Je čas přidat do češtiny nové zájmeno? Nebinární lidi mrzí, že s nimi jejich mateřský jazyk nepočítá
Straight friendly
Zdroj: Roman Šebek / Prague Pride

Je čas přidat do češtiny nové zájmeno? Nebinární lidi mrzí, že s nimi jejich mateřský jazyk nepočítá

Žijeme v binárním světě. Optikou dvou opačných možností jsme zvyklí vnímat všechno. Mladý – starý, tma – světlo, žena – muž. V poslední době se však objevují lidé, kterým zajetí do dvou kategorií nevyhovuje, a to zejména v oblasti osobní identity. Necítí se ani ženou, ani mužem, vnímají se někde na škále mezi. Nebinární lidé se zatím setkávají spíš s nepochopením, protože nám ostatním svou existencí rozvracejí zavedené pořádky. Komunikovat o své identitě je pro ně o to složitější, že je čeština v každé větě nutí volit mezi ženským, nebo mužským rodem. Nebinární lidi zrazuje nejen dosavadní nastavení světa, ale i sám mateřský jazyk.
Bohdana Rambousková Bohdana Rambousková Autor
11. 8. 2020

„Necítím sounáležitost ani s muži, ani se ženami. Připadá mi nesmyslné, že by se několik miliard lidí na Zemi dokázalo zařadit do jedné, nebo druhé kategorie. Přála bych si, aby se koncept lidství tolik nepojil s mužstvím nebo ženstvím,“ říká Teri z projektu TakyTrans, který na Facebooku představuje nebinární lidi a jejich vnímání světa. Když o sobě Teri mluví, libovolně střídá oba rody. Je to jeden ze způsobů, jímž se nebinární osoby v Česku vypořádávají s češtinou. A obracejí se k angličtině s jejím genderově neutrálním zájmenem „they/them“.

Měli bychom do češtiny zavést nové zájmeno?

Českou verzí anglického „they“ je onikání. Jenže to máme spojené spíš s pohádkami a v dnešní době nám přijde směšné. Nebinární lidé se onikání tolik nebojí. Jsou přesvědčeni, že pokud by se začalo aktivně používat, prostě bychom si na něj zvykli a brzy by se už nikdo nehihňal. Tak co, dokázali byste běžně říkat třeba větu: „Alex, odnesli by to prosím do kuchyně“?

Možná vás napadá, že čeština má přeci střední rod – ten by se jako neutrální zájmeno skvěle hodil. Jenže neutrum je obvykle spojeno s výsměchem a ponižováním. Například: „Hele, ono to umí mluvit!“ Opět by nejspíš šlo jen o zvyk, ale třeba nebinární Em k tomu říká: „Ve středním rodě si budu připadat jako kružítko nebo pravítko.“

A tak se lidé z TakyTrans, ale třeba i překladatelé, jimž na stole přistávají anglické knihy s nebinárními literárními postavami, pouštějí do experimentů. Co takový ženský rod s koncovkou „e“? „Večer jsem si četle knihu a pak jsem si psale deník,“ by tímto způsobem řekl Ade, který o sobě už ve 12 letech začal mluvit ve středním rodě. Jak dospíval, být výše zmíněným pravítkem mu postupně začalo vadit, a tak si vymyslel zájmeno „one“.

Jazyk by měl odrážet svět, který žijeme

„Je spousta kreativních způsobů, jak se s rody v jazyce vypořádat. V psaném projevu je to třeba tvrdé y s tečkou, což jsme konec konců na základce psali v diktátech všichni,“ směje se K., učitelka češtiny pro cizince mluvící o sobě v mužském rodě. Uvádí příklad, jak se dá pracovat i se slovní zásobou: místo „od malička jsem lezl po stromech“ nebinární osoba řekne „od malička mě bavilo lézt po stromech“. Em raději než „jsem šťastná“ prohlásí „jsem happy“. Takže možnosti, jak se obejít bez rodů, tu jsou. Pro mluvčího však znamenají velkou námahu neustále myslet dopředu při formulaci věty. Je to jako mluvit v cizí řeči, kterou ještě úplně neovládáte. Urputně se soustředíte na gramatiku a slovíčka a z projevu mizí vaše osobitost.

Někomu z vás to možná přijde jako znásilňování češtiny. Jazyk je ale přece živý a mění se. Kdo by si před příchodem Facebooku do Česka pomyslel, že budeme běžně používat sloveso „lajkovat“. Umělé zásahy do jazyka se děly vždycky. Národní obrozenci vymýšleli nová slova jako „čistonosoplena“, které se sice neujalo, ale vlastně mu všichni rozumíme dodnes. Vědecké názvosloví je komplet uměle vytvořené. „Třeba klokan je pro nás dnes běžné slovo. Ale jednou prostě přišel biolog a vymyslel ho,“ upozorňuje Ade.

<Path> Ne každá žena je „ona“ a muž „on“. Proč již lidem nestačí ženství a mužství?Zdroj: bbc.co.uk, theguardian.com

Jak mluvit s nebinární osobou – nebo raději mlčet?

Ve škole jsme se naučili jazyková pravidla pro komunikaci s osobou rodu ženského a rodu mužského. Pokud je dodržujeme, víme, že nezpůsobíme faux pas. V případě nebinárních osob bohužel není možné stanovit jednu doporučovanou variantu mluvy, která by dávala jistotu, že je neurazíme. „Každý z nás má prožívání a zkušenosti tak strašně odlišné, že žádná jednotná cesta není. Každý to máme jinak,“ prozrazuje Teri.

Neznamená to ale, že se někteří lidé raději stáhnou a přestanou s nebinárním člověkem mluvit ze strachu z chyby? Teri přiznává, že v pár případech ve svém okolí si takové reakce všimla. Ale hned upozorňuje, že nejde o to, aby vždy vše bylo řečeno správně. I Teri sama o sobě častěji mluví v ženském rodě prostě proto, že na to byla 21 let svého života zvyklá. „Jde o to dát nebinárnímu člověku najevo, že ti záleží na tom, aby se cítil dobře. Projevit snahu a vytvořit pro něj místo v té konverzaci. Každému to občas ujede a to není problém,“ ujišťuje Teri. I ostatní z TakyTrans se shodují, že když v hovoru s nimi někdo použije chybný rod, ihned poznají, zda mu to jen ulítlo, nebo to byl zlý záměr.

Teri: na poště si nechám říkat slečno

Nebinární lidé se vlastně každou svojí větou outují svému okolí. A zatímco většina veřejnosti už dnes ví, kdo je to gay nebo lesba, nebinaritu je obvykle potřeba vysvětlit a především obhajovat. „Když přijdu na poštu a na přepážce mě osloví slečno, nechám to být. Je to tříminutová interakce s cizím člověkem, kterého už asi nikdy znovu neuvidím, takže nemá cenu – a ani není prostor – vysvětlovat, jak to se mnou je. Zároveň je mi ale oslovení slečno nepříjemné a přijde mi nefér, že nemůžu být osloven tak, abych se cítil komfortně,“ říká Teri.

Zároveň přiznává, že nebinární jazyk zatím nezkouší zavádět ani doma. Obává se, že by se tím rodičům změnil pohled na něj. „A to já nechci, jsem pořád stejný člověk, bez ohledu na mužský nebo ženský rod. Nechci, abychom se doma snažili dělat něco, co nám ve výsledku bude všem nepříjemné,“ obhajuje svůj postup.  

Podobně K. používá při lektorování češtiny ženský rod (ostatně studenty by mužský asi hodně mátl) a ve volném čase rod mužský. Vysvětluje to tím, že v práci a v běžném životě prostě hrajeme odlišné role. „Konkrétně já jsem přes den spořádaná učitelka češtiny a večer hospodské hovado,“ komentuje.

<Path> Největší chyby ve filmech. Od Titanicu až po Harryho PotteraZdroj: Pinterest

Základní pravidlo: naslouchat a nebát se zeptat

Společnou zkušeností všech z TakyTrans je, že po jejich coming outu se okolí poctivě snaží střídat rody nebo volit neutrální výrazy. A když zjistí, že není hned oheň na střeše, pomalu sklouznou zpět do zajetých kolejí. „Stane se třeba to, že já na ně o sobě mluvím v mužském rodě, ale oni mi říkají rodem ženským. A vůbec si toho nevšimnou!“ diví se Eva.

Co by tedy nebinární osoby poradily těm, kdo se s nimi chtějí bavit citlivě a přitom tápou? Poslouchat, jak o sobě daný člověk sám mluví. A nebát se zeptat. Obyčejná otázka „jaké zájmeno používáš?“ vždycky potěší. Možná, že to je klíč k celému novému světu rozmanitých identit, z něhož se spousta lidí cítí zmatená. Mluvit spolu, navzájem se vnímat a pokládat otázky. Předem nalinkovaná uniformita je přece so yesterday.

Zdroj: Bohdana Rambousková

Populární
články

Manželský pár biohackerů údajně nechce žít věčně, ale spíše maximalizovat počet zdravých let
TĚLO & MYSL

„Chceme spolu žít až do 150 let,“ tvrdí manželé se zálibou v biohackingu. Rutinu, jakou denně praktikují, ale doma těžko napodobíte

Autor: Veronika Košťálková
Účast sportovně založeného Theodora, který se netají svojí tranzicí, v soutěži Prostřeno! vzbudila spoustu emocí
AKTUALITY

Do pořadu Prostřeno! se „přišel zviditelnit“ trans muž Theodor. „Budu se muset oklepat,“ reagoval na tranzici zaskočený soupeř

Autor: Veronika Košťálková
Na první pohled Rosa září pozitivní energií...
LIDÉ

„To, že mě vychovaly dvě mámy, na mě mělo pozitivní i negativní dopad,“ tvrdí Rosa, která Čechům vzkazuje: „Buďte tolerantní a učte to hlavně své děti“

Autor: Jakub Starý
Pro lepší zdraví vaší nervové soustavy stačí několik běžných potravin a chvilka pohybu, kterou zvládnete i o polední pauze
TĚLO & MYSL

Máte „pocuchané“ nervy nebo časté výpadky pozornosti? Krmte a trénujte „hospodyni“ ve svém mozku, navrhují vědci

Autor: Veronika Košťálková
Babička se stala nečekanou podporou
LIDÉ

„Když táta zjistil, že jsem gay, vyhodil mě. Prý abych mu nezprznil druhého syna,“ vzpomíná Jiří. Nečekanou podporu našel u babičky

Autor: Mirka Dobešová
Je Aokigahara skutečně místem, kde přebývají démoni, nebo se po celá staletí lidé obávají pouze svojí představivosti?
CESTOVÁNÍ

Japonský „les sebevrahů“: Jedno z nejděsivějších míst světa, kde vládne absolutní ticho a navigace i kompasy selhávají

Autor: Michal Černý
Angela Lansbury se díky postavě Jessicy Fletcher zapsala do srdcí mnoha LGBT diváků jako svobodomyslná žena, která se nebojí postavit za práva člověka bez ohledu na jeho identitu
KULTURA

„To je (gay) vražda, napsala“ aneb Jak si seriál, který neobsahuje ani jednu LGBT postavu, získal srdce celé queer komunity

Autor: Michal Černý
Předstírání práce je nový trend...
LUI BUSINESS

Dělám, že něco dělám: Stále více lidí v zaměstnání práci předstírá. Ti, kdo při práci nejsou vidět, se totiž (údajně) flákají

Autor: Mirka Dobešová
Z nového průzkumu vyplývá, že některé páry preferují oddělené hotelové spaní už v rané dospělosti
CESTOVÁNÍ

„Spánkový rozvod“ na dovolené? Půlka mladých párů nechce na hotelu společný pokoj, každý třetí odmítá spát v jedné posteli

Autor: Veronika Košťálková
Aplikace, pomocí kterých můžeme sledovat polohu partnerova mobilu, se stávají vcelku běžnou technologií. Dobrou službu ale udělají jen v některých vztazích
TRENDY

Sledujete pohyb partnerova mobilu? I povolené „šmírování“ má dost stinných stránek, k odhalení nevěry může stačit fitness aplikace

Autor: Veronika Košťálková

E-Shop