Pivo je skvělé nejen k pití. To, které lidé kvůli koronaviru nevypili, nyní slouží k ekologické výrobě elektřiny

Že zlatavý mok prospívá lidskému zdraví a zejména zažívacímu traktu, ví dnes téměř každý. Ale zdá se, že pivo by mohlo poskytnout skvělou službu také životnímu prostředí – lze jej totiž efektivně využít jako obnovitelný zdroj energie…

Jak v produkci piva v přepočtu na obyvatele, ale také v množství piva vypitého Češi docela bezkonkurenčně vévodí různých přehledovým žebříčkům. Ročně je tak v Česku uvařeno téměř 200 litrů piva „na hlavu“. A čísla týkající se vlastní konzumace jsou podobná – na každého Čecha tak ročně připadá konzumace necelých 140 litrů piva. Pravdou ale je, že i pivní byznys se s ohledem na pandemii koronaviru otřásá v základech, a to nejen v Česku, ale i ve světě. V důsledku uzavření restaurací a barů tak pivovary nejednou přišly o odběratele a „tekutý chléb“, jak bývá pivo také označováno, začal podléhat zkáze. Zatímco v Česku se začaly objevovat např. pivní budky (ano, Češi jsou nepochybně kreativní národ a o pivo nechtěli přijít ani v době platnosti protiepidemických opatření), v Austrálii se rozhodli využít pivo, které by jinak muselo být vylité, k výrobě elektrické energie…

Týdenní testování BMW řady 2 Gran Coupé aneb Sportovec, který potěší i elegány24. 6. 2020

Tekuté zlato = zdroj elektřiny pro 1200 domácností

Proměnit pivo na energii přitom vůbec není tak složité, jak by se mohlo zdát. Pivo za vysokých teplot a za pomoci přírodních bakteriálních procesů biodegraduje ve velkých nádržích a v průběhu dochází k uvolňování bioplynu. Ten je následně využit k výrobě elektrické energie. Nedaleko australského města Adelaide se pivo rozhodli využít v čističce odpadních vod, která každý týden dokáže zpracovat na 150 000 litrů piva, které již kvalitou není vhodné ke konzumaci.

Podle zástupkyně čističky, Lisy Hannant, je pivo vlastně „tekuté zlato“. Právě díky pivu, které čistička získala zdarma, se podařilo dosáhnout rekordní výroby energie – pivo má totiž vysoký obsah kalorií, které jsou ideálním „palivem“ pro přírodní bakterie, jenž během tzv. anaerobní digesce mění organické látky bez přístupu vzduchu na bioplyn s vysokým obsahem metanu. Právě vysoký obsah kalorií pak přispívá k vyšší efektivitě celého procesu. „Naše žíznivé trávicí bakterie odvádějí skvělou práci pro životní prostředí. A s takovou pivní dietou není divu, že produkují tolik plynu,“ uvedla pak s notnou nadsázkou Hannat v jednom z rozhovorů.

Čistička Glenelg přitom mísí organický průmyslový odpad s čistírenským kalem za účelem výroby bioplynu, který je následně přeměněn právě v elektřinu, která čističku pohání přibližně z 80 procent. Díky využití piva se ale podařilo vygenerovat takové množstev energie, která nejenže udržela v kompletním provozu čističku, ale dokázala pokrýt potřebu elektrické energie přibližně až 1 200 domácností.

A co v Česku?

I když my v Česku jsme v pití piva šampioni, v době, kdy se kvůli pandemii koronaviru zastavil život i u nás, samozřejmě se tuzemské pivovary potýkaly s podobným problémem jako ty v Austrálii, potažmo po celém světě. Ačkoliv nejvíce mediální pozornosti se zaměřilo na to, že pivo bude muset být systematicky likvidováno, vždy záleželo na konkrétním subjektu, jak se s nastalou situací popasoval. V jednom z rozhovorů tak např. zástupce pivovaru Zlatopramen uvedl, že v praxi likvidace neprodaného piva, které již kvalitativně neodpovídalo standardům, probíhala právě odvozem na bioplynovou stanici, kde bylo využito k získávání energie. A tak je docela škoda, že o australské praxi výroby elektřiny, k níž bylo využito neprodané pivo, ví nyní celý svět, zatímco o tom, že podobný postup volily i některé pivovary v Česku  (a vlastně možná i na mnoha dalších místech) psaly jen regionální noviny (ačkoliv samozřejmě množství využitého piva bylo pravděpodobně nižší). Na druhou stranu – činy jsou vlastně lepší než slova :-).

Chmel a agáve za zelený svět?

Zatímco výroba piva specificky pro produkci elektřiny by mnohé ekology příliš nenadchla (v případě zmiňované australské čističky je hlavním bonusem fakt, že je využíváno pivo, které by jinak pivovary musely vylít a přišlo by tak vniveč), vědci se dlouhodobě zabývají možnostmi, jak produkovat „zelenou energii“. Mj. tak již existuje postup, jak získat biopalivo při využití agáve, tedy rostliny, která je základem pro výrobu tequily.

Co všechno s naším tělem dokáže testosteron?23. 7. 2020

Biopalivo je pak charakteristické tím, že pochází bezprostředně z živé hmoty a k jeho výrobě tedy nejsou třeba pomalé geologické procesy, které se podílejí např. na vzniku fosilních paliv, jako je ropa. Biopalivo je tedy jednou z forem obnovitelné energie a běžně se vyrábí z rostlin a plodin, obvykle z cukrové třtiny, kukuřice, hub, a dokonce i řas. Ovšem jak naznačují výzkumy, právě agáve je mnohem efektivnější alternativou v regionech, kde rostlině svědčí klimatické podmínky. „Agáve může růst v polosuchých oblastech bez zavlažování, nekonkuruje potravinářským plodinám a ani neklade vysoké požadavky na dodávky vody a hnojiva. Je tolerantní vůči teplu a suchu a přežije i horká léta,“ uvádí pak studie.

Ovšem bez ohledu na to, zda budou k produkci energie či paliva užity obnovitelné zdroje díky práci ekologů nebo i kvůli událostem nepříliš pozitivním (koronavirovou pandemii nevyjímaje), nepochybně bude podobná praxe ku prospěchu věci. A – velmi nadneseně řečeno – svítit pivem a jezdit na tequilu, to zní vlastně hodně cool…