Timur (24) pochází z Ruska. Před pěti lety emigroval do Česka, aby začal novou a lepší etapu svého života. Jak moc je pro něj život v Česku lepší?
Jak ses dostal do Česka?
Do Česka jsem zamířil studovat. Již od třinácti let jsem chtěl z Ruska emigrovat, protože jsem se v této zemi necítil komfortně. Nejen z ekonomických, ale i z politických, sociálních a dalších důvodů.
Kdy ses tedy rozhodl Rusko opustit?
Bylo to v roce 2014, kdy neblahá situace v Rusku navíc eskalovala – anexe Krymu apod. Agrese ve společnosti byla na vrcholu, takže to bylo docela depresivní.
Proč zrovna Česko?
To vzniklo náhodou. Syn od kolegyně mé maminky odjel studovat do Česka a moje máma se tím inspirovala a přišla s návrhem, zda bych nechtěl také. Ze všeho nejdřív mi navrhla, ať se jedu do Česka podívat v rámci letního tábora. Když jsem do Česka přijel, byl jsem nadšený. Přijel jsem rovnou do Prahy. Vůbec jsem netušil, že je Česko tak krásné. Tuto náhodu tak považuji za jednu z nejšťastnějších náhod, které se mi v životě udály. Česko mi sedlo natolik, že bych zde rád pobýval do konce svého života.
Rodiče tedy neměli problém s tím, že do Česka vycestuješ na stálo?
Prvotní impuls cesty do Česka přišel od nich, takže ne. Uvítali to, protože je jasné, že Rusko je na tom z mnoha ohledů hůř, ať už hovoříme o bezpečnosti, ekologii, vzdělávání apod.
Vracíš se někdy do Ruska?
Ano, jezdím tam pravidelně. Když jsem ještě studoval, tak jsem v Rusku trávil téměř celé prázdniny. Teď už mám práci, takže si nemohu dovolit vycestovat na tak dlouho. Ačkoliv se do Ruska vracím za rodinou, cítím se doma spíše v Česku.
Ale občanství ještě nemáš?
Nemám ani trvalý pobyt. Je to byrokraticky strašně náročné. Ale určitě budu o občanství i trvalý pobyt usilovat. Nicméně není na to nárok. Občanství mohou odmítnout bez udání důvodu.
Myslím, že až jim ukážeš svůj instagramový profil (@denikcizince), tak ti občanství přiklepnou… Kdy jsi vlastně na Instagramu začal prezentovat krásy Česka?
S Instagramem v češtině jsem začal až poté, co jsem si řekl, že už umím dobře česky. Když vidím něco krásného, tak mám potřebu ukázat to dalším lidem. Instagram je k tomu ideálním nástrojem. Zatím tam mám pár tisíc lidí, ale čísla rostou. Neukazuji jen krásy Česka, ale i to, jak cizinec může žít v cizí zemi zcela normálním životem.
Uvidíme, jak to s Instagramem půjde a podle toho si třeba založím i další sítě. Dříve jsem měl ruský kanál na YouTube, kde jsem měl již přes 10 tisíc odběratelů. Ale střih a úprava videí je běh na dlouhou trať, takže uvidíme.
Kde v Rusku jsi bydlel?
Pocházím z města Ufa. Je to jedenácté největší město v Rusku, které je počtem obyvatel zhruba srovnatelné s Prahou. Zde však veškerá možná srovnání končí. Ačkoliv mám Ufu rád, Praha je mnohonásobně globálnější, bohatší a lepší.
Když jsme u toho porovnávání, jaké největší rozdíly vidíš mezi životem v Česku a v Rusku?
První, co člověka napadne, je bezesporu demokracie, kterou Česko oproti Rusku má. Určitě i zde jsou nějaké nedostatky, ale tak je tomu všude ve světě. I tak je to v Česku daleko lepší, protože Rusko je autoritářský stát. V Česku tak máme mnohonásobně více občanských svobod. I co se týče ekonomické stránky, je Česko daleko vyspělejší. Mzdy jsou zde daleko vyšší, zatímco ceny jsou poměrně shodné. Česko si vede velmi dobře i v rámci ekonomické nerovnosti, která tady není tak velká jako v Rusku.
Velkým rozdílem je velikost obou zemí. Rusko má výhodu v tom, že je opravdu obrovské. Takže například mediální nabídky či možnosti uplatnění se na sociálních sítích mají daleko větší potenciál. Ruštinou mluví daleko více lidí, takže je například dostupnější i větší množství knih. Ale to, že je Česko menší, má také své výhody. Země je mnohem hmatatelnější. Češi se mohou ztotožnit s celou svou zemí, zatímco v Rusku to tak nefunguje. Mnoho Rusů vůbec nebylo v jiném regionu, než ve kterém vyrostli, protože je všechno vzdáleno tisíce kilometrů.
Musím ještě dodat, že Češi mají na Rusy trochu zkreslený pohled, protože, když se řekne Rus, tak si hned všichni představí bohatého člověka, který zde kupuje byty, podniky, Karlovy Vary a nevím, co dalšího. Rusko je obrovská země a bohatých Rusů je opravdu dost, ale chudých je ještě více. Nicméně chudí Rusové Čechům známí nejsou, protože chudí Rusové do Česka nepřijedou. V Rusku je tak ve výsledku mnohem nižší životní úroveň než v Česku.
A co lidská práva? Například v souvislosti s LGBT+ komunitou je Rusko často zmiňováno jako jedna z nejhorších zemí…
Rusko je jedním z nejhomofobnějších států v Evropě. Nicméně situace se zlepšuje. Postupně a pomalu, ale zlepšuje. Nicméně přes 80 procent Rusů LGBT+ komunitu nepodporuje. Velké procento lidí se navíc k LGBT+ komunitě staví brutálně až agresivně. Jsem rád, že v rámci východního bloku si Česko v tomto směru vede nejlépe. V Česku jsou mírumilovní lidé.
V Rusku si jako LGBT+ nemůžeš založit rodinu, nemůžeš nahlas říct, koho máš rád. Z právního hlediska nejsi nijak ošetřen. Hodně členů LGBT+ komunity tak emigruje mimo Rusko. Proto jsem třeba i na kurzech češtiny potkal mnoho ruských občanů, kteří patřili do LGBT+ komunity. Nezbylo jim nic jiného než ze země utéct.
Jak vidíš další vývoj Ruska takto z povzdáli?
Já myslím, že je vše na dobré cestě. Rusové nejsou zlí. Troufám si říct, že ani v hloubi duše nemají rádi násilí. Vše však zastřešuje agresivní autoritářský režim. Takže doufám, že se to brzo někam pohne.
Uvažovali o přestěhování do Česka třeba i tví rodiče?
Je to dost komplikované. Mají tam práci, zázemí, rodinu atd. Má maminka je poměrně mladá, má 44 let, takže by se ještě mohla naučit česky, ale už je to komplikovanější. Můj táta zase nemluví dobře ani Rusky, protože pochází z Tádžikistánu, takže česky už by se asi nenaučil.
Teoreticky ta možnost existuje, ale naši k tomu nemají až tak velké důvody. Navíc v Praze jsou strašně drahé nemovitosti. Byt v Praze stojí třikrát víc než byt v Ufě. Zatím se zde zabydluji já a uvidíme, kam se to pohne dál. Já jen vím, že bych rád v krásné České republice zůstal natrvalo.
