Vymítání ďábla, zneužívání dětí a středověké praktiky. Český dokument Jak bůh hledal Karla se zaměří na silně věřící Poláky a na to, jak víra ovlivňuje polskou politiku
Rozhovor
Zdroj: iStock.com
<Path>

Vymítání ďábla, zneužívání dětí a středověké praktiky. Český dokument Jak bůh hledal Karla se zaměří na silně věřící Poláky a na to, jak víra ovlivňuje polskou politiku

Co se stane, když je představitel jednoho z nejateističtějších národů v Evropě vyslán do nejpobožnější země Evropy Polska? Známí režiséři Vít Klusák a Filip Remunda připravili performativní dokument ve stylu Borata o dvou sousedních státech s velmi odlišným pohledem na náboženství. Jaké exorcistické praktiky jsou i v dnešní době v Polsku schopni provádět, jak moc je náboženství spojeno s tamní politikou a jak se dál vyvíjí problém pedofilie vs. církev? Více o autentických zážitcích z natáčení najdete v rozhovoru s režisérem Vítem Klusákem níže.
Jan Witek Witek Jan Witek Witek Autor
31. 8. 2020

O čem přesně bude váš nový dokument Jak bůh hledal Karla?

Je to film, který už je hotový. Vznikal po dobu pěti let. Po delší době jsme opět spojili autorské síly s kolegou režisérem Filipem Remundou, se kterým jsme dělali například dokument Český sen.

Impuls tentokrát vzešel od Zdeňka Holého, což je bývalý děkan FAMU, který je citlivý člověk, ale přesto velmi zarytý ateista. Dlouhá léta jej fascinovalo, co se děje v Polsku. Jakým způsobem je v Polsku víra zneužívána vládnoucí garniturou k ovlivňování společnosti apod. Pan Holý nám poskytl řadu motivů a nápadů, na co bychom se mohli soustředit a co by se dalo v Polsku prozkoumat.

Na základě těchto motivů jste se tedy rozhodli vytvořit dokument?

Přesně tak. S Filipem Remundou jsme dali dohromady koncept, kdy jsme sestavili dokumentární štáb, který vyrazil do Polska zkoumat, jakým způsobem se tam dnes aplikuje víra. A musím říct, že často to má až jakýsi středověký průběh. Měli jsme například šanci natočit exorcistickou seanci, kde se z dětí vymítá ďábel. Představte si, že i řada vzdělaných polských rodičů, když má jejich dcera například potíže s příjmem potravy, jako je bulimie či anorexie, tak nejde za psychologem, ale nejdříve zaskočí za panem farářem, aby s tím něco provedl. Není pak vůbec žádnou výjimkou, když tyto děti zažijí, že se z nich někdo snaží vymítat ďábla toho daného problému. A to se děje dnes v Polsku, v roce 2020.

Máte ještě nějakou další zajímavou historku z natáčení?

Určitě. Je jich spousta. Velice mě zaujalo i velmi vlivné ultrakatolické rádio Maryja, které vede člověk, jenž si říká Otec ředitel a nosí kněžské roucho. Je to jeden z nejbohatších Poláků. Tohle rádio je naprosto antisemitské. O židech se tam mluví jako o krysách, které vysávají polskou společnost apod. Nicméně tohle soukromé nenávistné rádio je tak vlivné, že když se v něm před volbami zmíní, koho by měli posluchači volit, tak té straně vzrůstají preference okolo pěti procent. Je to velmi vlivný nástroj.

Náš film zároveň končí na slavnosti rádia Maryja, které se účastní několik set tisíc Poláků a je tam přítomna i celá polská vláda. Ačkoliv se jedná o soukromé rádio, vládnoucí garnitura ví, že u něčeho takového nesmí chybět. Takže tam jsou nastoupení úplně všichni, včetně pana premiéra a tleskají Otci řediteli soukromého rádia.

<Path> Režisér Luboš Kučera: „Jsem přesvědčený, že na pohlaví, barvě pleti či sexuální orientaci nezáleží“Zdroj: Jan Witek

Pak si ještě vzpomínám na to, jak jsme točili s ultrakatolickou rodinou, kdy si maminka někde přečetla, že Hello Kitty je ďáblův nástroj, protože ve slově „Hello“ je ukryto slovo „hell“ (v překladu „peklo“), takže její dcery musely vyházet veškeré hračky a trička s touto postavičkou. Vysvětlovala nám, jak je zapotřebí podobným způsobem očisťovat prostor a že i Harry Potter je nástroj temných sil, protože vštěpuje dětem, že kouzlení je normální apod. Takhle silně mají někteří tamní lidé zastřenou mysl.

A co Polsko v souvislosti s LGBT+ komunitou? To je také jeden ze zásadních problémů současného Polska, který pramení právě z náboženství…

I s tím jsme se setkali. Například kromě toho, že je rádio Maryja antisemitské, tak je ukrutně homofobní a o homosexuálech se tam mluví jako o největší spodině.

Kromě toho jsme měli točit i v léčebně Ośrodek Odwaga (v překladu „Centrum Odvaha“). To je doslova léčebna homosexuálů. Je to normálně regulérní zařízení a organizace, kde se léčí homosexuálové. Na svých stránkách prohlašují, že mají 30procentní úspěšnost a léčba probíhá modlitbou, terapií a fotbalem.

Fotbalem?

Ano. Údajně se snaží mužskými metodami probudit v homosexuálech „to pravé“ mužství. Měli jsme dokonce v plánu, že zde přihlásíme našeho kamaráda Kubu Žáčka, což je český herec, který je gay. Chtěli jsme nafingovat, že se chce vyléčit a chtěli jsme jej ověšet skrytými kamerami, ale tento plán úplně neklapl a když jsme požádali o oficiální cestu natáčení, tak to samozřejmě také nevyšlo. Oni si pochopitelně vůbec nepřejí, aby někdo tyto absurdní nemocné aktivity, které vydávají za léčivé, někdo natáčel a blíže představil. Oni zkrátka potřebují, aby tomu Poláci věřili.

Nicméně do tohoto ústavu rodiče posílají mladé kluky, kteří zjišťují, že jim líbí ostatní kluci. Prostě je tam na určitou dobu šoupnou na převýchovu.

Co se s tím dá dělat… Kandidát na prezidenta a současný primátor Varšavy Rafal Trzaskowski, který všechno tohle kritizoval, bohužel nevyhrál volbu prezidenta, tak se Polsko pravděpodobně na nějakou dobu bude držet zpátky…

Bojím se, že se z toho společnost bude vzpamatovávat hodně dlouho.

<Path> „Věříte v boha? Pak neumíte kriticky myslet,“ tvrdí vědci. Opravdu jsou věřící „hloupí“ a ateisté mají navrch?Zdroj: stem.cz, eurekalert.org, washingtonpost.com, journals.plos.org, independent.co.uk, journals.sagepub.com, psychologytoday.com

Cílem dokumentu Jak bůh hledal Karla je tedy ukázat tyto absurdní situace, které se v Polsku i v dnešní době dějí?

Přesně tak. Ono ten film nejde jinak představit než skrze pár těchto motivů a zážitků z natáčení. Ale bude to zajímavé. Je to dosud nejkřehčí a nejosobnější film, na kterém jsme s Filipem Remundou společně pracovali. Vzhledem k tomu, že je to film o tom, jak se dá víra zneužívat, tak i přes to má paradoxně docela silný duchovní rozměr. Není to jen ironický ateistický šleh. Naopak z toho vylezla taková docela dokumentární modlitba.

Jaký myslíte, že bude mít dokument dopad? Jak to budou vnímat naši sousedé v Polsku?

Poláci jsou pro nás docela nečitelný národ, tak nevím. Uvidíme, jak to bude Čechy zajímat. Opačně to funguje docela obráceně. Poláci zbožňují české filmy. Například Český sen měl v Polsku dokonce několikanásobně víc diváků než v Česku. Nějaká parta mladých lidí dokonce ve městě Poznaň založila hudební klub Český sen, kde nás požádali, abychom jim věnovali logo. Byli jsme se tam nyní během natáčení podívat. Jedná se o klub, kde jsou zdi vyzdobené motivy z filmu. To jsme s Filipem Remundou docela čuměli, že v Polsku máme i svou hospodu.

Nicméně zpět k dokumentu. Jsem hodně zvědavý, zda to bude někoho zajímat. Myslíme si, že to bude asi hodně rezonovat právě v Polsku, protože polský fond kinematografie již nyní dělá různé cenzurní návrhy, protože jsou z podoby toho filmu docela dost vyděšení. Během natáčení se nám totiž povedlo zachytit kněze, který se stará o mládež, ale očividně mnohem víc, než je zdrávo. Navíc se v průběhu natáčení ukázalo, že za něco podobného byl již dříve souzen. Takže to bude určitě zajímavé.

Film by měl být venku ke konci října? Nepletu se?

To jsme shodou okolností dnes řešili. Ještě to není jasné. V tomto termínu to bude pravděpodobně festivalové uvedení a vydání filmu do kin bude možná trvat ještě trochu déle.

Zdroj: Jan Witek

Populární
články

Helena Valtrová se do vedení hotelu Emblem dostala nezvykle klikatou cestou. Vystudovala práva na prestižní univerzitě ve Velké Británii, několik let působila na ministerstvu životního prostředí, kde měla na starosti evropské dotace. Její život ale postupně nasměroval do hotelnictví – a dnes je už téměř patnáct let ředitelkou nezávislého butikového hotelu v centru Prahy. Emblem pomáhala otevírat v roce 2013 a od té doby stojí za jeho vizí i každodenním chodem. Její přístup je postavený na důvěře, empatii, osobním kontaktu a důrazu na detail. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak těžké je skloubit vedení rodinné značky s mateřstvím, i o tom, proč luxus už dávno není o pozlátku, ale o lidech.
LIDÉ

„Luxus už není jen o posteli a mramoru. Host chce zážitek,“ říká Helena Valtrová, která řídí jeden z nejstylovějších hotelů v Praze

Autor: Šimon Hauser
Volvo XC90 okouzlí stejně jako známý most
STYL

S Volvem XC90 přes ikonický most Öresund aneb Severská preciznost v praxi, bezpečí pro každého a malé nahlédnutí „za oponu“

Autor: Mirka Dobešová
Rodičovství zůstává pro mnohé naplněním života. Pro jiné ale není tou správnou cestou – a to je v pořádku.
TRENDY

„Když vidím, kam se svět řítí, připadá mi nefér přivádět na něj další bytost.“ Stále více lidí se rozhoduje pro život bez dětí i kvůli klimatické úzkosti

Autor: Šimon Hauser
Tomáš Rajchl ve své denní rutině nezačíná meetingy, ale meditací. „Vstávám v pět, cvičím, držím půsty. Ta struktura mi dává klid i energii tvořit.“
LIDÉ

„Každé pondělí nejím. A večer už většinou nezvedám telefon.“ Tomáš Rajchl o vnitřní hygieně a balancu mezi světem a sebou

Autor: Šimon Hauser
Emocionální blízkost, která vzniká mimo tradiční vztahové rámce, často skrze digitální komunikaci.
TRENDY

Zamilovaní, ale bez vztahu. Proč Gen Z častěji volí situationship než partnerství?

Autor: Šimon Hauser
Před sídlem Evropské komise v Bruselu.
LIDÉ

„Dezinformace není názor. Je to nástroj, jak ničit důvěru v demokracii.“ Queer aktivista varuje před novou vlnou nenávisti řízenou AI

Autor: Šimon Hauser
Víra a identita se nemusí vylučovat – místo v lavici je pro každého.
LIVING

Co Bible opravdu říká o homosexualitě? Méně, než by si homofobové přáli

Autor: Šimon Hauser
Evropská a maďarská vlajka vedle sebe jako symbol propojení a evropské solidarity s LGBTQ komunitou v Maďarsku.
AKTUALITY

Rekordní mezinárodní podpora. Na Budapest Pride přijedou zástupci Evropské komise i OSN

Autor: Šimon Hauser
Polyamorní vztah může tvořit více než dvě osoby. Pro mnohé jde o naplněný partnerský model, nikoli o krátkodobé experimentování.
LIDÉ

„Polyamorie není o sexu s kýmkoli. Je to upřímnější než většina vztahů, které jsem zažil,“ říká muž, který má dvě partnerky

Autor: Šimon Hauser
Blízkost mezi dvěma muži nemusí být nutně romantická – může jít o přátelství, které přesahuje běžné definice a zvládne i zamilování bez opětování.
LIDÉ

„Chtěl jsem ho jako partnera, on mě jen jako přítele. A přesto to funguje.“ I jednostranná láska může být začátkem, ne koncem, ukazuje příběh Vojtěcha

Autor: Šimon Hauser

E-Shop