První česko-slovenská transgender modelka Peťa Nitka: „Jinakost se v modelingu cení, ale rok 2020 modelingu moc nepřeje“

Peťa Nitka je známá jako první transgender modelka v Česku i na Slovensku. S modelingem začala v Austrálii a od té doby se podívala do různých koutů našeho světa. Jak se ji daří nyní, kdy uplynuly už téměř dva roky od její poslední velké operace? Více v rozhovoru níže.

Pokud se nepletu, už jsou to dva roky, co máš po poslední operaci? Jak se cítíš?

Nepleteš. Sedmého listopadu budu slavit narozeniny dvou let. O svátek jsem sice přišla, jelikož jméno Peťa v kalendáři není, ale mám alespoň dvoje narozeniny. Jedny 23. dubna, tedy v den, kdy jsem se narodila, ty druhé zase 7. listopadu, což je den, kdy se oficiálně zrodila Peťa. A jak se cítím? Moc dobře. Řekla bych, že lépe by to nešlo. (smích)

Jak moc operace změnila tvůj život?

Enormně. Od operace jsem spokojená se svým tělem na 100 %.

Je známo, že jsi rozlítaná po celém světě, kde teď žiješ tak nějak na stálo?

Všude a nikde. Cestuju jako "kolotočářská" holka už od osmnácti. Momentálně jsem v Česku a čekám až bude cestování opět "v provozu" do všech částí světa. Pak zase vyrazím.

Ale pocházíš z Ostravy, je to tak?

Přesně tak.

Jak se ti v „razovitem kraji“ dařilo bojovat s předsudky a mnohdy určitě i ostrými názory na tvou osobu?

Jednoduše. Jsem totiž taky „razovita“. (smích) S předsudky jsem nikdy nebojovala. Vždy jsem je ignorovala a žila si své štěstí. Když někdo bojuje, dává do toho energii. Já jsem nikdy nechtěla vydávat svou energii pro boj s hloupými a omezeným lidmi. Zloba a nenávist jsou věci, které v životě nechci. Proto je k sobě nepouštím.

Jsi přezdívaná jako první transgender modelka u nás, jak ses k tomuto označení dostala?

Ano. Tohle označení poprvé použil jeden slovenský magazín v roce 2017. Od té doby se tohle označení vžilo. Mám to označení ráda. Každý má rád, když nese určité prvenství.

Jak se ti daří pokračovat v modelingu?

Rok 2020 modelingu samozřejmě nakloněn není. Ve světě prakticky sedm měsíců nebyl žádný fashion event. Zrušila se spousta fashion weeků a podobných akcí, na kterých jsem měla chodit přehlídky, což mě mrzí. Už se samozřejmě těším zpět na molo.

Většinu letošního roku jsem však žila v Japonsku, kde jsem pracovala na velkém množství projektů, které budou brzy venku. Další projekty, které plánuji, vypuknou ihned jakmile skončí tento uměle vytvořený koronavirový cirkus.

Pohádkové vesničky, blata jako z románu a navíc bonus „Onen Svět“ – vydejte se objevovat jižní Čechy7. 7. 2020

Můžeš mi více povědět o tvých začátcích v modelingu? Jak ses k němu vlastně dostala?

Tehdy mi bylo ještě 20 let a žila jsem s nejlepší kamarádkou Martinou v Austrálii. Potkala jsem tam jednoho fotografa, který ve mně viděl potenciál. A já jsem toho využila.

Ale to jsi začínala ještě jako androgynní model, je to tak?

Byl to právě nápad toho fotografa. Byla jsem drobná, štíhlá, a měla jsem dívčí obličej. Nazval mě androgynním modelem, který může na přehlídkách a před fotoaparátem vystupovat jako muž i jako žena. Byl to super nápad, právě kvůli tomuto označení jsem se stala mediálně rozpoznatelnou. Ovšem nebyla to tak úplně pravda. Nemohla jsem dělat i mužský modeling. Nejsem vysoká jako mužský model. Nemám mužskou postavu. Když na mě před show navlékli pánský oděv, vypadala jsem jako lesba, která se neúspěšně snaží působit maskulinně. (smích)

Setkala ses na poli modelingu někdy s nějakou šikanou? Myslím teď především kvůli tvému životnímu příběhu…

Nikdy. Jsem sama velmi pozitivní. Proto tu pozitivitu přitahuji nazpět. Modeling je tím pravým místem pro oslavu svobody a jinakosti. Nikoliv pro šikanu či předsudky.

Takže to, že jsi trans, je v modelingu naopak výhoda?

Vždy to byla výhoda. Vždy, když mě pozvali na molo do jiné země, věděli, že z toho budou články a pomůže to medializaci daného projektu či eventu. Funguje to tedy takto. Já dostanu zakázku a plat, oni mediální pozornost.

Jak na tebe reagují ostatní kolegyně modelky?

Je to vtipné, protože většina lidí, kteří si představují můj život, vidí luxusní apartmány, hotely a tak dále. Vůbec ne. Když jedu na fashion week do zahraničí, spíme třeba osm modelek v jednom pokoji. Jsme spolu 24/7. Pomáháme si navzájem. Když jsem byla malá, myslela jsem si, že svět modelingu je o nenávisti a intrikách. Když přijedu někam do zahraničí a setkám se s ostatními modelkami, nikdo neřeší, kdo je slavnější, krásnější či o kom se více píše. Naopak. Navzájem si pomáháme a podporujeme se, abychom udělaly tu nejlepší show.

Co pro tebe bylo v rámci kariéry dosud nejtěžší?

Nejtěžší v kariéře? Nejtěžší bylo jí vůbec nastartovat a dostat se do médií. Nechtěla jsem být jen hezká modelka v magazínu. Chtěla jsem vyjadřovat i své názory. A to bylo velmi těžké. V Austrálii v roce 2015 jsem se prostě rozhodla, že budu modelka, a budu mít i tu "páku" mluvit. Byla to dřina. Jsem vděčná, že se to podařilo.

Na kterou spolupráci v rámci modelingu vzpomínáš nejraději?

Tak toho bylo mnoho. Jsem osoba, která si pamatuje každého člověka a každou situaci, která mi pomohla být tou Peťou, kterou jsem dnes. Ale takovou mojí modelingovou maminkou je Olo Křížová. Mám ji moc ráda. Jen kvůli ní jsem se dostala na mola u nás. Je krásná uvnitř i zvenčí.

Musím zmínit i návrhářku Jaroslavu Procházkovou, která pro mě byla vždy kamarádkou a vždy mě motivovala. Stejně jako Lukáš Krnáč, nebo třeba Eva Decastelo, se kterou se známe, jak jsme nedávno zjistily, již 13 let.

S lidmi jako jsou Geen Pagliacci, Magdalena Jana Fiala, Milan Junek a dalšími je vždy radost spolupracovat. Třeba i každé setkání a rozhovor s Liběnou Rochovou je pro mě, vzhledem k jejímu projevu vůči mé osobě, vždy nezapomenutelné a milé.

Je naopak něco, na co vzpomínáš nerada?

Spolupráce s jednou ošklivou českou blonďatou návrhářkou bot, která mi ukradla dva roky mého života. (smích) To více rozebírat nechci. Někdy člověk zkrátka naletí a setká se s nesprávnými lidmi. Důležité je jít dál.

Život v utajení aneb Reálné výpovědi LGBTQ+ seniorů a starších lidí, kteří svou orientaci dali najevo až v pozdějším věku11. 8. 2020

Máš jako modelka tvrdý život? Co například musíš dodržovat?

Nesmím především udělat žádné razantní změny na svém těle. Například nemohu mít tetování. Což mi nevadí. Mám ráda své tělo čisté a bez zásahů.

Jak se stavíš k focení nahých fotek? Typu Playboy apod.?

Pokud je nahota vkusná, je pro mě zcela v pořádku. Ovšem pokud bych měla ukázat svou vaginu, nebo bradavky veřejně, nešla bych do toho.

Co peníze? Dá se modelingem v zahraničí slušně vydělat?

Ano. Rozhodně. Pokud není koronavirová krize, dokážeme si vydělat slušně.

Jaké plány máš do budoucna? Chceš se neustále věnovat modelingu, nebo pokukuješ po něčem dalším?

Jsem ve stádiu života, kdy vlastně nevím. Mám několik nabídek na práci na pozicích týkajících se mého oboru. Mám nabídku na natočení filmu v Los Angeles či na rozjetí pobočky firmy zabývající se solární energií na Havaji. Modelingu se budu samozřejmě věnovat, dokud si budu myslet, že jako modelka vypadám. Co dalšího život přinese? Zatím nevím.

Zdroj: Jan Witek