Jan Černý, vycházející hvězda české módy, představil během fashion weeku svou první kolekci pro značku KARA

KARA uvádí první ucelenou kolekci, kterou pro ni navrhl její nový kreativní ředitel Jan Černý. Jeho cílem bylo navázat na tradici a vystavět základní kameny každého šatníku v kůži. Doslova – kamenem, coby důležitým přírodním elementem, je totiž celá kolekce inspirovaná. 

Zkoumání přírodních elementů jako hlavní inspirace pro kolekce KARA je pro kreativního ředitele Jana Černého stěžejní. „Dědictví značky KARA stojí na základech přírodních materiálů a poctivého řemesla. Propojení s přírodou a jejími živly, elementy, je proto více než přirozené. Pro moji první sezonu jsem vybral element kamene, který je symbolem odolnosti, dlouhého trvání, pevnosti, síly i stability. Stavím současnou značku na jejích pevných, kamenných základech,“ vysvětluje koncept své první kolekce pro značku KARA Jan Černý. 

Jeho poetika jde však ještě dál. Pracuje s motivem kamene, který se prolíná celou kolekcí, v mnoha jeho podobách. Barvy jednotlivých oděvů jsou inspirovány minerály, nerosty a polodrahokamy. Mezi nimi se objevuje například vltavín, mramor nebo pouštní růže. Pro pojmenování černé barvy si vybral obsidián. 

Kůže jako středobod šatníku

Tento přírodní element vystihuje také tradiční trvalost a odolnost produktů KARA, které jsou navrženy a ušity tak, aby vydržely věčně. „Proces navrhování kožených produktů je pro mě velká výzva. Z úcty ke kůži si nechci dovolit podlehnout trendu, výraznému potisku nebo spadnout do sezónních kousků. Pokud dokáže kůže sloužit věčně a stane se středobodem šatníku, má smysl i v současném čím dál udržitelnějším světě,“ vysvětluje Černý. 

„Vize, kterou se značkou KARA přináším, je o jednom koženém produktu ve skříni, kolem kterého se točí vaše další oblečení, kterým doplníte každodenní look,“ dodává návrhář, jehož cílem bylo vytvořit základní kusy šatníku z kůže. Mezi produkty proto nechybí kožená košile s ostrým límcem, trenchcoat, raincoat, cigaretové kalhoty nebo kožené džíny. 

„Modernitu vidím v unisex produktech. Například košile nebo některé pláště a bundy jsou jak v dámské, tak pánské variantě. Vůbec poprvé KARA uvádí edici shearling bund a kabátů, většina z nich je oboustranná. Šperkem celé kolekce je kožich v barevném gradientu z karakulské ovce, která nás vrací do úplných základů značky KARA a původu jejího názvu,“ popisuje Černý. 

Představení kolekce Jana Černého pro značku KARA v rámci pražského Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku

Muzeum nerostů a kůže

Představení první kolekce Jana Černého pro KARA v rámci Mercedes-Benz Prague Fashion Week je až muzejním zážitkem. Hosté vstupují do galerie NoD, která se na jeden zářijový večer proměnila ve speciální muzeum nerostů, kde si mohou ve vitrínách prohlédnout kameny a minerály, coby hlavní inspiraci kolekce, a něco se o nich dozvědět. Vedle minerálů pod sklem leží i nové KARA kousky, které reflektují barevnou referenci nerostů. 

Po návštěvě muzea se hosté přesouvají do virtuální místnosti, kde prostřednictvím projekcí mohou lépe pochopit hloubku propojení s přírodou a elementy, barvami, tvary, slovy. Dlouhou černou uličkou pak s narůstajícím napětím vstupují do posledního sálu, kde už vidí novou vizi Jana Černého v celé kráse, odprezentovanou na modelech a modelkách. 

Jak se žije bezdomovcům v Praze? Andrej (62) si s dalšími bezdomovci vybudoval útulné místo pod Hlávkovým mostem, které vás možná překvapí20. 6. 2020

Kara a Jan Černý

O značce KARA se Jan Černý nebojí mluvit s pokorou a v superlativech. „Vnímám ji jako značku, která má v Česku i na Slovensku dlouholetou tradici i velký prodejní zásah (kolem 50 obchodů). Můj vlastní brand je na rozdíl od Kary okrajovější, svými designy tak nyní mohu zasáhnout větší a rozmanitější publikum. Nastal ten správný čas na rebranding, a to i díky novému logu. Postupně posouvám celkový vizuální koncept značky, snažíme se o zajímavější focení a lokace. Chci z Kary vytvořit minimálně moderní evropskou značku a nebojím se říct i světovou. Je to pro mě výzva.“ 

Mohlo by se zdát, že kůže/kožešiny a ochrana planety nebudou zapadat do nejnovějšího trendu udržitelnosti, ale je to právě KARA a její produkty, které díky své kvalitě vydrží i několik desítek let. V továrnách se předávají hodnoty a kvalita zpracování výrobků z generace na generaci. I Jan Černý si na začátku pokládal otázku typu: Je možné skloubit kůži a udržitelnost? Je práce s koženými materiály udržitelná? „Osobně si myslím, že důležité jsou informace. Musíte vědět, odkud kožešina pochází, a zda se se zvířaty dobře zachází. Právě proto je pro mě kůže nejvíce udržitelný materiál a mým největším cílem v Kaře je vytvořit nadčasové kusy dámského i pánského šatníku. Kožená bunda by se v rodině měla dědit z matky na dceru a z otce na syna.“ 

Historie

Zpracování kožešin v Trutnově má dlouhou tradici a sahá až do 16. století, což potvrzují cechovní památky z roku 1567 a 1606. První továrna na výrobu kožešin se však objevila až kolem 40. let 20. století v Trutnově-Poříčí. V roce 1948 vznikla společnost KARA Trutnov, ke které se v roce 1955 připojila i první zmíněná továrna. Díky kvalitnímu zpracování, materiálům a zajímavým střihům získala KARA velké uznání v celé republice i za hranicemi. V módě se stala symbolem kvality. 

Název KARA si závod vypůjčil od karakulské ovce, která poskytovala cennou a luxusní kožešinu zvanou perzián či astrachán. Karakulská ovce je nejznámější z kožešinových plemen ovcí. Jejím domovem je dnešní Uzbekistán, Turkmenistán a Afghánistán. Po sametové revoluci v roce 1989 se tehdejší závod KARA rozpadl a vzniklo z něj několik samostatných částí. Před samotným krachem ji zachránil podnikatel Zdeněk Rinth. 

V květnu 2018 společnost koupil investor Michal Mička, který postupně navazuje na dobu, kdy se produkty KARA vyvážely do celého světa. Opět se ve firmě klade velký důraz na kvalitní zpracování, výběr materiálů a střihy. Současná KARA pokračuje v poctivém kožedělném řemesle prověřeném staletími a nabízí nadčasové, precizně zpracované produkty, jež jsou dostupné všem. V současné době má 50 prodejen po celé České republice a na Slovensku. 

Zdroj: Tereza Lavičková