Věra Jourová představila první celoevropskou strategii pro rovná práva LGBT+ lidí. Polsko ani Maďarsko nepotěší

Ačkoliv by se dalo očekávat, že ve 21. století bude rovnost všech – žen, mužů, ale samozřejmě také LGBTQ+ lidí – naprostou samozřejmostí, opak je pravdou. A bohužel obtíže s přijetím společností zdaleka nemají jen lidé v zemích, které by se někteří nebáli označit jako „rozvojové“. Vlastně by se dalo říci, že situace se v mnoha koutech světa dokonce vrací zpět, a to i navzdory tomu, že v některých státech je legislativa LGBTQ+ lidem stále více nakloněna. Pro příklady pak rozhodně není třeba chodit daleko – stačí se podívat k sousedům do Polska či Maďarska nebo klidně i na Slovensko. Není tak divu, že se situací v zemích EU začaly komplexněji zabývat i evropské orgány. Včera tak byla představena historicky první evropská Strategie pro rovná práva LGBT+ lidí.

Nenávist vs. rovná práva

Je to teprve pár dní, kdy Maďarsko oznámilo své plány na omezení práv LGBT+ lidí – cílem Orbánovy vlády je mj. také znemožnění adopcí dětí jednotlivci, což byla právě jediná možnost, jak maďarští gayové a lesby mohli adoptovat dítě. Nově by však adopce měla být umožněna jen sezdaným dvojicím – kdy by v legislativě mělo být přímo ukotveno, že děti musí být vychovávány v souladu s křesťanským výkladem rolí a pohlaví dle zákona. Znemožnění formální změny pohlaví ukotvením zákazu vydání dokladů s uvedeným odlišným pohlavím, než měl člověk po narození, pak v Maďarsku proběhlo před pár měsíci (tj. tranzice po fyzické stránce sice možná je, ovšem novou identitu úřady neuznají). To, co se děje v Polsku, snad ani není třeba komentovat. Masivní demonstrace, které odstartovalo radikální zpřísnění potratové politiky, již samozřejmě donutily vyjít do ulic i polskou LGBT+ komunitu. Ta je v zemi dlouhodobě terčem nenávisti, zejména ze strany vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost, a samozřejmě také církve.

Muž v sukni vraždí ženy. Jde o další útok na trans lidi od nejslavnější TERFky světa J. K. Rowling?18. 9. 2020

Jak Maďarsko, tak i Polsko jsou přitom členskými zeměmi EU. Rovná práva všem občanům tak zjevně příslušná legislativa jednotlivých států nezajišťuje, ba co víc – velmi nevybíravými způsoby se je určité části společnosti – na základě odlišnosti – snaží upírat. Právě to by do budoucna ale mohla změnit celoevropská Strategie pro rovná práva LGBT+ lidí, která by prozatím měla platit do roku 2025.

Strategie za rovnost

V rámci nové Strategie plánuje Evropská komise mj. rozšířit seznam tzv. evropských trestných činů tak, aby zahrnoval také trestné činy z nenávisti a projevy nenávisti tehdy, pokud jsou zaměřeny na LGBTQ+ osoby. Klasifikovány by pak měly být dle přísných pravidel – a to na úrovni trestných činů, jako je terorismus či obchodování s lidmi (toto však vyžaduje jednomyslné přijetí členskými státy). Kromě toho má vzniknout legislativní iniciativa na ochranu tzv. duhových rodin tak, aby bylo rodičovství a také partnerství osob stejného pohlaví uznáváno napříč celou Evropskou unií. Sama EU pak plánuje posílit svou angažovanost v otázkách LGBTQ+ a také prosazovat práva žadatelů, jež jsou příslušníky této komunity, o mezinárodní ochranu.

„Každý by měl mít možnost být tím, kým je – bez strachu a pronásledování. O tom je Evropa a o to se zasazujeme,“ uvedla pak ve svém prohlášení místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. Ta také slíbila, že EU bude hájit práva LGBTQ+ lidí proti těm, kteří mají stále větší chuť na ně útočit a označovat odlišnosti jako „ideologii“. „Takováto praxe patří k autoritářským režimům a v EU nemá místo,“ shrnula.

Komisařka pro rovnost, Helena Dalli, dodala, že EU zahajuje boj za rovnost a začlenění. „Rovnost a nediskriminace jsou základními hodnotami a právy v Evropské unii,“ upřesnila. Na tiskové konferenci pak Dalli také doplnila, že „způsob, jakým se narodíme, není ideologie, ale příroda, biologie a věda,“ přesto se ale v poslední době v EU diskriminace LGBTQ+ lidí zvyšuje.

Jak totiž naznačily v loňském roce realizované průzkumy, na 43 % LGBTQ+ lidí cítilo nějakou z forem diskriminace – a to je o 6 % více než v roce 2012. Poměrně paradoxní pak je, že k tomuto nárůstu došlo i přesto, že celých 76 % dotazovaných napříč celou EU uvedlo, že by LGBTQ+ lidé měli mít stejná práva jako heterosexuálové, což je o 5 % více než v roce 2015. Zdá se tedy, že v samotném smýšlení obyvatel EU problém nebude – tím se zdá být zejména cílené rozdmýchávání nenávisti, zastrašování a jednoduše praktiky, k nimž se uchylují ti, kteří mají politickou moc. To ostatně dokazuje zejména jednání vlád zemí, jež se řadí do bloku postkomunistických států – ty si totiž z boje proti právům LGBTQ+ osob vytvořily ústřední téma své vládnoucí ideologie. Právě „LGBT ideologii“ pak dokonce před svým opětovným zvolením do úřadu označil za horší než komunismus např. polský prezident Andrzej Duda. Ten se také zavázal k tomu, že ve školách zakáže jakoukoliv výuku týkající se LGBTQ+ práv.

Povinnosti pro každý členský stát

V souladu s celoevropskou Strategií by tak každý členský stát měl utvořit vlastní akční plány pro řešení diskriminace LGBTQ+ lidí a také pro podporu rovnosti. A je jasné, že podobný záměr zejména v zemích, na které primárně cílí, také tvrdě narazí. Otázkou pak samozřejmě je, jakým způsobem bude Komise plnění Strategie vynucovat – např. v souvislosti s tím, že se množství polských obcí před nedávnem prohlásilo za LGBT-free zóny (tedy oblasti, kde LGBTQ+ lidé nejsou vítáni), Komise zamítla přidělení evropských grantů šesti polským městům, která se k této iniciativě přidala. V této praxi má pak dle slov Dalli komise v plánu pokračovat – EU by tedy ani v budoucnu neměla financovat žádné projekty, které nebudou respektovat práva LGBT lidí. V kontextu zmiňovaného polského příkladu je však třeba říci, že danou finanční ztrátu se obcím rozhodla polská vláda kompenzovat…

Jourová na druhou stranu ale také uvedla, že „rodinné právo je v kompetenci členských států a EU ho plně respektuje,“ dle jejích slov je však při uplatňování vnitrostátního práva třeba, aby členské státy dodržovaly své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a platné právo EU. Členské státy by pak také měly respektovat základní hodnoty, na nichž je Unie založena, a to včetně rovnosti lidských práv.   

EU komisařka Věra Jourová pro LUI.cz: Každý má mít možnost být tím, kým chce být26. 11. 2020

Bez ohledu na to, jak se jednotlivé členské státy k této Strategii postaví (a je jasné, že odpor je minimálně ze strany některých jen otázkou času), je nepochybně správné, že materiál vzniknul. Nakolik úspěšné bude jeho prosazení, je sice otázkou, minimálně se ale snad LGBTQ+ lidem, kteří ve vlastních zemích čelí různým formám diskriminace a nezřídka i fyzickým hrozbám, více otevřou dveře tam, kde se jim dostane zastání. Protože smýšlení Orbána, Dudy (resp. Kaczynskiho) ani evropská strategie pravděpodobně nijak nezmění. Aktuální stav v Polsku však ukazuje, že i těm „nejposlušnějším“ jednou může přetéct pohár trpělivosti.  Snad je tedy dosažení rovných práv pro všechny jen otázkou času.