Grinch si letos může dát pohov, Vánoce místo něj zničí covid. Výhledy na (digitální) podobu svátků mnohé nepotěší
Odložme idealismus. Samozřejmě ne každý miluje Vánoce. Ne každý se těší na svetr se sobem a rozpaky nad teplými ponožkami (v lepším případě) či těžítkem (v případě horším). A ne každý se úplně těší, až se potká s celou rodinou. Nezřídka se pověstné svátky klidu a míru mění v hon za dárky, potravinami a jednu velkou rodinnou hádku. Nakonec ale obvykle stejně všichni svorně usednou ke stolu s kaprem (řízkem) a salátem. Protože Vánoce jsou nezřídka v postatě jediný čas v roce, kdy spolu rodiny mohou strávit nějaký čas – bez ohledu na všechny doprovodné stresové faktory. Jenže letos se přidává stresor mnohem mocnější než jen rodinné třenice, koronavirus. A ten také docela efektivně přebírá roli vánočního antihrdiny, Grinche. Otázkou tak je, nakolik bude úspěšný.
Právě šíření nového typu koronaviru je stále na vzestupu a je dost dobře možné, že způsobí, že i vánoční setkání a oslavy zahalí do atmosféry všudypřítomného nebezpečí. Lidé budou stát před velmi těžkou volbou – budou se muset rozhodnout, zda podstoupí určité riziko (či mu jiné své blízké vystaví), nebo se setkání s rodinou vzdají.
Digitální Vánoce?
To, že bychom měli trávit Vánoce diametrálně odlišně, než jsme zvyklí, se vznáší ve vzduchu. Ohroženy jsou vánoční trhy, o vánočních nákupech ani nemluvě. A například ve Skotsku již vláda lidem vyhrožuje, že pokud se epidemiologická situace nezlepší, skutečně v zemi dojde na digitální Vánoce. A to skutečně ve striktní podobě tak, že by policie měla doslova rozhánět vánoční večírky a kontrolovat, kolik lidí zrovna sedí u sváteční tabule či pije odpolední čaj (o páté) a konzumuje cukroví…
Navzdory všem rizikům je ale dost dobře možné, že nejen ve Skotsku, ale ani nikde jinde na digitální Vánoce nakonec nedojde. Samozřejmě, jednou věcí jsou restriktivní opatření, druhou pak definitivní popření kulturní tradice. A ta je velmi pevně ukotvená. Ba co víc, lidé jsou podle vědců díky evolučním mechanismům dokonce přímo přesvědčeni, že v jejich rodinách je riziko šíření nákazy mnohem nižší než v případě setkání s osobami, které do rodiny nepatří. Totéž pak platí i pro příslušníky skupin, které sdílí určitou identitu (tj. pracovní kolektivy, přátelé ad.). Již v pravěku totiž cizinci představovali obecnou hrozbu (a to klidně i na úrovni přenosu nemocí), což v praxi znamená, že lidé mají dodnes zakořeněnou představu, že lze být důvěřivější k lidem, s nimiž něco sdílíme. To samozřejmě neznamená, že tato „kolektivní identita“ by nás jakkoliv ochránila, ba naopak, ale je dost dobře možné, že bez ohledu na restrikce je lidé jednoduše nebudou akceptovat. A očekávat, že se někdo „vzdá“ Vánoc ve jméně všeobecného (či i osobního) blaha je i ve světle aktuálního dodržování vládních opatření minimálně v Česku značně nepravděpodobné.
Santa jede!
My v Česku samozřejmě do jisté míry lpíme na tradici Vánoc, jimž dominuje Ježíšek. Ten se ovšem nijak aktivně k řešení blížících se svátků nepostavil :-), a tak se budeme muset spokojit s tím, že alespoň Santa to ani v nadcházející vánoční sezoně rozhodně nebalí (a místo toho jeho elfové balí jeden dárek za druhým). V Laponsku, kde se nachází Santova vesnička, se tak připravují na všechny, kdo by si chtěli vánoční atmosféru skutečně užít. Jedinou podmínkou pro návštěvu je absolvování testu na covid a prokázání se negativním výsledkem, který nebude starší 72 hodin, což vyžaduje finská vláda. „Společně s laponskou sítí nemocnic jsme vytvořili model covid-bezpečného cestování. Jsme plně odhodlaní dodržet všechna bezpečností opatření tak, aby turisté měli jistotu, že děláme vše pro to, aby návštěva Santovy vesničky byla naprosto bezpečná,“ uvedla Sanna Kärkkäinen, která má na starost Santovo PR :-).
Zdroj: Giphy
Vánoce: zrušeno?
I když v minimálně v Laponsku tedy Vánoce budou, my ve střední Evropě zatím žijeme ve vánoční nejistotě. Možnou odpověď, jak letošní svátku nakonec budou vypadat, pak opět nabízí věda. Podle ní v sobě totiž lidé mají zakódován určitý „příbuzenský výběr“, tedy mechanismu, který automaticky v mnoha volbách upřednostňuje právě příbuzné před ostatními (cizími) lidmi. A to se vztahuje i ke svátečnímu setkání – bez ohledu na to, že rodinné sešlosti často nebývají žádnou idylkou, stejně se jich účastníme jednoduše proto, že podléháme určitému instinktu udržovat příbuzenské vazby. A to navzdory tomu, že jedna nedávno provedená analýza jasně prokázala, že riziko, že člověk chytí covid-19 od některého z členů vlastí domácnosti, se blíží až ke 20 %.
Na druhou stranu je tu ale rovina psychická. Zatímco totiž někteří tvrdí, jak Vánoce nesnáší, jiní je milují. Ale bez ohledu na vlastní vztah ke svátků, které mají ke klidu a míru nezřídka velmi daleko, důležitá je pospolitost, pohoda a právě čas strávený s blízkými. Pak je tedy spíše otázkou, zda není větším rizikem psychická nepohoda, pokud bychom se společných Vánoc vzdali, než nákaza koronavirem. V každém případě minimálně Santova laponský pobočnice má jasno a tvrdí, že „Vánoce rozhodně nejsou zrušeny“…
