinné a k pobavení. Umírají kvůli nim lidé, kteří jim uvěřili. Třeba šedesátiletý John W. McDaniel z amerického státu Ohio, který patřil k agresivním popíračům covidu, až na něj sám zemřel. Česká republika v počtu konspiračních teorií, které tady létají vzduchem, drží hrdě krok se zbytkem světa. Šíří se tu klasika přicházející ze zahraničí, ale máme i vlastní kousky – třeba jak to, že má ministryně financí Schillerová pořád nové účesy, když jsou kadeřnictví zavřená.

Co je vůbec konspirační teorie

Konspirační teorie se v době koronaviru staly tak významným fenoménem, že web Evropské komise k nim má celou sekci. Podle evropské definice je konspirační teorie přesvědčení, že určité události nebo situace ve společnosti tajně manipuluje skupina vlivných lidí, kteří mají nekalé úmysly.

Ať už se týkají čehokoli, mívají konspirační teorie šest společných znaků: Předpokládají, že existuje tajný plán – spiknutí. Za plánem stojí skupina vlivných lidí – konspirátorů. Na podporu dané teorie existují „důkazy“.  Tvrdí, že se nic neděje náhodou, že nic není tak, jak se jeví, a vše spolu souvisí. Nabízejí černobílé vidění světa – rozdělují ho na dobro a zlo. Svalují vinu na určité lidi nebo skupiny osob.

Proč se jim dnes tak daří

Současný rozkvět konspiračních teorií souvisí s úpadkem důvěry veřejnosti ve vědecké poznatky a také ve schopnost vlád řídit stát a společnost. Za ztrátu důvěry v politické vedení nemohou jen špatné výkony, které vlády v době pandemie předvádějí, ale také již nějakou dobu postupující ideologické rozdělení společností na dva nesmiřitelné tábory. Sociální média jsou plná šílených teorií, které půlce obyvatel připadají zcela směšné, ale druhá polovina se v nich zhlíží.

Konspiracismus ale není vynálezem sociálních sítí. Konspirační teorie tady byly dávno přes Facebookem nebo Twitterem a úspěšně se mezi lidmi šířily pomocí šeptandy, letáků, tajných dopisů apod. Jen jim to nešlo tak rychle jako dnes.

LGBTQ+ komunita našla útočiště na TikToku, teenageři si tu utvořili nový alternativní svět16. 11. 2020

Kdo těm bludům uvěří?

Dispozici uvěřit konspiračním teoriím, nebo na nich najít alespoň něco uvěřitelného, máme všichni. To tvrdí Joseph Uscinski, docent politologie na Univerzitě v Miami. “Pokud máme tuto dispozici silnou, budeme se obracet ke konspiracím jako k vysvětlení dění kolem nás. A to vysvětlení bude shodou okolností obviňovat lidi, které stejně nemáme rádi,” říká.

Ve své knize o amerických konspiračních teoriích se Uscinski s kolegou Josephem Parentem snažili určit, kdo konspiračním teoriím podléhá nejvíc. Není velký rozdíl mezi muži a ženami, mezi rasami ani lidmi s vírou a nevěřícími. Trochu víc konspiračním teoriím propadají lidé bez maturity a z chudších poměrů. Oběti konspiračních teorií nejsou sociálně vyloučené, ale jsou to lidé, kteří se právě dvakrát nesvěřují přátelům a rodině. Jen velmi malý rozdíl panuje mezi lidmi liberálního a konzervativního smýšlení. Ne že by ideologie nehrála v konspiračním smýšlení velkou roli, jen není spolehlivou známkou toho, jak moc má jedinec tendenci konspirační teorii uvěřit.

Proč někdo propadne konspirační teorii a jiný ne

To, že všichni máme sklon věřit informaci, která podporuje naše přesvědčení, a naopak podvědomě odmítat to, co našim postojům nekonvenuje, už prokázal nejeden výzkum. Vlastně by se dalo říct, že všichni jsme tak trochu rození konspirační teoretici.

Podle Uscinski s Parentem patří mezi pocity, které jedince mohou dovézt do pasti konspiračních teorií, úzkost, odcizení, paranoia, pocit ztráty kontroly – vlastně vše, co teď zažíváme během už příliš dlouho trvající pandemie koronaviru.

Naše ideologické přesvědčení pak určí, jaké konkrétní teorii uvěříme. Američtí křesťané na pravé straně politického spektra, kteří mají silnou tendenci ke konspiračnímu myšlení, se stanou propagátory tvrzení, že evoluční teorie je konspirací satanistů a biologů. Sympatizant komunismu bez víry se sklonem ke konspiračním teoriím naopak propadne názoru, že korporace konspirují proti společnosti, aby ji udržely v chudobě a bohatství světa zůstalo v rukou jednoho procenta mocných.   

Od nákupu sedačky až k návrhu interiéru celého domu na klíč – to vše zvládnou v CASA MODERNA21. 11. 2020

QAnon – konspirační teorie 2.0.

QAnon je považován za nejnebezpečnější a nejtajnější konspirační teorii/spiknutí/kolektivní klam dneška. Začalo to v roce 2017 anonymními příspěvky na kontroverzním internetovém fóru 4chan, které si postupně získaly následovníky jako kult. V centru toho všeho stojí myšlenka, že Donald Trump bojuje proti spiknutí mocných tohoto světa, kteří vzývají satana a zneužívají děti. Následovníci QAnonu očekávají Velké probuzení a nový světový řád (jak jinak). Nebezpečnost celého nesmyslu spočívá především ve vzývání Trumpa jako hrdiny a spasitele.

Zatímco ještě před rokem o QAnonu ani v samotném USA skoro nikdo nic neslyšel, dnes se informace o něm dostaly i do českých médií. V Americe vycházejí celé online knihy s myšlenkami QAnonu, a i když někdy působí spíš jako halucinace (např. tvrzení, že Demokraté pojídají děti, aby získali magickou moc), nacházejí si čtenáře a zřejmě i přesvědčené následovníky. „Každé tvrzení, jemuž lidé věří, a které je zcela mimo naši sdílenou realitu, může být nebezpečné. Protože chování, které z toho může vzejít, může být potenciálně velmi škodlivé,“ varuje Uscinski.

Možná je na tom něco pravdy…

Konspirační teorii není nutné věřit do písmene. Stačí, když jedinec shledá, že by na ní mohlo být kus pravdy. Už v tom případě se stává její obětí. Podložené důkazy nejsou ve světě konspiračních teoretiků potřeba. Většina se spokojí s tím, že nějaký názor zastává hodně lidí – takových, k nimž jedinec bude rád patřit. A tak jako u každé sekty, vyznavači konspiračních teorií se považují za vyvolené, kteří poznali pravdu. Snažíte se jim jejich přesvědčení vyvrátit? Chudáčci, ještě jste neprozřeli.

Hoaxů, dezinformací a konspiračních teorií se teď objevuje tolik, že i české ministerstvo zdravotnictví začne na webu i na tiskových konferencích ministra ty největší šílenosti vyvracet. Haleluja! Proč jim trvalo skoro rok přijít s tímto nápadem, je otázka, jejíž zodpovězení by nejspíš zavánělo konspirační teorií.

Zdroj: Bohdana Rambousková