Jak neplýtvat jídlem a nevyhazovat tisíce přímo do koše? Hovořili jsme s Petrou Čížkovou z organizace Zachraň jídlo
Jak moc velký problém plýtvání jídlem je?
Myslím, že čísla hovoří za vše. Dle Organizace pro výživu a zemědělství OSN se až třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě vyhodí nebo znehodnotí. Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. Vezměte si, že v Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok a přes 40 % ze všeho vyhozeného jídla je znehodnoceno na úrovni domácností. Je to neuvěřitelné množství.
Nejde jen o to, že zužitkováním jídla ušetříte peníze. Bude to mít i nemalý ekologický dopad. Jídlo, které se vyhodí, totiž podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN zabírá 28 % zemědělské půdy, kvůli které se mimo jiné kácí deštné pralesy. Těch důvodů a problémů, které vznikají plýtváním jídlem je zkrátka vícero.
Proč jsou právě Vánoce v souvislosti s plýtváním jídla jedním z nejvíc kritických období?
Nakupovat na Vánoce je náročná disciplína, která je obvykle hodná věštce. Lidé mají potřebu se zásobit, aby měli dostatek jídla pro všechny návštěvy, které dorazí apod. Nicméně hektickou předvánoční dobu letos pravděpodobně kvůli pandemii koronaviru vystřídá pomalejší a klidnější tempo. To můžeme skvěle využít k plánování, které je základem udržitelných svátků, a navíc díky němu lidé ušetří.
Takže jakým způsobem je možné plýtvání jídlem zabránit?
Je dobré si rozepsat plán na dva až tři týdny dopředu. Pokud půjdete nakupovat s minimální představou o průběhu svátků, budete brát z regálů zkrátka všechno, co by se mohlo hodit. Proto si můžete například napsat, ve které dny k vám dorazí návštěvy a kolik vás daný den bude. Důležité je si uvědomit, kolik toho reálně může sníst jeden člověk. Každý z nás chce být dobrým hostitelem, ale heslo “radši více než méně” je v tomhle případě na škodu.
Dále byste si měli promyslet, co chcete sobě i návštěvám připravit za pokrmy a rozepsat si potřebné ingredience. Důležitá je i revize spíže a ledničky. Podívejte se, zda už náhodou některé z ingrediencí nemáte doma. Zbytek si sepište na nákupní seznam a přidejte k němu i přiměřené množství surovin, které se ani brzy po svátcích nezkazí. Základem je mít doma trvanlivé potraviny, ze kterých lze rychle upéct nebo uvařit jednoduchý oběd.
Tudíž je lepší v obchodě sáhnout po potravinách, jejichž datum spotřeby je až za delší čas?
To zase není úplně správně, protože tím nahráváte plýtvání jídlem na úrovni obchodů. Udržitelným svátkům totiž můžete pomoct i tak, že na pokrmy, které budete vařit v nejbližších dnech, z regálů vyberete suroviny s blížícím se datem spotřeby či trvanlivosti. Ty se v obchodech často vyhazují. Z toho důvodu není též na škodu sáhnout po zralejším či „oťukanějším“ ovoci.
Pokud je to možné, měli byste podpořit malé prodejce nebo výrobce a nakoupit zboží u nich. I díky vám budou mít o Vánocích vyšší příjem a pomůžete jim překonat nejisté období, které s sebou přináší pandemie koronaviru. Ráda bych však upozornila, že to není jen o spotřebě a nakupování potravin, velkou roli hraje také jejich skladování, které je často nedokonalé. Díky tomu potraviny nevydrží čerstvé tak dlouho. Udělali jsme si malý průzkum na sociálních sítích naší organizace, ze kterého vzešlo, že v rámci vánočních svátků je řeč především o bramborovém salátu, cukroví, ale i ovoci.
Jak tedy správně tyto potraviny skladovat?
Vyhodíte méně, pokud budete cukroví skladovat zabalené na tmavém a chladném místě. Část z něj můžete zamrazit a ponechat si ho na brzké jarní měsíce, kdy vám sladké přijde ještě víc k chuti. Pokud návštěva přinese další vánočku, nakrájejte ji a v uzavíratelném sáčku ji dejte do mrazáku. Postupně lze odebírat takové množství, které právě sníte.
V bramborovém salátu se nejrychleji kazí čerstvá cibule – lepší je zamíchat ji třeba jen do půlky salátu a až se spotřebuje, přidat cibuli i do zbytku. Tím se prodlouží jeho trvanlivost. Salát byste měli skladovat na studeném místě přikrytý potravinovou fólií.
Co se ovoce týče, exotickému ovoci obecně nesvědčí velký chlad, proto je lepší jej nechat v pokojové teplotě. Jedná se například o ananas, banány, mango, avokádo nebo kiwi. Citrusy vydrží déle v lednici, pokud jsou už hodně zralé, nezralé můžou zůstat v pokojové teplotě. Jablka a hrušky vydrží zpravidla déle v chladu, takže pokud nemáte chladnou chodbu, raději je dejte do lednice do přihrádky pro zeleninu. Naříznuté ovoce a ovocné saláty vydrží déle v teplotě blízko nuly, je ale nutné je rychle zkonzumovat. Pokud ale tušíte, že se vám i přes to nepodaří všechny potraviny v domě spotřebovat, můžete z nich dokonce vyrobit vánoční dárky.
Dárky?
Ano! Pokud chcete udržitelně řešit i dárky, jedním z nejlepších způsobů je uvařit je. Jedlé vánoční dárky lidé dokážou ocenit, protože do nich vložíte vlastní čas a kreativitu. Existuje několik zajímavých receptů ze surovin, které v českých domácnostech nejčastěji vyhazujeme, takže tyto jedlé dárky jsou navíc, v duchu zero waste, ekologické.
Můžete být konkrétnější? Máte nějaký přesný tip?
Napadají mě například sušenky z dužiny. Pokud milujete smoothie, ovocné či zeleninové šťávy nebo neustále moštujete, zbývá vám hodně vylisované dužiny. Bylo by škoda přijít o cenné vitaminy a vlákninu, kterou obsahuje. Můžete z ní upéct sušenky.
Připravte si dužinu, mouku, cukr, mletou skořici, různá semínka a rostlinný olej. K dužině postupně přidávejte všechny ingredience, dokud vám nevznikne kompaktní těsto, které jste dochutili podle vaší libosti. Z hmoty odkrajujte lžící kousky, vyválejte z nich kuličky, skládejte je na plech s pečicím papírem a zploštěte dlaní do tvaru placiček. Pečte na 180 °C asi 15 minut pro měkčí sušenky, případně čekejte až 45 minut, dokud nebudou křupavější.
Takových receptů existují stovky a opět díky nim můžete během letošních Vánoc trochu ušetřit, což se vzhledem k situaci, kterou zde máme, mnoha lidem jistě hodí. Pošlu vám pár dalších receptů, ze kterých se čtenáři mohou inspirovat a darovat je pod stromečkem svým blízkým.
Moc děkuji za rozhovor! Pomalu a jistě běžím „nažhavit“ kuchyň. (smích)
TIPY NA UDRŽITELNÉ VÁNOČNÍ DÁRKY ORGANIZACE ZACHRAŇ JÍDLO:
Ovocné „kůže“
Sladkost potěší vždy a co teprve, když je zdravá! Zbavte ovoce všech pecek, stopek či jádřinců a rozmixujte s kapkou cukru a citronové šťávy na jemné pyré (na 600 g ovoce zhruba 2 lžíce cukru a šťávy). Dva plechy vyložte pečicím papírem a na každý vlijte polovinu ovocného pyré. Rovnoměrně ho rozetřete po celé ploše plechu, čím tenčí vrstva, tím kratší dobu se bude sušit. Sušte v troubě předehřáté na 75 °C, až pyré uschne a přestane na povrchu lepit. Usušený plát nakrájejte na proužky a srolujte do ruliček. Skladujte v uzavřené nádobě v temnu.
Zavařené kuřecí maso s lískovými ořechy
Pro milovníky masa můžete zavařit přebytky pečeného kuřete s dalšími dobrůtkami. Nejlépe chutná na opražené topince. Lžíci ořechů lehce podrťte a pomalu opražte na pánvi, počkejte přibližně 10-15 minut, než se ořechy rozvoní. Mezitím kuřecí maso roztrhejte na kousky a jarní cibulku nakrájejte nahrubo. V misce promíchejte ořechy, maso i cibulku s meruňkovým džemem a přidejte portské víno. Podle potřeby dochuťte solí a pepřem. Směsí naplňte sklenici, uzavřete víčkem a zavařte.
Domácí zeleninový bujón
Při vaření se rychle nashromáždí spousta odřezků a slupek. Domácí bujón je skvělou možností, jak podpořit chuť jídla a zároveň omezit plýtvání. Zpracovat můžete téměř kteroukoliv zeleninu a bylinky a kombinovat je dle libosti. Umyjte, vysušte a jemně nakrájejte nebo rozmixujte zeleninu a byliny. Směs zvažte a vložte ji do střední pánve. Přidejte sůl o zhruba 20 % hmotnosti zeleniny. Vařte za občasného míchání přibližně 2 hodiny při nízké teplotě. Až se tekutina vypaří, rozložte směs na plech vyložený pečicím papírem. Pečte na 150 °C, dokud nebude směs suchá a lehce křupavá – přibližně 1 hodinu a 15 minut. Čas od času promíchejte. Zeleninu nechte vychladnout, poté ji rozemelte a nasypte do těsnících dóz.
