Proč se tak bojíme třetího pohlaví, když spousta kultur ho má už dávno?
Straight friendly
Zdroj: istock.com

Proč se tak bojíme třetího pohlaví, když spousta kultur ho má už dávno?

Třetí kolonku na své úřední dokumenty v poslední době přidalo několik zemí – Austrálie, Indie, Dánsko, Španělsko. Jiné státy včetně České republiky se tomu zatím brání. Proč? Není to žádný výstřelek moderní doby. Vždyť identity, které nejsou ani mužem ani ženou, se již dávno vyskytují v řadě světových kultur.
Bohdana Rambousková Bohdana Rambousková Autor
29. 9. 2020

Co je vlastně třetí pohlaví

Pojem „třetí pohlaví“ se obvykle používá v diskuzích o úředním uznání dalšího pohlaví – tedy zařazení pověstné třetí kolonky na úřední dokumenty. Neznamená, že vedle muže a ženy má existovat jedno další pohlaví. Spíš označuje celou řadu identit, které se prostě nevejdou do položek „muž“ nebo „žena“.

Německo například před dvěma lety rozeznalo třetí kolonku, která je ovšem určená pouze intersex lidem. To jsou ti, kdo se narodili s různými variacemi v primárních pohlavních znacích anebo v chromozomální výbavě, takže jednoznačně nespadají do kategorie muž, nebo žena.

Třetí kolonka by mohla vyhovovat také nebinárním lidem, kteří svoji identitu vidí někde na škále mezi mužským a ženským pólem. Anebo ji vůbec neřeší, ale je pro ně těžké prohlásit se buď za 100% muže, nebo za 100% ženu. No a zařadit by se do ní mohli i příslušníci skupin, jimž tradiční kultury připisují zvláštní identitu a jinou společenskou roli než tradičně mužům a ženám. Teď mluvíme například o two-spirit identitách u původních obyvatel Ameriky, o indických hidžrách, nebo burneších na Balkáně.

Balkánští burneši: ženy přebírají společenskou roli muže

Pro alternativní přístupy k genderu nemusíme chodit až do vzdálených exotických kultur. Stačí se podívat na Balkán, kde u křesťanských patriarchálních komunit žijících podle tradičního zvykového práva existuje institut burneša. Má ho člověk, který se narodil jako žena a rituálem se své ženské role vzdává, aby přebral společenskou roli muže. Docházelo k tomu v rodinách bez mužského dědice – žena tehdy měla podobnou hodnotu jako zvíře, takže dcery nemohly převzít vedení hospodářství a rodině hrozila ztráta majetku. Zároveň se burnešem mohla dobrovolně stát dívka, která si nechtěla vzít snoubence, jehož jí vybrala rodina. Raději se dobrovolně vzdala ženství a uchýlila se k celoživotnímu celibátu. Burneša je společensky uznávaná, nebo spíš bychom měli říct uznávaný. Může rozhodovat, domlouvat byznys, nosit zbraň i hodinky, kouřit. Obvykle se naučil mužským pohybům a chování tak dobře, že jeho okolí ani netušilo, že se tento člověk narodil jako žena.

Burneši se vyskytovali v severní Albánii, Černé Hoře, Kosovu i na některých ostrovech Dalmácie. S rozvojem moderní společnosti i tam ženy dostaly občanská práva, takže dnes už taková potřeba prohlásit se za muže není. Stále ale dožívají poslední burneši. Americká fotografka je v severní Albánii fotila ještě v roce 2013.

Žádné další experimenty s genderem však na dnešním Balkáně neprobíhají. Albánie ani Kosovo nepovolují úřední změnu pohlaví, v Černé Hoře si trans lidé mohou pohlaví úředně změnit, pokud projdou operací, sterilizací a rozvedou se.

<Path> LGBT+ vlajka se opět mění a už se neskládá jen z duhových pruhů. Souhlasíte s jejími úpravami, nebo vyznáváte jen klasickou verzi?Zdroj: Bohdana Rambousková

Indické hidžry: božské bytosti, které nezapadají

Zvláštní postavení v indické společnosti mají hidžry. Jsou považovány za božské, protože dosáhly nirvány díky rituálnímu odstranění genitálií a už nemají žádné touhy po lásce ani majetku. Dnes jsou spíš opovrhovanou a zneužívanou skupinou lidí, kteří museli odejít od své původní rodiny, nebo byli přímo vyhnáni. Hidžrami se stávají intersex lidé narození s mužskými i ženskými pohlavními znaky, a tím svoji rodinu v rigidní indické společnosti uvrhli do hanby. Do rodiny hidžer přicházejí také transgender lidé či gayové, kteří se lépe cítí v ženské společenské roli. Tradičně hidžry podstupovaly amputaci penisu, dnes je již dostupná i hormonální terapie a lékařsky provedená operace, i když pouze na nelegálních klinikách. Chudé hidžry si na ni šetří dlouhé roky.

Hidžry tradičně mívaly význačné postavení. Rozdávaly požehnání i prokletí a společnost před nimi měla bázlivý respekt. S příchodem Britů a jejich pořádků, které mimo jiné potlačily mimomanželské sexuální styky, se společenský status hidžer změnil do outsiderů, kteří jsou přes den zavrhovaní a v noci využívaní k prostituci. Řada jich chodí do zaměstnání jako muži a až po setmění žije dost nebezpečný život ženy.

Indický Nejvyšší soud rozhodl v roce 2014 o úředním zavedení třetího pohlaví pro transgender osoby, a tím se Indie stala jedním z průkopníků na poli genderové identity. 

Zdroj: GiphyZdroj: Giphy

Indiánští two-spirit: lidé napůl z mužského a ženského světa

Některé původní národy Severní Ameriky rozeznávaly čtyři a někdy i šest genderů. Vedle muže a ženy existovali různí two-spirit lidé, kteří v sobě měli mužskou i ženskou duši a díky tomu byli blíže stvořiteli světa. Právě z nich se rekrutovali léčitelé, zaříkávači, strážci orální historie, lidé, kteří předvídali budoucnost. Přicházející osadníky samozřejmě ostatní gendery mátly a snažili se je vetlačit do tradičního rozdělení muž – žena. Tak došlo k rozšíření homofobie a transfobie i mezi některými původními národy a jejich two-spirits členové se pak uchylovali do anonymity měst. Tam ovšem stáli stranou LGBT komunity a byli o to víc ohroženi bezdomovectvím, depresemi, návykovými látkami.

Označení two-spirit je nové, zavedla ho mezikmenová LGBT konference původních amerických obyvatel ve Winnipegu v roce 1990. Kmeny, které jinak mají různé koncepty a různá označení genderů, se na něm shodly jako na důstojném společném pojmenování svých LGBTQ příslušníků a příslušnic. „Two-spirit“ tedy dnes popisuje sexuální, genderovou a spirituální identitu původních obyvatel Ameriky. Odráží jejich vlastní historii a hledí do budoucnosti, která má two-spirit lidem vrátit jejich místo v tradiční kmenové společnosti. Proto se dnes někdy můžete shledat se zkratkou LGBTQ2S.

<Path> Proč se tak bojíme třetího pohlaví, když spousta kultur ho má už dávno?Zdroj: Bohdana Rambousková

S identitou zaniká i kus světa

Podobné případy najdeme v řadě dalších zemí. V severní Nigérii si yan daudu, muže s ženskou duší, brávali politici jako zábavný doprovod na své volební kampaně. Po nárůstu radikálního islámu a několika „morálních čistkách“ se dnes drží v ústraní a obávají se o život. Stejně tak havajští māhū měli tradiční spirituální a společenské role, o které po příchodu kolonizátorů přišli. Po vyhnání ze svých vlastních rodin si vytvořili náhradní rodiny, které udržovaly jejich tradici pro budoucí generace.

S každým zákazem identit však svět přichází o kus poznání a kulturního bohatství. Možná je na čase inspirovat se původními národy, které importovanou homofobii a transfobii dokázaly odmítnout a znovu mezi sebe pozvaly své odlišující se členy tím, že ji dali nové jméno two-spirit. My bychom něco podobného pro naše LGBT+ lidi mohli udělat přidáním třetí kolonky do úředních formulářů.

Zdroj: Bohdana Rambousková

Populární
články

Sexualita a touha nemizí automaticky s věkem. Pro mnoho mužů se intimita ve stáří spíše proměňuje, než aby končila.
HOT!

Myslíte si, že sex ve stáří končí? Gayové-senioři mohou být inspirací pro všechny, kdo se bojí stárnutí a ztráty intimity

Autor: Šimon Hauser
Debata o genderové identitě ukazuje, jak zásadní roli hraje interpretace vědeckých poznatků.
AKTUALITY

„Většina trans dětí z toho vyroste“? Nový výzkum zpochybňuje argument používaný při omezování péče pro trans nezletilé

Autor: Šimon Hauser
Muž držící bisexuální vlajku jako výraz přijetí vlastní identity navzdory nepochopení ze strany okolí.
LIDÉ

„Miluju ženy, ale spím i s muži. Okolí mě má za zmateného,“ říká bisexuální Kamil. Proč jeho sexualita tolik provokuje?

Autor: Šimon Hauser
Valencie uchvátí svými památkami i přátelským přístupem
CESTOVÁNÍ

Valencie: Centrum gay sportu pro rok 2026 s vůní pomerančů a paelly

Autor: Ondřej Josef Kubáček
Abraham Lincoln patří k nejvýraznějším postavám amerických dějin. Jeho soukromý život a hluboká mužská přátelství však dodnes vyvolávají otázky, na které historici nemají jednoznačnou odpověď.
LIDÉ

Byl některý prezident USA gay? Soukromí mužů v Bílém domě dodnes budí otázky

Autor: Šimon Hauser
Čokoláda: Švýcarská čokoláda jako symbol preciznosti a řemesla, které se tu formuje už od 19. století.
LUI GOURMET

Nejen fondue a čokoláda: Těchto 5 švýcarských jídel vás dostane víc než jakýkoli výhled z Alp

Autor: Šimon Hauser
Skupina queer lidí na veřejném prostranství během komunitní akce.
AKTUALITY

„Nechte si to doma.“ Olomoucký duhový jarmark pro LGBT lidi budí na sociálních sítích nevoli. Co přesně na tom lidi tak dráždí?

Autor: Šimon Hauser
Toxická maskulinita neznamená, že mužnost je problém. Problém nastává ve chvíli, kdy se z ní stane úzká klec plná zákazů a očekávání.
TĚLO & MYSL

„Nebreč, nejsi holka“ aneb proč se tolik mužů bojí vlastních emocí? Odpověď možná leží ve větách, které slýchali už jako malí kluci

Autor: Šimon Hauser
Debata kolem letošní maturity z angličtiny ukázala, jak silné emoce dokáže v části české společnosti stále vyvolat samotná existence queer lidí ve veřejném prostoru.
AKTUALITY

Gay v maturitním testu z angličtiny pobouřil Jiřího Čunka. Z jedné poslechové úlohy udělal symbol „vymírání“ Česka

Autor: Šimon Hauser
Ilustrační snímek připomíná dobu, kdy byla homosexualita považována za nemoc a lidé kvůli ní podstupovali drastické „léčby“.
TĚLO & MYSL

Zvracení, šoky a operace: Takhle se dříve „léčila“ homosexualita. Některé metody působí jako z hororu

Autor: Šimon Hauser

E-Shop