Desatero moderního gaye

Svět se mění a my s ním. To, co platilo dříve, se nyní ukazuje jako neefektivní. Snad i nežádoucí. Dovoluji si proto představit vám naše chápání desatera pravidel vedoucích ke spokojenému životu každého moderního gaye.

1. To, s kým sdílíš postel, tě nedefinuje

Narodil ses do společnosti, která tě od mala vidí jako jiného. A to jenom proto, že nezapadáš do jejího vzorce smýšlení o párovém soužití. Řekněme, že je tato společnost jen trochu zaslepená a neinformovaná – partnerství jedinců stejného pohlaví je staré jako lidstvo samo a již dávno před námi existovaly kultury, ve kterých stejnopohlavní páry fungovaly stejně dobře jako ty heterosexuální. Přesto se nyní nacházíme v době, jejíž hodnotový systém tě bude primárně rozeznávat jako toho, který spí s muži. Jakkoliv jde o významnou součást tvého života, pravdou je, že nejde o tu nejpodstatnější – to, co tě definuje, jsou tvé činy, tvé jednání, tvé srdce, tví přátelé. Práce, jíž se věnuješ, daně, které platíš, politické uskupení, jemuž se rozhodneš dát svůj hlas. Jsou to příspěvky, kterými plníš sociální sítě, množství lásky, radosti a laskavosti, jimiž přispíváš ke kultivování svého okruhu přátel a známých. A mnoho dalšího. Tvé partnerské preference jsou jen střípkem toho, co tě jako plnohodnotného člověka utváří. Nenech si nikdy od nikoho namluvit nic jiného. 

Jsme víc doma, máme víc volna a víc spíme, přesto jsme unavenější a „groggy“. Vědci radí, jak to změnit24. 4. 2020

2. Nejsi jen kombinací jedniček a nul

Jednoho dne přijde chvíle, kdy se budeš chtít seznámit. Zcela jistě pak objevíš široké možnosti navazování kontaktů v digitálním světě, který se ti bude jevit jako určený pro lidi. Ve skutečnosti ale v tomto světě nejsou lidé. Nacházejí se v něm jen obrazy lidí. Obrazy, které si vytváříš podle fotek, na které koukáš. Obrazy, jimž přisuzuješ konkrétní vlastnosti, povahové rysy a další charakterové znaky, které dohromady utvářejí idealizovanou představu o tvém dokonalém protějšku. Chceš-li být tohoto bludného světa součástí, musíš se jedním takovým obrazem stát. Je jen na tobě, kým se rozhodneš být. Vždy máš možnost volby – stát se jedním z obrazů a spoléhat se na mizivou šanci, že narazíš na další obraz, s nímž vytvoříte doslova bájnou shodu, nebo odmítnout princip, jehož podstatou je smrštění vnitřně i vnějšně bohatého člověka do… pár jedniček a nul. 

3. Sex nemusí být výhradně sportem

Možná můžeš mít pocit, že jsi na tomto světě jediným, kdo se pravidelně neoddává sexuálním radovánkám. Proto si možná říkáš, že bys sexuálně žít měl. Za každou cenu. Dělají to tak teď přece všichni, ne? Pravdou je, že je mezi námi dost těch, kteří sex vnímají jako sport. Jen jako sport. To ale neznamená, že zde nejsou lidé, pro které jsou intimní chvíle plodem jiskřivého poznávání se. Pokud aktuálně nejsi sexuální aktivní, nemusíš se nevyhnutelně vrhat do každé postele, která se ti odkryje jenom proto, abys měl dojem, že zapadáš. Na dobré věci je někdy potřeba si počkat. 

4. Nejsi tvým penisem

Někdy se může stát, že budeš hodnocen pouze podle tvého penisu. Podle jeho velikosti, šířky, tvaru, zahnutí, barvy, míry ochlupení, stavu obřezání a tak dále a tak dále. Někteří ti budou říkat, že je malý, pro jiné bude příliš velký nebo jen nevyhovující v některé z popsaných kategorií. Jedno je jisté – hodnocení této tělesné partie se prostě nevyhneš. Proto se může stát, že se po čase se svým penisem ztotožníš a budeš sám sebe podle získané klasifikace nahlížet. Tvůj penis ale nejsi ty. Jsi primárně člověk, jehož jednou tělesnou částí je penis. JEDNOU. To, co je podstatné, je, že ho máš, je funkční a můžeš a umíš jej používat. Protože i když je penis dokonalý, stejně po čase dojdeš k přesvědčení, že kretén zůstane kreténem i kdyby měl penisy dva. 

5. Měj rád své tělo

Fyzické tělo, které obýváš, je schránou tvé duše. A poslouchá pokaždé, kdy k němu promlouváš. Kdy mu říkáš, že je nehezké nebo v něčem nedostatečné. Podle toho se pak také chová. Když se nad tím ale zamyslíš, je tvé tělo nejdokonalejším živoucím organismem, který vesmír (přesněji jeho námi pozorovaná část) zná. Nejvyšší námi známou formou života. Pak se sám sebe zeptej: zaslouží si toto tělo hejt, kterého se mu ode mě dostává? Absolutní a v čase neměnné pojetí lidské krásy neexistuje. Obecně přijímané standarty toho, co je a není krásné, se průběžně mění. Záleží pouze na tom, nakolik současnou definici krásy přijmeme za svou. Tvé tělo se nemusí líbit všem. Bohatě postačí, pokud se bude líbit jen jednomu člověku, pro kterého bude dokonalé takové, jaké je. Měj proto své tělo rád a patřičně se o něj starej. Jen a jen s jeho pomocí může být tvá vlastní zkušenost na tomto světě plnohodnotnou. 

6. Tvůj otec je také jenom člověk

Ve většině případů rodiče konají tak, jak si myslí, že je to pro jejich ratolesti nejlepší. I když tím páchají pro nás dnes nepochopitelná zvěrstva. Rodičovská agrese může velmi často být jen špatně vyjádřenými obavami – o tvou vlastní budoucnost, o tvé vlastní štěstí. Zejména otcové mají pocit, že ve výchově selhali nebo udělali něco špatně, pokud se ukáže, že je jejich syn homosexuál. A mohou kvůli tomu i kvůli nedostatku informací reagovat nepřiměřeně. Faktem ale je, že to jediné, co udělali špatně, je, že svého syna nepřesvědčili o jeho vlastní sebehodnotě. Nicméně i tvůj otec je pouhým člověkem. Chybujícím člověkem, který jaksi neobdržel univerzálně platný návod na to, jak své děti vychovávat. Stejně jako kdokoliv z nás se jen řídil tím, co považoval za správné. Tím, co v dané době bylo za správné považováno. Chceš-li vztahy se svým otcem napravit, zkus jej pochopit a odpustit mu. Protože hněv, který si ve svém srdci neseš, škodí pouze a jenom tobě samému. 

Ivo Růžička (19) alias drag queen Dima Arrest: “Když ve škole zjistili, že dělám drag, mysleli si, že se prodávám za peníze”17. 6. 2020

7. Miluj bližního svého

Chceš, aby tě společnost respektovala, zároveň ale nejsi schopný respekt dát? Pak se zamysli znovu – od jiných očekáváš přijetí proto, že si v jejich očích jiný. Sám ale přijetí další jinakosti nejsi schopný. Proto odsuzuješ nalíčené kluky s kabelkou. Proto pliveš na ty, jejichž kůže je jiné barvy nebo pohrdáš těmi, kdo se necítí být ve správném těle. Hlasitě se dožaduješ svých práv, aniž bys připustil existenci práv jiných. Kde ale leží hranice jinakosti? Kdo je jiný dostatečně a kdo je až příliš jiný? Pravdou je, že jsme každý jiný, přesto jsme všichni stejní. Miluj své bližní prostřednictvím lásky, kterou jsi schopný věnovat sám sobě. Neboť jednota lidstva, jehož jsi součástí, spočívá v jeho nesčetné rozmanitosti. 

8. Nejsi to, co o tobě tvrdí politici

Čas od času se objeví nějaký idiot, pro kterého se tvůj přelud stane ohrožením jeho mravních principů. A to i přesto, že ses s takovým člověkem nikdy nesetkal a vzájemně o sobě nevíte. Takový člověk pak může velmi sebevědomě do veřejného prostoru hlásat, že ses narodil proto, abys mu jednoho dne přišel v lepším případě rozvrátit, v tom horším dokonce ukrást rodinu. Tento idiot pak bývá o své „pravdě“ natolik přesvědčený, že pro ni strhne idioty další. Pokud někdy taková situace nastane, na chvíli se zastav, zhluboka se nadechni a uvědom si, že jsi svébytnou existencí, která činí tento svět hezčím, barevnějším, voňavějším a milejším místem pro život; která nepřišla proto, aby se vplížila lidem do obydlí, sbalila jejich rodiny do pytle a posprejovala jim stěny na duhovo. Narodil ses proto, abys žil a jednoho krásného dne došel k závěru, že tento svět je idiotů plný a pokud s tebou někdo z nich má problém, je to jen jeho problém. 

9. Bůh tě miluje takového, jaký jsi

Stejně jako je svět plný idiotů, je také plný náboženských fanatiků. Smutná pravda, smiř se s ní. Pro takové fanatiky se hlásání božího slova stalo hlásáním nenávisti. Zcela odkloněni od prapůvodní myšlenky svatých knih, jsou tito fanatici přesvědčení o své vlastní interpretaci zbožného písma, do níž promítají svou osobní nespokojenost nad současnou podobou světa. Světa, který se neshoduje s jejich úzce vymezenou definicí správného života. Bůh nám ale neříká, že bychom se měli navzájem nesnášet. To až lidé nebo jeho proroci tvrdí, že jsou mezi námi rozdíly. Bůh nám naopak říká, že bychom k sobě měli být vlídní a měli bychom se navzájem respektovat, protože jsme všichni z jednoho těsta. Z jeho těsta. Všichni tak máme Boha v sobě. Každý z nás je svým způsobem božskou bytostí. A každý z nás si v sobě nese jeho lásku. 

10. Pokud ani tak nejsi sám sebe schopný přijmout… 

Obrať se na církev. Tam jsou na lidi, jako jsi ty, zvyklí a rádi tě do svých řad přijmou. Konečně budeš mezi svými. 

Amen.