Mají ženy právo na potrat? Po Polsku začíná křesťanské hodnoty hájit Slovensko, terčem jsou i práva LGBT lidí. Přidá se Česko?

Narůstající nespokojenost, ale i extremizace názorů – to jsou základní důvody, proč se začínají měnit i nálady ve společnosti. Témata, která ještě před nedávnem nechávala většinu lidí v klidu, dnes začínají na mnohé působit jako rudý hadr na býka. Především země Visegrádské čtyřky pak v praktické rovině ukazují, jak se „vrátit v čase“. Maďarsko zakázalo změny pohlaví, Polsko pracuje na dalším zpřísnění pravidel pro potraty, a dokonce i na Slovensku už se začínají ozývat hlasy, že potraty jsou proti křesťanství. O tažení proti LGBT lidem ani nemluvě. Je tedy jen otázkou času, kdy se k této vlně přidá Česko?

Mílovými kroky zpět

„Doba koronavirová“ bude mít nedozírné ekonomické dopady, je ale otázkou, zda mnohem fatálnějšími důsledky pandemie nebudou změny společenské. Krizi se totiž mnozí mocní rozhodli využít ve svůj prospěch a v tichosti – kdy občané/ky přišli o možnost protestovat – začali pracovat na oklešťování lidských práv.

„Jsem homosexuál, ale poslouchám tvrdý metal a gotickou hudbu“, říká Robin Papáček (20), který boří předsudky o gayích24. 7. 2020

Maďarská vláda schválila ústavní ukotvení nemožnosti změny pohlaví tak, že lidé nemohou legálně svou novou identitu zanést do dokladů. Pohlaví, se kterým se narodili, je tak očima zákona dáno a změnit nelze. Polská vláda pak začala pracovat na dalším omezení týkajícím se už tak velmi přísných pravidel pro interrupce – ta ostatně patří k těm nejextrémnějším na světě. Ženy mohou potrat absolvovat jen tehdy, pokud do jiného stavu přišly v důsledku znásilnění nebo incestu a také pokud je těhotenství ohrožením zdraví či života matky nebo dítěte. Poslední možností, kdy je potrat v Polsku povolen, je, že plod je fatálně poškozen či je prokazatelné, že dítě po narození bude trpět nějakou nevyléčitelnou nemocí. Právě poškození plodu a jeho nemoc by však ze zákona měla zmizet – přitom zrovna tento důvod je tím nejčastějším, proč Polky interrupce postupují. Jak naznačují statistiky polského ministerstva zdravotnictví, z celkového počtu 1100 provedených interrupcí v roce 2018 jich kvůli poškození plodu bylo provedeno 1050 …(jen pro srovnání, v Česku v tomtéž roce těhotenství uměle přerušilo 19 389 žen, 4 066 z nich využilo tzv. potratovou pilulku). To, jak moc je Polsko homofobně „naladěné“, snad ani není třeba zdůrazňovat, v sobotním předvolebním projevu např. stávající (a znovu kandidující) prezident země Andrzej Duda přirovnal „LGBT ideologii“ ke komunismu a označil ji dokonce za ještě ničivější…

A jak se zdá, také Slovensko je myšlenkou na zákaz potratů poměrně zaujaté (o možnostech, jak přehlížet práva LGBT, ani nemluvě). V nové vládě mají totiž slovo konzervativci a militantní zástupci Křesťanské unie sdružení ve vládním hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Jedna z jeho členek, Anna Záborská, se tak již vyjádřila v tom smyslu, že křesťanští poslanci by konečně (po dlouhých třiceti letech – pravděpodobně bezbřehé svobody) měli zapracovat na změnách (rozumějte zpřísnění) zákona o potratech.  Jak moc se politická atmosféra na Slovensku proměnila, ukazuje také (byť jen formální) odmítnutí zprávy ombudsmanky Márie Patakyové o dodržování lidských práv v zemi. Ta v parlamentním hlasování neprošla i kvůli pasážím týkajícím se LGBT lidí. Patakyová podle slov jednoho z poslanců OLaNO, Richarda Vašečka, není nestranná a zatímco se zúčastnila pochodu na podporu LGBT komunity, na Pochod pro rodinu nedorazila. Její zpráva pak prý byla příliš duhová…

Snad ani není divu, že ombudsmanka se raději rozhodla rezignovat. Kromě podpory ze strany prezidentky Zuzany Čaputové totiž příliš pochopení v aktuální slovenské vládě nenašla. „Děsivá koalice ustrašených křesťanů, pohrobků Tisových a těch, co myslí srdcem jen na sebe, se seřadila do šiku. Netrvalo to ani tak dlouho. Stačilo, aby se v parlamentu objevila témata lidských práv. Hlasování nového parlamentu o zprávě ombudsmanky Marie Patakyové odhalilo rozhodující koalici v otázce lidských práv a svobod,“ píše pak k nastalé situaci ve svém komentáři i evangelický teolog Ondrej Prostredník, a uzavírá jej tím, že situace rozložení sil ve slovenském parlamentu se děsí, a tak bije na poplach…O nic povzbudivější pak není ani prohlášení politologa Pavola Baboše, který prakticky bezprostředně po oznámení výsledků slovenských voleb poznamenal, že velkým úspěchem bude, jestli se v mnoha menšinových otázkách podaří udržet status quo – a to jak v případě práva žen na interrupce, tak i právech LGBT lidí.

Děsme se…

Právo žen na potrat je v dnešní době (minimálně v západních zemích) považováno za základní lidské právo. V tomto smyslu se ostatně vyjádřil i Výbor OSN pro lidská práva s tím, že uplatňování tzv. práva na život, jímž se nezřídka ohání právě křesťanské organizace, lze uplatňovat až v momentě narození. Stanovisko z roku 2018 přivítaly také mnohé lidsko-právní organizace, které se snaží pomáhat ženám, jimž potraty v jejich vlastní zemi z jakýchkoliv důvodů nejsou umožněny. Tehdy se totiž ženy snaží o potrat samy či za pomoci různých nelegálních služeb, nezřídka však zákrok končí různými typy zranění či dokonce i smrtí žen. A asi není třeba více zdůrazňovat, že i mnohé Polky např. v minulosti využívaly tzv. potratových lodí. Ty prováděly potraty tak, že vypluly do mezinárodních vod, kde již polská legislativa není platná.

A proč se děsit? Právě pandemie koronaviru ukázala, jak snadné je v době různých omezení připravit občany o jejich těžce vydobytá práva Na Slovensku nebyly potraty v době bezpečnostních opatření prakticky prováděny – protože návštěva kliniky by mohla být nebezpečná. Jak přímo uvedl tamní ministr zdravotnictví, „interrupce se nepovažuje za neodkladnou zdravotní péči, a proto přístup k těmto zákrokům nelze ženám v době pandemie garantovat.'“ Že potrat není základní lékařský zákrok, „vytáhli“ také aktivisté v Itálii a množství křesťanských organizací v několika státech USA.

Videokouzelník Michal Orsava: „Poslední video s Babišem nesdílela žádná média Mafry. Asi jsme zašli daleko“15. 9. 2020

Na Slovensku se však rozvířila diskuse, jestli znemožnění přístupu k potratům vlastně není správné. Je přitom přinejmenším varující, jak diametrálně odlišný způsob řešení mohou různé země volit v totožné situaci. Zatímco (nejen) na Slovensku stály ženy ze dne na den před problémem, jak své nechtěné těhotenství ukončit (nutno říci, že potrat ženy mohou podstoupit jen do určité fáze těhotenství, je-li limit překročen, interrupci již provést nelze), např. v Británii nabídli řešení o mnoho pokrokovější. Tzv. potratovou pilulku, na jejíž zakoupení je třeba lékařský předpis (neplést s v Česku známým Postinorem, který je volně k zakoupení v lékárnách a při bezprostředním užití po nechráněném styku brání otěhotnění), lékaři posílali ženám poštou po telefonické konzultaci. Podobně flexibilně se pak zachovala i Francie, která přímo vybízela ženy, aby se návštěvy konzultačních center nebály. České ministerstvo zdravotnictví pak jen vydalo vágní prohlášení, že je třeba omezit provádění zdravotních výkonů v rámci plánované péče na míru nezbytně nutnou. Výslovný zákaz provádění interrupcí v něm sice nezazněl, ale volnost výkladu je nasnadě.

A tak se podívejme do (některými zatracovaných) zemí směrem na západ a pak do těch, k nimž čeští vládní představitelé vzhlíží a obrací se k nim jako k váženým partnerům, tedy trojici států V4. A zkusme se zamyslet, kterým směrem se chceme ubírat. Omezení lidských práv, tedy práv nás všech, totiž zjevně není nic obtížného. Otázkou už tak jenom zůstává, na koho padne „černý Petr“. Budou to gayové, lesby, translidé? Ženy? Nebo jiná skupina, do níž patříte i vy?