EU komisařka Věra Jourová pro LUI.cz: Každý má mít možnost být tím, kým chce být

První evropskou LGBTIQ strategii zveřejnila v polovině letošního listopadu Evropská komise. Podle ní chce EU do roku 2025 dosáhnout významného zlepšení situace svých LGBTIQ občanů v oblasti diskriminace, bezpečnosti i práv duhových rodin. S komisařkou pro rovnost Helenou Dalli strategii veřejně představila komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, která k tomuto historickému kroku napsala pro magazín LUI.cz komentář.

EU vyzývá členské státy, aby zajistily rovnost LGBTIQ lidí

Rovnost a zákaz diskriminace z jakýchkoli důvodů patří ke klíčovým principům a hodnotám Evropské unie, vetknutým do základních smluv, podle kterých EU funguje, a také do Charty základních práv. Doba COVIDu jen umocnila dosavadní problémy naší společnosti; frustrace a dezinformace zesílily vztek a agresivitu, a ty si někteří měli tendenci vybíjet na jiných. Nejen že stoupla míra domácího násilí, ale také nátlak na LGBTIQ menšinu. Za poslední dobu jsme například zaznamenali zvýšený počet sebevražd nebo psychický nátlak na coming out.  

V polovině listopadu jsme jako Evropská komise zveřejnili vůbec první evropskou strategii pro rovnost sexuálních menšin, tedy leseb, gayů, bisexuálních, trans, nebinárních, intersex a queer lidí (LGBTIQ), v níž jsme popsali kroky, které podnikneme na evropské úrovni a doplníme jimi legislativu a praxi členských států. Cílem je pokračovat v Evropě v nastoleném pozitivním trendu, usnadnit ochranu práv LGBTIQ osob, koordinovat součinnost vlád a monitorovat jejich kroky či finančně vypomáhat. Všech 27 zemí EU komise vyzvala, aby schválily vlastní akční plány k zajištění rovnosti LGBTIQ lidí.  

Nad potíráním práv nebude EU přivírat oči

Ačkoli v posledních desetiletích nastal nepochybně obrat k lepšímu a Evropa je v celosvětovém srovnání na první pohled považována za vcelku smířlivý kontinent, sami gayové, lesby a další lidé z těchto skupin rovnost, svobodu a respekt zas až tak intenzivně necítí – zvlášť v některých státech východní a střední Evropy. Podle průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) zažilo v roce 2019 diskriminaci v té či oné formě 43 % dotázaných lidí z těchto skupin, což je o šest procent víc než v roce 2017. Krom toho panují značné rozdíly mezi členskými zeměmi, které jsou dány historií, mentalitou, náboženskými vlivy na politiku či momentální politickou situací. Typickým příkladem excesů jsou některá polská města a obce, která mezi sebou dokonce soutěží o titul „zóna bez LGBT“.  

Nad takovými praktikami nemůžeme zavírat oči; některé tyto obce už přišly o peníze z fondů EU. Budeme takto nadále postupovat, protože jsou to právě veřejné instituce, kdo má zajistit rovný přístup a práva všem občanům, ne podporovat nenávist vůči určité skupině. Z hlediska ochrany základních práv a svobod zkoumáme také maďarský zákon znemožňující transgender a intersex osobám úřední změnu pohlaví. Zásadně nesouhlasíme s postoji těch, kdo toleranci alternativní sexuální orientace označují za „ideologii“ a vyvolávají tím nenávist, která má za následek ohrožení lidských životů. 

Věra Jourová představila první celoevropskou strategii pro rovná práva LGBT+ lidí. Polsko ani Maďarsko nepotěší13. 11. 2020

Hate speech přibude do evropského seznamu trestných činů

Legislativa upravující práva LGBTIQ lidí se stát od státu značně liší. V 16 zemích EU mohou gayové a lesby uzavírat manželství a adoptovat děti, jinde to nejde; například v České republice mají možnost dojednávat „registrovaná partnerství“, děti však společně mít nemohou. Připravíme nyní směrnici, která zavede vzájemné uznávání rodičovských práv homosexuálních rodin po celé unii, vezme tedy v úvahu všechna národní specifika. Podíváme se také na to, zda by šlo dosáhnout vzájemného uznávání různých forem partnerství povolených na národní úrovni pro homosexuální páry. Nepřísluší nám však vládám říkat, jak mají tyto aspekty rodinného práva upravovat.

Pokud jde o diskriminaci, máme povinnost sledovat naplňování evropské směrnice o rovnosti v zaměstnání, která se logicky týká také této LGBTIQ  menšiny, a budeme to dělat. Pokud najdeme nedostatky, použijeme běžné a osvědčené nápravné nástroje. Navrhujeme také, aby byl seznam trestných činů vedený na úrovni EU rozšířen o hate speech, tedy nenávistné projevy, včetně těch vůči sexuálním menšinám, a to také online, což v některých státech EU momentálně chybí. Předpokládám, že se to povede v příštím roce.

Lidé z měst začali nacházet útočiště před koronavirem na venkově. A pro gaye to kupodivu platí dvojnásob10. 12. 2020

Každý má mít možnost být tím, kým chce být

Pojďme se konečně oprostit od předsudků a scestných teorií o takové či jiné hodnotě příslušníků menšin, a to jakýchkoli. LGBTIQ lidé jsou plnoprávní občané Evropské unie, kteří mají práva a povinnosti jako všichni ostatní. Není to o ideologii, ale o identitě. Každý má mít možnost být tím, kým chce být, aniž by ho čekaly ústrky či ponižování. Naším cílem musí být, aby Evropa skutečně poskytovala rovnost pro všechny, aby se zde lidé cítili bezpečně a měli stejné příležitosti.

Zdroj: Věra Jourová