Evropský výzkum LGBTI: Postoj škol k tématu LGBTI se rychle zlepšuje. I tak 33 % českých LGBTI středoškoláků předstírá, že jsou hetero

Přestože ovzduší ve školách není k LGBTI studujícím příliš přátelské, atmosféra se v poslední době rychle mění. Školní zážitky dnešních středoškoláků jsou velmi odlišné od toho, co zažívali queer lidé, jimž je dnes přes pětadvacet. Ukázal to výzkum života 140 tisíc LGBTI Evropanů a Evropanek, který vloni provedla FRA – Agentura EU pro lidská práva. Sběr dat v Česku a na Slovensku zajišťoval magazín LUI. Pojďme se na situaci ve vzdělávacích institucích podívat zblízka.

Třetina LGBT středoškoláků ve škole důsledně předstírá

Na to, jak se LGBTI studující ve škole cítí, má vliv nejen jejich přijetí v třídním kolektivu a ze strany učitelů, ale také to, zda se o tématu ne-heterosexuality mluví ve vyučování a jakým tónem.

Ve věku 15 až 17 let – tedy zjednodušeně v období střední školy – před spolužáky a vyučujícími důsledně skrývá svou odlišnou sexuální orientaci nebo genderovou identitu 30 % Evropanů a Evropanek. V Česku je to podobné, heterosexualitu ve škole předstírá 33 % LGBTI středoškoláků. Asi nikoho nepřekvapí, že nejvíc jsou uzavření studující z řad trans lidí. U nás jich naprosto vždy ve škole skrývá svou skutečnou identitu 41 % a jen 5 % je naopak plně vyoutováno. Čísla pro celou EU jsou téměř totožná.

Ve škole si člověk musí vybírat, komu se otevře

Škola by měla být bezpečným prostředím, ale mladí LGBTI lidé mají důvody, proč se tam raději držet stranou. „Střední škola byla peklo, protože se provalil můj vztah se spolužačkou ze třídy. Myslím, že na něco z toho, co se dělo, nikdy nezapomenu. Všechno to na mě těžce dopadlo, protože jsem byla v dost zranitelném věku i etapě života,“ vzpomíná 24letá bisexuální žena z Chorvatska.

Ani v zemích s nejotevřenějším přístupem k LGBTI se mladí lidé ve škole nevrhají do coming outu bezhlavě. Většina si pozorně vybírá, komu ze spolužáků, vyučujících nebo třeba trenérů se svěřit. I v tak LGBTI-friendly zemi, jako je Dánsko, se ve škole vždy ke své LGBTI identitě hlásí jen 17 % studujících. Ve Francii je to 16 % a čísla z ostatních zemí jsou nižší. V nejhorší situaci jsou mladí queers v chorvatských školách (svou identitu tají 51 %), na Kypru (47 %) a v Rumunsku (44 %). Být v takové škole otevřeně gay musí být dvojnásobné peklo, protože jste vystaveni homofobii okolí a ještě ke všemu tam nemáte nikoho dalšího jako vy, protože ti ostatní své tajemství úpěnlivě hlídají.

Evropský výzkum LGBTI: Čeští queer zaměstnanci mají v práci nejlepší postavení z celé Evropy. Do Řecka nebo na Kypr ale pracovat nejezděte13. 11. 2020

Každá další generace se má líp než ta předchozí

Když se na otevřenost LGBTI lidí ve školním prostředí podíváme z hlediska věku, uvidíme, že se situace v evropské společnosti vlastně docela rychle mění. Mezi LGBTI lidmi, jimž je dnes 40 až 54 let, podle výzkumu ve škole za všech okolností tajilo svou queer identitu 75 %. V mladší skupině 25 – 39 let to bylo o něco méně (63 %) a ve skupině 18 – 24 let už jen 43 %. U dnešních středoškoláků ve věku 15 – 17 let se skrývá už jen necelá třetina (30 %). Pokud tedy evropský rodič chodil do školy v době, kdy tam strachy z prozrazení umíraly tři čtvrtiny LGBTI studentů, jeho dítě dnes maturuje v situaci, kdy se svou identitu snaží zakrýt ani ne třetina. To je přeci skvělý pokrok!

Sledování dat na úrovni jednotlivých států je podle autorů výzkumu ošemetné. Přesto jsme nemohli odolat a nakoukli jsme, jak si ve skrývání identity ve škole vedou podle zjištění výzkumu LGBTI Češi a Češky. U generací kromě té nejmladší jsme na tom vždy o pár procentních bodů než celoevropský průměr. Ve věku 18 – 24 let vyplnilo důsledné zatajování příslušnosti k LGBTI 32 % českých respondentů (je to o 11 % míň než celoevropský průměr!). Z věkové skupiny 25 – 39 let ve škole vždy tajilo svou příslušnost k LGBTI 50 % a ve skupině 40 – 54 let 71 %. Poslední věková kategorie jsou lidé, kteří chodili do školy v 90. letech, kdy se teprve otevíraly hranice i post-komunistická společnost. Není tedy divu, že 71 % jich uvedlo, že svou příslušnost k menšině tajilo vždy, a zbytek ji tajil také, jen se občas někomu svěřil.

Umí evropské školy učit o LGBTI tématech?

Přes 80 % LGBTI lidí nad 40 let říká, že za nich se o něčem takovém ve škole nikdy nemluvilo. Dnešní teenageři ve věku 15 – 17 let už tuto naprostou ignoranci tématu uvádějí jen v 47 % případů. I když zlepšení je zřejmé, stále je to šokující údaj. Vážně v Evropě skoro polovina škol, kam chodí LGBTI studenti, předstírá, že tohle téma neexistuje?

Důležité je nejen to, aby se ve škole o tématu mluvilo, ale aby se pojímalo správně. Jen ve 13 % případů náctiletí Evropané a Evropanky říkají, že jim LGBTI otázky byly prezentovány pozitivně. Dalších 19 % jich od vyučujících slyšelo vyvážené informace, v 10 % případů bylo téma prezentováno pozitivně i negativně zároveň. Čistě negativně se o LGBTI mluvilo v 10 % případů, což je děsivé.  

Generační posun je ale jasně znát. Zatímco neutrálně či přímo pozitivně dnes slyší o LGBTI ve škole jeden respondent ze tří, u generace starší 54 let to byl jen jeden z dvanácti.

Evropský výzkum LGBTI: Skoro půlka queer lidí v Česku se na ulici nevodí za ruku. Které země jsou na tom ještě hůř a kde se na veřejnosti můžete i políbit?11. 11. 2020

Půlka českých škol raději mlčí

Bohužel celá půlka (51 %) českých queer středoškoláků uvedla, že ve škole v hodinách o LGBTI vůbec nemluví. Co je horší, 5 % si od vyučujících na toto téma vyslechlo něco negativního. Těžce tedy zaostáváme za takovým Nizozemskem, kde se o LGBTI učí v naprosté většině škol, a to převážně v pozitivním (54 %) nebo neutrálním (22 %) tónu.

Ze statistiky je jasné, že zařazování LGBTI tématiky do školních osnov je trendem posledních let. Jen o pár let starší respondenti mají dost odlišnou zkušenost. Například i v hvězdném Nizozemsku ve věkové kategorii 18 – 24 let uvádí čistě pozitivní tón výuky o LGBTI jen 32 %. V Česku z takto starých queer lidí ve škole o menšinových sexuálních orientacích nebo genderových identitách 56 % neslyšelo vůbec nic.

Škola pořád ještě není bezpečným prostředím

Je smutné, že z evropských středoškoláků zúčastněných ve výzkumu FRA 53 % uvedlo, že už v tak nízkém věku zažili diskriminaci v nějaké oblasti života. A ještě smutnější je, že z těch, kdo se s diskriminací již setkali, to u 45 % bylo právě ve škole. Situace se mezi jednotlivými státy výrazně liší.  V Česku se za poslední rok před výzkumem (tedy rok 2018) cítilo ve školním prostředí diskriminováno 29 % středoškoláků ve věku 15 – 17 let, což je poměrně dobrý výsledek. Blížíme se jím totiž k nejlepším evropským zemím, což je Švédsko se 17 % a Finsko s 20 %. Zemí, kde si LGBTI dospívající zažívají ve škole největší peklo, je Řecko. Země s krásnými ostrovy a láskou k dobrému jídlu i pití dopouští, aby 66 % jejích LGBTI studentů ještě před dosažením dospělosti narazilo ve školních chodbách na projevy diskriminace.

Zdroj: Bohdana Rambousková