Designér díky umělé inteligenci a grafice „oživil“ desítky římských císařů. Krutovládce Caligula ani zvrhlík Nero nebyli zrovna fešáci

To, jak vypadala Kleopatra nebo Tutanchamon, je stále předmětem mnoha bádání, přitom je ale možné říct, že s jistotou jejich skutečnou podobu nikdy nikdo neodhalí. Na druhou stranu jsou tu ale nadšenci, kteří za užití nespočtu moderních technologií a grafických nástrojů přivádí k životu osoby, které zemřely před tisíci lety. A právě díky práci designéra Daniela Vosharta vznikly velmi realisticky vypadající podobizny desítek římských císařů…

Ti, kdo milují historii a s chutí si přečtou jak literaturu faktu, tak i různá beletristická zpracování životů známých historických osobností, mají o tom, jak tito lidé vypadali, jistě svou vlastní představu. Těm, jimž představivost schází, pak napomáhají i různá filmová zpracování historických událostí, a tak jsou mnozí přesvědčeni o tom, že Kleopatra byla podobně okouzlující jako Elizabeth Taylor.  Ovšem stejně, jako je populárním literárním i filmovým námětem doba, kdy vládli egyptští faraoni, dostává se náležité pozornosti i těm, kdo ovládali říši římskou. Jak ale vypadal Caligula, Augustus nebo Nero? Přesně to se rozhodl zjistit – a do grafické podoby převést – designér, který pracoval jak s podobou soch a vyobrazením na dobových mincích, tak i s reáliemi a historickými popisy. Výsledkem jeho práce je obsáhlá galerie římských císařů, která nepochybně překvapí svou fotorealistickou kvalitou.

Dovolená na konci světa a v hotelu, který se dostal Guinessovy knihy rekordů. I tak může vypadat pobyt na „Kanárech“28. 11. 2020

Caligula děsil vzhledem…

Caligula, římský císař, který získal své jméno díky tomu, že již v dětství nosil malé vojenské botky – „calligae“, sice vládl jen čtyři roky, ale vsadili bychom se, že jeho jméno zná prakticky každý, a to bez ohledu na to, zda se o historii zajímá, nebo ne. Díky (či spíše „kvůli“) záludnosti, sadismu, údajným incestním vztahům a mnoha podivným výstřelkům (o až patologické posedlosti vlastním koněm ani nemluvě), se právě Caligula řadí mezi římské císaře, kteří dosáhli světového věhlasu.

Ačkoliv dnes již byl shromážděn dostatek historických materiálů, z nichž lze usuzovat, že Caligula nebyl zrovna krasavec – jeho tělo bylo nesouměrné, nohy nezvykle velké a hlava podle historiků téměř lysá – jen málokdo si jej dokázal představit v realistických obrysech. Přitom sám Caligula si byl svého hrozivého vzhledu docela dobře vědom – jeho oblíbenou frází tak prý bylo: „Pamatujte, že mám právo udělat komukoliv cokoliv,“ a sám vládce tak do jisté míry těžil z nestandardního vzhledu k tomu, aby v poddaných budil strach a hrůzu. Doposud si ale představu o tom, jak Caligula vypadal, musel udělat každý sám, a to na základě mramorových bust. To portrét z dílny designéra Vosharta posunuje pohled na Caligulovu tvář či přímo do jeho očí, na zcela novou úroveň. Vládcův pronikavý pohled tak doslova ožívá díky precizní grafické práci vycházející z nastudovaných historických materiálů.

Realita vs. umělecká interpretace

Ačkoliv všech 54 podobizen římských císařů, které Voshart zpracoval, vypadá velmi precizně a uvěřitelně, sám umělec rozhodně neskrývá, že za jeho zpracováním samozřejmě stojí určitá „umělecká licence“, a tak nelze tvrdit, že by prezentované podobizny byly těmi, které zachycují skutečnou podobu všech vládců. „Každý krok k realistickému zachycení je vlastně také krokem, který podobu vzdaluje od pravdy,“ uvedl přímo na Twitteru s tím, že tváře vládců jsou vlastně jeho uměleckými interpretacemi nezřídka mnoha dalších uměleckých interpretací (historických soch, podobizen apod.). „Nakonec jsem byl nucen rozhodovat např. o tónu pleti nebo barvě vlasů v případech, kde nebyly k dispozici žádné konkrétní informace,“ doplnil.

Z hlediska samotného procesu „výroby“ jednotlivých podobizen pracoval Voshart se snímky kamenných soch, které zpracoval prostřednictvím speciálního programu Artbreeder, jenž dokáže vytvářet složené obrazy. V praktické rovině tak dojde ke spojení všech snímků vložených do databáze v jeden, který zohledňuje veškerá zadaná specifika a charakteristické rysy (to, jak umělec postupoval, pak zjistíte také na jeho webu). Voshart přitom nezastírá, že aby jeho dílo bylo „uvěřitelné“, někdy si pomohl i podobiznami dnešních celebrit. V Augustovi tak můžete najít např. rysy Daniela Craiga a při tvorbě portrétu Maximinuse Thraxe se umělec uchýlil k využití snímků francouzského herce a wrestlera známého pod jménem André the Giant. Ten stejně jako římský vládce trpěl poruchou hypofýzy, v jejímž důsledku má člověk specifické obličejové rysy a např. velmi masivní čelist a výrazné nadočnicové oblouky. Zápasníkův profil tedy posloužil k doplnění portrétu tak, aby byl skutečnosti co nejblíže. Posledním krokem pak bylo zpracování výsledného obrázu ve Photoshopu, který dokáže snímkům dodat barvy, texturu a další detaily tak, aby portréty vypadaly co „nejživěji“.

Nero – zvrhlík, co vypadal jako Ed Sheeran

Také o Neronovi, tyranském císaři, který se neštítil uchylovat k politicky motivovaným vraždám, pronásledoval křesťany a také fascinovaně sledoval, jak Řím hoří, jistě slyšel každý. O tom, jak konkrétně Nero vypadal, pak ale naopak přemýšlel jen málokdo. Jak přitom naznačuje Voshartovo dílo – které je mimochodem výsledkem toho, že umělec v době koronavirové karantény přišel o veškerou práci a prostě a jednoduše se dle vlastních slov nudil – Nero vypadá vlastně jako naštvaný Ed Sheeran…

Ačkoliv by se mohlo zdát, že práce s grafickými programy je vlastně hračka, opak je pravdou. Voshart tak v jednom z rozhovorů mj. poznamenal, že bylo velmi obtížné při fotorealizaci zachovat všem zobrazovaným vládcům uvěřitelné výrazy tváří. „Například Florianus – v případě busty, kterou jsem použil jako zdrojový materiál, nepanuje úplná vědecká shoda v tom, že se jedná o jeho věrnou podobu. Podle mého názoru měla ale busta fascinující výraz, který jsem se snažil zachovat. A to je při snaze o fotorealistické snímky mnohem obtížnější, než když člověk pracuje s výrazem neutrálním,“ dodal. To, jak se designérovi podařilo tváře římských vládců zachytit, se můžete podívat v galerii.

Šperky patří pod vánoční stromeček. Potěšte stříbrným dárkem od české značky PRAQIA14. 12. 2020

I když ale Voshartova práce nyní plní stránky světových médií, rozhodně se nejedná o jediné dílo svého druhu. Zájem o oživení historických postav je obrovský, a tak není divu, že se podobné grafické činnosti věnuje nespočet umělců a grafiků po celém světě. A tak průběžně ožívají postavy, jako byla již zmiňovaná Kleopatra, Venuše Milótská nebo dokonce i Socha svobody…