Deníček moderního fotra: Muž v domácnosti Dominik boří stereotypy a odpůrcům adopcí gay/les párů vzkazuje: „Jste idioti!“
Na vašem Instagramu (@denicek.moderniho.fotra) máte v úvodu napsáno, že jste tak trochu „žena v domácnosti“? Co přesně si pod tím mohu představit?
To je samozřejmě nadsázka. Ale můžete si pod tím představit, že pečuju o dítě a domácnost a vytvářím teplo domácího krbu pro pracující manželku.
Pokud se však nepletu, na mateřské jste se ocitnul tak nějak zničehonic?
Zničehonic ne. Když chcete jít na mateřskou, potřebujete k tomu dítě, jinak vám to nikdo nezaplatí. (smích) Stalo se to tak, že mě vyhodili pár měsíců před narozením dítěte z práce a já jsem si žádnou novou nesehnal. Žena se tak vrátila do práce a já zůstal doma.
Ptát se vás na to, jaký tedy máte názor na muže na mateřské dovolené asi bude hloupost?
Přijde mi to úplně normální. Podle mě je jedno, kdo zůstane doma s dítětem a kdo půjde makat. Když má žena víc peněz, tak je logické, že půjde makat ona a naopak. Je to vždy jen o dohodě, ne o tom, co je obecně zažité.
A z osobní zkušenosti byste to mužům doporučil?
Co se týče doporučení, tak musím říct, že je mateřská docela vopruz, ale zase je to něco, co člověk jen tak nezažije. Takže jo, jděte do toho.
Jak jste se dostal k tvorbě blogu Deníček moderního fotra a proč jste se rozhodl s něčím podobným začít?
Dostal jsem se k tomu celkem náhodou. Na svém Facebooku jsem přidal fotku dítěte s nějakým komentářem, který očividně dost pobavil mé přátele, načež mi jeden z nich navrhnul, ať o tom začnu psát blog. Tak jsem začal. Je to asi tak, že když mi někdo řekne, že mám něco dělat, tak to začnu dělat. (smích)
Co na způsob vedení blogu říká vaše žena?
Takhle, já už původní blog jako takový několik let nevedu. Už jsem pouze na sociálních sítích a píšu knížky. A má žena? Ta to zkrátka bere jako mou práci.
Nicméně kromě aktivity na sociálních sítích aktuálně i natáčíte film s názvem Deníček moderního fotra, na co přesně se mohou fanoušci těšit a co to pro vás znamená?
V hlavních rolích se představí Jiří Mádl a Tereza Ramba a bude se jednat o zábavnou komedii s příběhem otce na mateřské dovolené. Je to dost zvláštní pocit, že někdo vlastně točí film o vás, byť je to samozřejmě filmové zpracování, a tudíž je tam přidán určitý příběh. Já jsem určitě potěšen a možná že i trochu poctěn.
Kdy se film objeví v kinech?
Někdy koncem ledna příštího roku.
Když se vrátím zpět k vašim rodičovským zkušenostem, kdy je dle vás ideální čas k založení rodiny? Přijde mi, že dnes dost mladých lidí posouvá rodičovství stále dál a dál…
To je dost těžká otázka. Já nevím. Fakt ne. Když je člověk mladý a plný energie, víc to s miminem zvládá. Čím jsem starší, tím mi sil ubývá a nedovedu si představit, že bych měl dítě třeba v padesáti. Na druhou stranu, mladý člověk je většinou holoprdelník, takže nemá moc finančních prostředků a když přijde dítě, jeho finanční situaci to rozhodně moc nepomůže.
Ale zase, když jsou rodiče mladí, dítě pak vyletí z hnízda a rodiče jsou teprve ve středním věku, takže si ještě můžou užívat života. Kdežto pokud máte dítě po čtyřicítce, až pak dítě vypadne z domova, vy se můžete tak leda vydat do parku krmit holuby anebo si skočit rovnou do domova důchodců.
Takže je lepší si dříve vybudovat kariéru, nebo rodinu?
Já jsem si vybudoval kariéru na své rodině, takže já asi nejsem úplně oprávněný na tuto otázku odpovědět. Ale dle mého je asi lepší chvilku počkat, třeba alespoň na vlastní byt. A taky těžko se učí na maturitu se řvoucím miminem v náruči.
Dá se na rodičovství nějak připravit? Jak jste to měl vy?
Nedá se na to připravit. Četl jsem různé knížky o dětech, ale když se náš syn narodil, zhodnotil jsem, že ty knížky jsou úplně k hovnu. Všechno je jinak. Zmatek, chaos a všechno se děje hrozně rychle.
Zdroj: Giphy
V současné době se v Česku hodně mluví o manželství a rodičovství stejnopohlavních párů. Může to dle vás nějak rozvrátit statut rodiny jako takový a znehodnotit manželství, jak říká mnoho politiků a aktivistů, kteří jsou proti tomu?
To je úplná kravina. Je úplně jedno, jestli dítě vychovávají dva muži nebo dvě ženy. Člověk se nerozhodne, že bude homosexuál. S tím se prostě narodí. To, že je homosexuál, ho nijak jako člověka neznehodnocuje a rovněž nijak jinak než biologicky nelimituje v tom, být dobrý rodič. Mít dítě je tak nějak přirozeně zakódované ve většině lidí, tak proč jim to nějak zakazovat. Jenom proto, že jsi chlap, co má rád chlapy, tak ti zakážeme adoptovat dítě? Proboha proč?
Názory politiků nejde brát vážně, protože odrážejí názory jejich cílové skupiny voličů a to jsou buď křesťané (KDU-ČSL), nebo zabedněné lopaty a náckové (SPD). Až přijdou renomovaní vědci, dejme tomu dětští psychologové, kteří řeknou, že homosexuální páry nějakým způsobem narušují vývoj dítěte a podloží to nějakou studií, můžeme se o tom bavit. Plácání do vody populistických kreténů neberu jako bernou minci.
Jak těžké je vychovávat děti v dnešním světě plném technologií? Tak trochu se odvíjím i od vaší nové knihy Bez frází a bez jůtubu, v rámci které chcete dětem ukázat, že život neprobíhá jen na sociálních sítích.
Já nevím, jaké to je vychovávat dítě v dřívějším netechnologickém světě. Vychovávám dítě teď a tady, takže můžu leda tak srovnávat s tím, co si pamatuju z dětství. Asi jsme víc lítali po venku s partou. To se dneska neděje a ani si neumím představit, že by syn pobíhal půl dne venku a já o něm nic nevěděl.
Technologie jsou poměrně dost významnou berličkou pro výchovu, respektive pro zabavení dítěte. To se teď v době karantény naplno projevilo. Vůbec nevím, co bych ty týdny zavřený doma s dítětem dělal, nebýt Netflixu nebo internetu. Na druhou stranu technologie dokážou výchovu dost pokazit. Člověk nesmí být líný zabavit dítě jinak než mu pustit na půl dne YouTube.
Takže vlastně ani není možné dětem odepřít nejnovější technologické „hračky“, když je uvidí všude kolem, třeba i u svých spolužáků ve škole?
To podle mě není možné. Maximálně tak za cenu vyčlenění toho dítěte z kolektivu. Když se všechny děti budou bavit o youtuberech, sledovat je o přestávce na telefonu, nebo si hrát po síti Minecraft, tak dítě, co nemá přístup k internetu, nebo nějakou konzoli, kde se ten Minecraft dá hrát, zkrátka nezapadne. Tak to prostě je.
Mohou být tyto technologické vymoženosti, sociální sítě a další podobné věci i nějakým způsobem přínosné?
Když sleduji některé youtubery, tak pochybuju. To je fakt dno. Na druhou stranu třeba takový Minecraft, to je prostě jenom takové stavění z lega na monitoru. To u dětí určitě rozvíjí představivost, jako by si stavěli ze skutečných kostiček.
Dominiku, mám ještě jednu otázku na závěr, jak vzpomínáte na své vlastní dětství?
S láskou. Já už fakt od mala dost propadl rybařině, takže jsem pořád někde lítal kolem vody a buď sledoval jiný rybáře nebo sám rybařil. Vzpomínek mám tedy hodně.
