Muži, kteří mají kočku, nejsou dost mužní – myslí si ženy. A může za to hloupý gay stereotyp
Když se člověk chce seznámit a najít vztah, může volit různé způsoby. Zejména v době covidové je ale seznamování se v klubech, barech a obecně na veřejných místech poměrně problematické, a tak není divu, že popularita seznamovacích aplikací a různých online platforem stále roste. A právě tehdy do hry vstupují fotky – ty přitom fungují v podstatě jako hlavní „lákadlo“, jak totiž naznačuje praxe, jen málokdo se rozhodne blíže zkoumat osobní profil člověka, který jej nějak vizuálně neosloví. Nutně se přitom samozřejmě nemusí jednat jen o zachycení tváře – právě pro odlišení se, ale třeba odhalení vlastní povahy či zájmů, tak mnozí přistupují k použití fotek z dovolených, sportovních či kulturních akcí a v neposlední řadě také fotek s domácími mazlíčky. Jenže právě to je minimálně v případě mužů, kteří užijí snímky se svou kočkou, spíše medvědí (kočičí) služba…
Není to tak dávno, kdy vědci do světa hrdě hlásali, že v případě heterosexuálních vztahů ženy potenciální partnery hodnotí právě podle toho, zda mají doma domácí mazlíčky. Ačkoliv se ukázalo, že ženy preferují muže, kteří domácnost sdílí se psem, i pánové, jimž společnost doma dělá kočka, byli pro posuzovatelky pro navázání známosti zajímavější než muži, jejichž domácnost zahrnula z kategorie živých organismů maximálně kaktus. I proto panovala představa, že muži, kteří na seznamku umístí fotky se svou kočkou, budou působit atraktivněji než muži bez jakéhokoliv mazlíčka. Ovšem ukázalo se, že to byl omyl.
Když se výzkumníci rozhodli předložit ženám dvě sady fotografií stejných mužů s tím rozdílem, že na jedné fotce byl muž sám a na druhé držel v náručí kočku, ženy vnímaly muže s kočkami jako méně mužné, a dokonce neurotické (a ve výsledku méně přitažlivé), ve srovnání s týmiž muži, kteří byli na snímcích zachyceni sami. Nutno ovšem dodat, že do hry mohly vstoupit také samotné preference žen ve směru výběru domácího mazlíčka, není totiž nic neobvyklého, když někdo hlásá, jak miluje psy, ale kočky mu nesmí přes práh – a samozřejmě i naopak.
A maskulinita zase dostala na frak
Jak si ale konkrétně to, jak muži s kočkami na ženy působí, vysvětlit? Nabízí se hned několik teorií, přitom tou nejpravděpodobnější může být narušení konceptu tradiční maskulinity. Bez ohledu na to, co si konkrétně o různých stereotypech spojovaných s tím, co je a není mužné, myslíme, pravdou je, že ženy (snad i podvědomě) jednoduše upřednostňují muže, kteří vizuálně aspekty tradiční maskulinity naplňují. Ti, kteří je naopak narušují a projeví „ženskost“, jsou považováni buď rovnou za gaye (protože citlivý muž přeci musí být gay…) nebo alespoň za zženštilé a nežádoucí.
Kde se v rovnici o zženštilosti nachází kočky? I to je docela jednoduché – kočky jsou stereotypně spojovány se ženami, ba co více – řekne-li se „stará panna“, obvykle si každý představí osamělou dámu obklopenou kočkami (přitom stereotyp ženy a kočky je možné najít i v jiných kulturních vzorcích – kočky tak tradičně mají např. i čarodějnice :-)). Má-li kočku muž, je tak vnímání jako více zženštilý a jeho maskulinita jednoduše s předoucím mazlíčkem trpí.
Zdroj: Giphy
Žádná CAT-astrofa
I když ale dodnes přetrvávají různé stereotypy týkající se vlastnictví koček, pravdou je, že konkrétně konceptem „bláznivé opuštěné kočičí milovnice“ se věda zabývala v loňském roce a odborníci došli k závěru, že tento stereotyp rozhodně nestojí na relevantních důkazech. „Majitelé koček se neliší od ostatních lidí, pokud jde o příznaky deprese, úzkosti nebo jejich zkušenosti v blízkých vztazích. Naše zjištění tak neodpovídají představě majitelů koček jako depresivnějších, úzkostnějších nebo více osamělých,“ shrnul výzkum s tím, že když má člověk doma spoustu koček, nutně to neznamená, že je „asociální zoufalý blázen“.
Vlastně další z nedávných výzkumů prokázal, že lidé, kteří mají doma psa nebo kočku, jsou vnímavější a dokáží také mnohem empatičtěji reagovat např. na podněty z okolí. Ačkoliv tedy snímek na seznamce s kočkou v náručí nemusí nutně působit jako ideální „magnet“ na potenciální protějšek, o povaze zachycené člověka možná značí víc, než je zahnuto do představy zženštilého bábovky, který tráví dlouhé podzimní večery s kočkou omotanou okolo krku.
S kočkou proti toxické maskulinitě
Bez ohledu na to, že některé ženy tedy mohou pro zhodnocení mužské atraktivity – a potažmo mužnosti – užít i kočičí hledisko, na internetu již roste mužské hnutí, které se stereotyp, že kočky jsou pro holky a psi zase pro kluky, snaží nabourat. Fotí se tak např. s koťátky a poukazují jednoduše na to, že muž nemusí být vždy jen silný dravý samec, ale může se projevit i něžněji. „Příliš dlouho existoval stereotyp o změkčilých mužích, kteří mají kočky. Je čas ukázat světu, že je v pořádku, když má muž kočku,“ tvrdí tak jeden ze zakladatelů iniciativy It´s Okay to be a Cat Guy.
I když se možná podobný boj mužů za to, aby nebyli souzeni jako méně mužní jen kvůli kočce, může zdát úsměvný, odborníci v oblasti psychologie jej v podstatě vítají – jedná se totiž podle nich o posun směrem k pozitivnější a inkluzivní maskulinitě, která je dnes stále více nutná, a to i s ohledem na rostoucí projevy maskulinity v jejích agresivnějších formách. „Existují aspekty ortodoxní mužskosti, které v mnoha věcech mužům brání nebo jim je zakazují. A to včetně interakcí se zvířaty a vyjadřování pocitů směrem k nim. Takže si myslím, že je to zajímavý kulturní posun, když se muži učí přijímat kočičí lásku, prezentují ji veřejně na sociálních sítích a vlastně tak zpochybňují stereotyp, že jsou zženštilí,“ tvrdí socioložka Heather Fraser.
A tak z toho plyne vlastně jediné. Jestli ženy mají „problém“ s muži, kteří se fotí na seznamky s kočkami, je tento problém ryze jejich. Naopak muži by se neměli nechat podobně stereotypním pohledem nechat jakkoliv zviklat a jednoduše by měli být sami sebou. A to bez ohledu na to jesli mají kočku psa nebo třeba kanárka.
