Monika Nižníková: „Jako barmanka jsem jen poslouchala hloupé narážky. Práce s tělesně a mentálně postiženými mě naplňuje“

Monika Nižníková dříve pracovala jako barmanka v nočních barech, v životě si prožila pár nehezkých chvil, ale nakonec se rozhodla, že svůj život změní a bude pomáhat ostatním. Nyní pracuje jako pracovnice v sociálních službách (PSS) v domově pro osoby se zdravotním a mentálním postižením v Karviné. Co ji na tuto cestu přivedlo a jak taková drobná žena, kterou Monika je, může takto náročnou práci zvládnout?

Můžeš popsat, co tvá pozice pracovnice v sociálních službách/pečovatelky konkrétně obnáší?

Mým úkolem je práce s tělesně a mentálně postiženými lidmi, které se snažíme zařadit do společnosti a běžného života. Snažíme se rozvíjet jejich schopnosti, dovednosti a zvyšovat jejich soběstačnost. Proto je podporujeme v navazování zdravých mezilidských vztahů. Naším cílem zároveň je, aby lidé s postižením prožívali běžné životní situace, jako je například příprava jídla, praní prádla, úklid, nákupy, cestování, koníčky, zábava apod.

Jak ses k této práci dostala?

Celý život mě bavila práce s lidmi, proto jsem se rozhodla, že si udělám sanitárský a ošetřovatelský kurz a taktéž kurz pracovníka v sociálních službách. Pak se naskytla nabídka pracovat v jednom karvinském zařízení, tak jsem neváhala a chopila se příležitosti. Z počátku jsem měla obavy, jak tuto práci zvládnu, ale už po několika dnech jsem věděla, že to je to, co chci dělat, co má význam a co mě naplňuje.

Není podobná práce pro drobnou ženu, jakou jsi ty, náročná?

Určitě ano, ale i když jsem drobná a malá, dokážu si poradit. Někdy nastanou situace, kdy potřebuji pomocnou ruku, protože práce dokáže být fyzicky náročná, ale naštěstí mám vedle sebe vždy usměvavé a ochotné kolegyně. Táhneme za jeden provaz, jinak by to nešlo.

A co psychika? I v tomto směru to musí být velmi těžké…

Mnoho lidí si myslí, že je tato práce jednoduchá, ale opak je pravdou. Mnohdy zažíváme velký psychický tlak, se kterým se musíme umět vyrovnat a nedat na sobě nic znát, abychom v celé skupině klientů zajistili vždy milou, laskavou a vlídnou náladu.

Ačkoliv je to náročná práce, hovoříš o ni neustále s úsměvem. Naplňuje tě to?

Když jdu ráno do práce, už se těším na ty usměvavé tvářičky, které září štěstím, jen když mě uvidí ve dveřích. Večer, když odcházím, vždy si uvědomím, že dělám něco, co má smysl a co mě vnitřně opravdu naplňuje.

Když se tepláky mění v luxusní módu aneb Streetwear, který se stává (falešným) symbolem společenského postavení7. 9. 2020

Tuto profesi vykonáváš teprve nějakou dobu, dříve jsi totiž dlouho pracovala jako barmanka… Co se stalo, že jsi najednou udělala takovou razantní změnu?

Práce barmanky byla velmi náročná. Mnohdy jsem dělala i 24hodinové směny. Jednoho dne jsem si uvědomila, že je třeba změnit život a dělat něco, co mě bude opravdu bavit. Nechtěla už jsem dále poslouchat opilecké kecy štamgastů a dívat se na zničené životy gamblerů, kteří nekonečné hodiny zírají na obrazovky automatů a utratí v nich i poslední peníze, které mají na jídlo či na nájem.

Možná trochu troufalá otázka, ale mají tyto práce něco společného?

Myslím si, že se tato dvě povolání absolutně nedají srovnat. V baru jsem slýchávala jen připitomělé narážky a zažívala agresi opilců a hráčů, kdežto v současné práci vidím jen spokojené a usměvavé tvářičky mých klientů. Jedinou spojitostí může být to, že jsou to obě velmi náročné práce.

V životě sis prošla různými nehezkými věcmi. Je i tohle důvod, proč chceš pomáhat druhým?

Je pravda, že jsem to v mládí neměla úplně lehké. Mám za sebou pár nepovedených vztahů, ale když se tak podívám kolem sebe, kdo to má lehké? Zvlášť v současné době asi nikdo. Ale asi máš pravdu, možná je to jeden z důvodů, proč dělám tuto práci. Chci totiž kolem sebe vidět alespoň pár lidiček šťastných.

Kolagen není jen na krásu. Uchová klouby a šlachy v perfektním stavu, aby pro vás byl pohyb jen samá radost19. 10. 2020

Dá se říct, že tě tvá aktuální práce nějakým způsobem změnila? Jak moc?

Uvědomila jsem si, že mě tato práce změnila velkým způsobem. Zjistila jsem, co je v životě ve skutečnosti důležité a na čem doopravdy záleží a různé malichernosti a zbytečnosti nyní nechávám bez povšimnutí za sebou. Také jsem si uvědomila, jak je důležité mít někoho, o koho se můžete opřít. Mít někoho, kdo vám podá pomocnou ruku, když bude potřeba a o kom budete vědět, že tady pro vás kdykoliv bude.

Jakým způsobem relaxuješ, aby sis po práci vyčistila hlavu?

Jako každá jiná matka ráda trávím volno se svým synem a jako téměř každá žena mám ráda nakupování a posezení u kávy se svými přáteli.

Nicméně, když se vrátím k práci, neplánuješ v brzké době nějakou razantní změnu? Budeš i nadále chtít pokračovat v této misi?

Určitě ano. Chtěla bych se ve své práci co nejvíce zdokonalovat, proto musím i nadále zvyšovat své dovednosti. Jak po stránce praktické, tak i té teoretické. Vím, že chci tuto profesi dělat, a i nadále se ji věnovat.

Zdroj: Jan Witek