Teplouš – to je gay, vysoušeč bot i české víno, které rozhodně nenechává nikoho chladným. Boj za korektnost budiž zahájen

V době, kdy se herci a herečky omlouvají za texty písní jiných umělců, které ztvárňovali v rámci televizní show (pozdrav Jitce Čvančarové), ale třeba i za to, že ve filmu hráli postavu se třemi prsty (promiňte, handicapovaní, kaje se Anne Hathaway), je velmi těžké najít zdravou dávku balancu mezi lidskou slušností a až bizarní snahou o hyperkorektnost. Přeci jen – v rámci základního principu, že bychom v projevu neměli nikoho urazit – by nakonec bylo lepší nic nedělat a úplně mlčet. Platí to ale i v případě vína určeného k výrobě svařáku promovaného pod označením Teplouš?

Když už je tu diskuse o tom, zda by některé role měly být vyhrazené jen některým lidem a trans postavy by ve filmech měli hrát reální trans lidé, gayové pak gaye a handicapovaní handicapované, je nepochybně legitimní ptát se, zda jsou v našich slovnících i výrazy, které jsou vyhrazené jen některým. A tím se dostáváme k jádru…t/Teplouše. Teplouš je totiž víno, víno určené pro (pod)zimní svařákovou pohodu. A u některých budí pobouření. Označení t/Teplouš ale nese víc věcí. Třeba vysoušeč obuvi, ale dokonce i film. Film, který je LGBT+ (zde je ale namístě poznamenat, že toto označení mu podobně jako v případě románu Williama Burroughse přiřkl až český překlad).  Kde přesně ale leží hranice pobouření? Čím se řídí? A mělo by se naopak něco řídit právě touto hranicí?

Model Petr Dočkal: „Vyrůstal jsem v malém městě a dbal jsem o svůj vzhled víc než druzí. Ostatní mi to dali sežrat“19. 10. 2020

Od gaye až k T/teploušovi

Dnes se pro muže, kteří jsou přitahováni muži, užívá termín „gay“. Je to slovo, které je přijímáno napříč společností, užívá jej i LGBT komunita a jedná se o výraz bez jakéhokoliv emočního zabarvení. Jeho původ je dle některých zdrojů ale možné vysledovat až do 12. století, kdy významově odkazoval k něčemu radostnému či bezstarostnému. O pět set let později naopak vyjadřoval podle Oxfordského slovníku nemravnost a nemorální život. A v 19. století termín „gay“ dokonce označoval ženy-prostitutky. Naopak homosexuál byl tehdy muž, který spal se skutečně velkým množstvím žen (nezřídka prostitutek, které byly – hádejte co – gay!). To jen pro demonstraci, jak moc může s významy slov udělat čas.

Abychom ale měli i český kontext, my zase máme „hezký“ termín „buzna“. A zatímco u gaye je dnes všem jasné, že nic hanlivého neznamená, s buznou už je to jiná písnička. Jedněm vadí a je podle nich nadávkou (bez ohledu na orientaci posuzovatelů, tj. platí pro gaye i hetero). Jiní jsou s tímhle termínem v pohodě (teď míníme především gaye). A ničím neobvyklým není ani užití v rámci komunity – abychom byli konkrétní, buznám nevadí mluvit o sobě jako o buznách. Mohou tak o nich mluvit i jiné buzny. A případně i spřátelení „nebuzní lidé zvenčí“. Přijatelné ale v mnoha případech není, aby „buzna“ vyšla z úst osoby nezaujaté a mimo komunitu (toto pravidlo pak platí i v případě mnoha dalších výrazů). Význam slov, resp. jejich vnímání jednotlivci, tedy může být velmi variabilní i v jednom konkrétním čase. To, co jeden chápe jako urážku a označení zcela dehonestující, jiný považuje za prosté vyjádření skutečnosti.

A pak tu máme t/Teplouše. Kromě toho, že je to gay a případně buzna (i míra přijatelnosti „teplouše“ se nejspíš řídí výše popsaným mechanismem), může být i věcí zcela nelidskou, a to doslova. Je to totiž již zmiňovaný LGBT+ film (asi ok), vysoušeč bot (nejspíš ne ok) a dokonce i plyšové uši na helmu (doplňte sami dle vlastního uvážení). Ano a je to taky aktuální předmět hojných diskusí. Protože víno Teplouš není ok. Tedy. Možná by bylo – kdyby prý ho prodávaly/i buzny (gayové, teplouši…). Nebo kdyby se prodávalo na buzní akci nebo v buzním klubu. Přesně toto si dle vlastních vyjádření myslí někteří gayové (možná i heterosexuálové, online gaydar nemáme), kteří nyní na sociálních sítích diskutují o tom, zda by výrobce vín měl podobný produkt prodávat, nebo ne.

Rybízák, Černý koule a Teplouš

„Letos se na vánoční trhy, jak je známe, nepodíváme. Neházejte ale flintu do žita! Atmosféru vánočních trhů snadno přenesete i k vám do obýváku. Vohulte koledy, ať vás slyší i v sousedním městě a nalijte si Teplouše. Naše vánoční cuvée stačí ohřát v rendlíku na cca 60-70 °C (nesmí se vařit, musí pěnit) a rovnou ho lejte do vánočně laděného hrnečku. Žádné koření není potřeba,“ uvádí na webu rybizak.cz výrobce a někteří skutečně pění! Protože, jak se člověk může dozvědět v rubrice „ptejte se“, kde se docela příznačně nikdo na nic neptá, „používat hanlivé označení gayů jako název pro pití…no nevím, nevím“ (píše Václava). Další hodnotitelka Eva neví, na koho produkt cílí, ale už si od dané firmy nic nekoupí. „Není v pořádku užívat nadávku jako vtipný název produktu, jiné by to bylo, kdybyste tento svařák vymysleli společně se spolkem Prague Pride a část z výtěžku by šla třeba na jejich poradnu S barvou ven,“ píše další zákaznice již na sociálních sítích. Opravdu by ale mohlo zaštítění ze strany Prague Pride termín „teplouš“ učinit nehanlivým a případně i vtipným?

Abychom nyní víno Teplouš zasadili do kontextu nabízeného sortimentu: firma všechny názvy svých ovocných vín pojímá poměrně po svém, což je zjevně její marketingová strategie (ta se samozřejmě někomu může líbit a někomu zase ne). V nabídce tak kromě Teplouše najdete taky „Venkovanku“ (jasná diskriminace žen z města a mužů z dědiny), „Růžovku“ (hm, to by s Teploušem bylo teprve zajímavé dárkové balení!), „Grepičku“ (holky, co jste holky, bez ohledu na to, jestli jste holkami od narození, nebo ne, co vy na to?), ale i dárková vína, mj. to, které má na etiketě nápis „Připijme si na lásku a na sílu v ocásku“ a nakonec nápoj „Černý koule“ (OMG! Tolik, napadá nás toho tolik!). Václava a Eva tedy sice asi věrně nakupovaly produkty z tohoto sortimentu, ale až Teplouš jim konečně otevřel oči v otázce základní povahy značky. Na konec tu ale máme Tomáše, ani on se sice na nic neptá, ale tvrdí následující: „Jsem gay a myslím, že většině našinců ten název nevadí. Já ho chci koupit jako dárek k Vánocům mým kamarádům, jen se musím vypravit do vinotéky, se kterými spolupracujete.“ Čímž se obloukem vracíme k tomu, jak různě mohou různí lidé vnímat význam slov…a také k otázce, kdo vlastně onu stále hojněji vyžadovanou korektnost vyžaduje a čím je podmíněna.

Dovolená na konci světa a v hotelu, který se dostal Guinessovy knihy rekordů. I tak může vypadat pobyt na „Kanárech“28. 11. 2020

Označení „teplouš“ samozřejmě může být pro někoho zraňující. V očích mnoha lidí má negativní konotaci – a je-li užito za účelem zesměšnění či urážky, nepochybně není sporu, že na tom není správného naprosto nic. V případě „teplého vína“ to ale bude spíše jen a pouze ne/šikovný marketing (zcela odpovídající další nabídce firmy, která se již i kvůli Grepičce dostala do centra mediálního zájmu), na jehož finální vyznění je samozřejmě možné nahlížet různě. Celý Teplouš by mohl být i velmi jednoduše odsouzeníhodný. Může ho ale sama LGBT komunita legitimizovat? A tak nás zajímá – uráží vás t/Teplouš, nebo si ho s klidem koupíte na (samozřejmě ryze gay) party?