Mariana Prachařová: „Pochopila jsem, že od sebelásky se odvíjí úplně všechno a díky tomu jsem překonala své problémy“

Herečka, hudebnice a influencerka Mariana Prachařová pochází ze známé rodiny herců. Velmi úspěšný je i její bratr Jakub Prachař. Jaké je to vyrůstat v herecké rodině a neměli jí ostatní za zlé, že je tzv. protekčním dítkem? Proč je v rámci její profese důležité myslet na zadní vrátka a jaké věci musela Mariana Prachařová pochopit, aby se v životě cítila lépe? To vše najdete v rozhovoru níže.

Dnes zastáváte roli úspěšné herečky, hudebnice a influencerky. Směřovala jste k něčemu podobnému odjakživa?

Ne, chtěla jsem být spíše právničkou či soudkyní, ale nakonec vyhrálo tohle. Rodiče nechtěli, abych se dala na herectví, protože ví, jak je těžké se prosadit a uživit. Nakonec se s tím však smířili, začala jsem totiž hrát už jako malá. Herectví jsem ale nikdy nevystudovala. Nicméně je pravda, že teď už tolik nehraju. Spíše zpívám a úplně nejvíc mě zaměstnává Instagram.

Co říkáte na to, že jste nakonec na poli showbyznysu uspěli spolu s bratrem Jakubem Prachařem?

Myslím si, že víc než já, uspěl v tom pravém showbyznysu hlavně on. On se opravdu vypracoval a já jsem na to moc pyšná a fandím mu.

Myslím, že oba máte kariéru rozjetou velmi dobře. Jak velkou roli v tom hrají vaši rodiče (známí herci Dana Batulková a David Prachař, pozn. red.)?

To je klasická otázka, která se trochu dotýká slova "protekce". Musím však říct, že rodiče nám nijak nepomáhali a velkou roli v tom nesehráli, jelikož takové povolání pro nás ani nikdy nechtěli. Není to o tom, že mají jméno a dostanou nás, kam se jim zlíbí. Člověk musí mít talent a já sama bych nechtěla někde hrát jako protekční dítě, z toho člověk snad ani nemůže mít radost.

Můžete tedy říct, že je to spíše výhoda pocházet z takové rodiny, nebo vás to občas štvalo?

Jak kdy. Já jsem na svou rodinu víc než hrdá a neměnila bych, ačkoliv je to v určitých situacích spíš přítěž mít takové příjmení. Naopak jsou ale někdy situace, kdy se toho dá trochu zneužít. (smích)

Třeba na škole? Pokud se nemýlím, hlásila jste se dvakrát na DAMU?

Ano a nedostala jsem se. Nakonec jsem pak po gymnáziu zamířila na Karlovu univerzitu a vystudovala tam bakaláře v humanitním oboru. Teď budu dokončovat magistra na VŠO v oboru Management cestovního ruchu.

Je vůbec v oborech, kterým se věnujete, nějaká škola potřeba?

Dle mého je důležité myslet na zadní vrátka a jelikož je stejně jako herectví i Instagram dosti pomíjivá záležitost a jednou tu práci mít prostě nemusíte, je fajn mít vedle toho nějaký další rozhled a vystudovaný obor, který je třeba úplně mimo.

Takže třeba i přemýšlíte o tom, že se někdy budete věnovat něčemu jinému než Instagramu, hudbě a herectví?

Zatím ne, ale samozřejmě vím, že ta varianta může nastat a jsem na ni díky škole připravená.

Čarodějka Helena (54) se mimo jiné zabývá vykládáním karet. Co vše se dá v kartách najít a co vzkazuje lidem, kteří v kartářky nevěří?30. 7. 2020

Vzhledem ke studiu cestovního ruchu a vaší neutuchající lásce k New Yorku, přemýšlela jste někdy i nad odjezdem do zahraničí?

Já jsem si to jednou vyzkoušela a stačilo. Zjistila jsem, že nejsem ten typ, co by zde v Česku všechno opustil a odjel. Rodina, kamarádi a takové to české zázemí je pro mě nejvíc a neměnila bych. Ačkoliv New York je opravdu mou láskou, Česko je domov.

Je něco, co byste na Česku ráda změnila?

Přístup lidí a komunikaci. To je třeba něco, co na Americe miluju. Lidé se tam chválí, usmívají se na vás, povídají si s vámi. U nás narazíte většinou jen na nespokojené obličeje a protivné lidi, ale samozřejmě ne vždy. V Americe je to ale na denním pořádku a věřte, že i jeden kompliment dokáže člověku zlepšit celý den.

Dá se říct, že jste přesným opakem nespokojeného člověka? Téměř na všech fotkách na Instagramu z vás čiší pozitivní energie… Jste vždy pozitivní?

Vůbec ne. To snad není nikdo, ne? (smích) Já se snažím na Instagramu sdílet i dny, které nejsou nejlepší. Těžké dny a nálady, kdy se sebou nejsem spokojená. Lidé totiž mají z fotek pocit, že jsou naše životy "dokonalé" a že nic neřešíme, ale i já jsem jenom člověk a je potřeba to lidem říkat, aby věděli, že v tom nejsou sami, že i já si něčím procházím a mnohdy to jsou stejné věci, které nás spojují.

Co vás tedy dokáže pořádně položit na kolena?

Toho by bylo… Asi nad tím ale nechci ani přemýšlet. Nicméně zrovna jsem ve fázi překonávání. Měla jsem teď trochu problémy s psychikou, zdravím a vše plynulo z toho, že jsem sama sebe neměla až tak ráda. Už je to ale mnohem lepší. Pomohla mi rodina, kamarádi a pořádně jsem se vypovídala v našem podcastu Sarkastický kafe, který tvořím s Helčou Navrátilovou.

Takže můžete říct, že jste našla recept na pozitivní přístup k životu? Mnoho lidí to totiž neumí…

Ani já ne, takže asi s žádnou větší radou nepomůžu. Ale hlavní je mít se rád. Od toho se dle mého odvíjí úplně všechno.

Na co ve vašem životě vzpomínáte nejraději?

Je toho určitě hodně. Momentálně však asi na jakékoliv cestování, které teď není úplně svobodné a možné.

Kolik času trávíte na sociálních sítích?

Hodně, to se přiznám. Jsou to hodiny denně.

Co vás v rámci sociálních sítí v poslední době nejvíc zasáhlo?

Asi bych neřekla, že mě něco zasáhlo, to slovo ve mně evokuje něco špatného. Ale to, co mě na sociálních sítích v poslední době víc a víc překvapuje a těší je, že se tam hodně lidí snaží sdílet zdravý přístup k životu, k jídlu, k sobě, k pohybu a otevírají se tam témata přijetí sama sebe. Že pár kilo navíc je v pohodě apod. Sebeláska je důležitá. Je dobře, že tímto směrem směřují i sociální sítě.

Koho tedy na sociálních sítích nejraději sledujete?

Těch profilů je víc, ale momentálně jsem na vlně, kdy mě baví sledovat lidi, kteří žijí zdravě, něco předávají, cvičí apod. Takže například Markéta Gajdošová (@marketagajdosova), Valentyna (@valentynaap), Tereza Havlínová (@tereza.havlinova), Eva – Moje barevná kuchyně (@e_eva), Lucie Minářová (@luciemin), Anshule (@anshule), Helča Navrátilová (@helluno), Peťa (@jmenujisepeta).

Jeden z nejdostupnějších elektromobilů v Česku – Opel Corsa-e. Co všechno umí a jaké výhody při jeho pořízení získáte?18. 8. 2020

Je pravda, že díky sociálním sítím toho svým fanouškům můžete předat hodně. Jak moc si uvědomujete zodpovědnost, která přichází s tak velkým počtem sledujících?

Hodně a čím dál tím víc. Dřív to pro mě bylo číslo a vůbec jsem si neuvědomovala, že jsou za tím lidé, ke kterým mluvím, kterým něco předávám. Teď si na to dávám pozor, ale pořád jsem jenom člověk a nejsem dokonalá.

Musíte se hodně hlídat, co na Instagram přidáváte?

Už moc ne, nyní si to opravdu koriguji tak, aby bylo vše korektní, ale abych to pořád byla já.

S většími čísly sledujících určitě přicházejí i hejteři. Máte s nimi zkušenosti?

Mám a stále se nad tím neumím povznést, ale hejteři tu budou pořád a hold s tím člověk musí počítat. I když je to smutné.

Jak na ně reagujete?

Většinou nijak a takové lidi si hned blokuji. Nechci, aby mě sledoval někdo, kdo mě uráží. Nechci, aby podobní lidé měli přístup k mému profilu.

Na závěr mi ještě řekněte, co nyní chystáte a na co se vaši fanoušci mohou těšit?

Na podzim chystáme divadelní představení s Berenikou Suchánkovou a budu vydávat i nějakou novou hudbu. Pak se také chystáme na tour s Helčou Navrátilovou a s naším live podcastem Sarkastický kafe. Takže práce je víc než dost.

Zdroj: Jan Witek