Děti párů stejného pohlaví se ve škole učí líp než děti z tradičních rodin, zjistila studie. Důvody vás možná překvapí
Výzkumníci sledovali skoro 3000 dětí z duhových rodin
Nejedná se o žádný malý výzkum. Týmy z Oxfordské univerzity ve Velké Británii a Maastrichtské Univerzity v Nizozemsku sledovaly téměř tři tisíce dětí vychovávaných rodiči stejného pohlaví a jejich výsledky srovnaly s více než milionem dětí, které vychovávají dvojice různého pohlaví. Do studie byly zařazeny ty děti, které stejnopohlavní pár vychovává hned od narození. Výzkumníci se zaměřili na Nizozemsko, které v roce 2001 jako první na světě umožnilo manželství gay a lesbických párů, a tedy je tam možné dlouhodobě sledovat školní výsledky většího počtu dětí nejen během základní, ale i střední školy.
Studie publikována v říjnu v časopise American Sociological Review ukázala, že děti z duhových rodin dosahují lepších výsledků na základní i střední škole. Konkrétně se jedná o výkon při jednotném srovnávacím testu, který píšou žáci základní školy ve věku 12 let, a pak o počet těch, kdo dokončí střední školu s maturitou. Zjištění tedy přímo neříká, že děti stejnopohlavních rodičů se rodí chytřejší. Na úspěšném absolvování školy se totiž vedle inteligence podílejí další významné faktory.
Děti z bohatších rodin se prostě učí líp
Hlavním faktorem, který školní úspěch ovlivňuje, je výše příjmu rodiny, tvrdí vedoucí výzkumu Deni Mazrekaj, sociolog z Oxfordské univerzity. „Zjistili jsme, že rodiče stejného pohlaví bývají bohatší, starší a vzdělanější než typický rodičovský pár opačného pohlaví,“ upřesňuje Deni Mazrekaj. Stejnopohlavní páry totiž na cestě za rodičovstvím musejí projít finančně náročnými procedurami, jako jsou zákroky na reprodukční klinice, náhradní mateřství nebo proces adopce – a to si nemůže dovolit každý a rozhodně ne v nízkém věku.
Nicméně i když výzkumníci srovnali duhové a hetero rodiny stejného socio-ekonomického statusu, lepší školní výsledky dětí stejnopohlavních rodičů nadále přetrvávaly, přestože v nižším rozsahu. Znamená to tedy, že studijní prospěch kromě bohatství rodiny ovlivňují i další faktory.
Duhové děti mají rodinné prostředí, které přeje studiu
Co dalšího by tedy mohlo podpořit známky dětí, které mají doma dvě matky nebo dva otce? „Například všechny tyto děti se narodily z chtěných těhotenství a vzhledem k tomu, co vše museli rodiče pro jejich pořízení absolvovat, je zřejmé, že k rodičovství byli opravdu vysoce motivovaní,“ interpretuje výsledky sociolog Mazrekaj, který se ve své výzkumné činnosti zaměřuje na vliv školy a rodinného prostředí na pozdější životní úspěchy jednotlivce.
Sám ale upozorňuje, že výzkumný tým měl k dispozici pouze údaje o socio-ekonomickém statusu rodin a vše ostatní jsou pouze dohady, které by měly ověřit další studie. Navíc výsledky mohou být platné pouze pro Nizozemsko a v jiných zemích může být situace odlišná.
V Česku je náročná cesta k dítěti i nerovné postavení rodiny
Gay a lesbické páry u nás na cestě k rodičovství taktéž procházejí složitými procesy. Znamená to, že by výsledky studie z Nizozemska přeci jen mohly být vztaženy i na Česko? Podle socioložky Petry Kutálkové, autorky české studie Duhové rodiny ve stínu státu, není až tak důležité, jaké školní úspěchy děti párů stejného pohlaví mají. Lidé, kteří chtějí být rodiči – ať gayové, lesby či lidé s heterosexuální či bisexuální orientací – si nebudou vybírat pohlaví partnera s ohledem na výsledky takového výzkumu. „Některé gaye a lesby ale zajímá, zda svým plánovaným rodinným uspořádáním či dokonce sexuální orientací nemohou dítěti uškodit. A zde je důležité, že víme, že nikoliv. S jistotou můžeme na základě předchozích výzkumů a stanovisek odborných společností tvrdit, že sexuální orientace na výchovu a prospívání dítěte nemá negativní vliv,“ říká Petra Kutálková.
Problémem je ale fakt, že nerovné postavení duhových dětí v Česku vyplývá z nastavení zákonů a politik – tedy ho způsobuje sám stát. „Existuje totiž množství bariér, nerovností a nejistot, kterým jsou u nás stejnopohlavní páry na cestě k rodičovství vystaveny a které mohou negativně dopadnout na rodinu a její děti např. v případě úmrtí jednoho z rodičů či v případech, kdy se rodina rozpadne,“ upozorňuje Petra Kutálková. Proto nyní spolupracuje se spolkem Prague Pride na přípravě brožury pro ženy, které se rozhodly ke společnému rodičovství. Publikace Ona a ona plánují rodinu aneb Jak jít štěstí naproti má matkám pomoci předcházet nejistotám a rozhodovat se podle ověřených informací.
Jak vypadají rodiny duhových dětí v Nizozemsku?
Nizozemská studie rodin s rodiči stejného pohlaví nechala nakouknout i do dalších podmínek, v nichž tam duhové děti žijí. Kromě vyššího věku i výdělku rodičů se ukázalo, že mívají menší počet sourozenců a jen výjimečně se narodí oběma rodičům, kteří nepocházejí z Nizozemska. Toto všechno jsou faktory, které přejí lepším studijním výsledkům. Děti párů stejného pohlaví nicméně mají oproti dětem hetero párů asi o čtvrtinu nižší šanci, že se narodí do manželského svazku.
Většina duhových rodin zařazených do výzkumu se skládala ze dvou matek. Z celkového počtu 2971 rodin jich pouze 185 tvořili dva muži. Výzkumníci objasnili důvody této nerovnosti: ani v Nizozemsku není náhradní mateřství, které gay páry využívají, široce dostupné. V celé zemi tuto službu vloni začaly poskytovat jen dvě kliniky. Právní situace není u náhradního mateřství v Nizozemsku dosud vyřešená ve prospěch otců, biologická matka je úředně uváděnou matkou dítěte. V případech rozpadů rodin v Nizozemsku přetrvává tendence svěřovat děti do péče matky, takže pak vznikají duhové rodiny složené ze dvou matek.
Rodičovské kompetence nesouvisí se sexuální orientací
V posledních dvaceti letech se výzkumníci v různých zemích opakovaně zabývali blahem dětí z duhových rodin. Výsledky studií ukázaly, že žádný rozdíl v souvislosti se sexuální orientací rodičů neexistuje. K tomuto závěru se nakonec přiklánějí i autoři nizozemské studie. „Děti vychovávané rodiči stejného pohlaví mají ve škole minimálně stejně dobré (když ne lepší) výsledky jako děti rodičů různého pohlaví,“ zní oficiální závěr studie.
Socioložka Petra Kutálková se domnívá, že další výzkumné srovnávání, a tím vydělování duhových rodin ze spektra současných rodinných forem už není potřeba. Potíž vidí spíš v tom, že předsudky, a dokonce nenávist přetrvávají mezi českou veřejností. „Proto bych spíš věnovala energii zviditelňování různorodosti rodinných podob v médiích, učebnicích, filmech, ale třeba i v čekárnách nemocnic. Pokud se rozmanitost stane běžnou součástí našich životů, méně lidí pak bude mít potřebu některou z rodinných forem srovnávat s jinou,“ říká socioložka.
