„Žiju ve lži a vezmu si ji s sebou do hrobu,“ přiznává šedesátník, jenž se za zády manželky intimně vídá s muži
Momentálně žiješ se svou ženou, která tě dle tvých slov nepřitahuje. Jak dlouho to trvá?
Ano, žena mě již nepřitahuje, a to ani mladé holky. Bisexualitu u sebe pozoruji zhruba posledních deset let. Tím myslím to, že vyhledávám a scházím se s muži.
Takže se to u tebe začalo projevovat až kolem padesátky?
Začalo to až v době, kdy jsem dostal první počítač. To se objevily první příležitosti. Je však pravdou, že už kdysi, kdy jsem viděl porno na prvních videokazetách ještě za komunismu, jsem více koukal po chlapech než po ženských. Ale dnes, když si pustím video, tak převážně gay porno. Když mi bylo třeba 15, měl jsem kamarády, se kterými jsme občas něco podnikli, ale nebylo to ono. Moc jsem nad tím nepřemýšlel. První setkání však přišla až s prvním počítačem, kdy jsem s muži mohl chatovat.
Jaké pro tebe bylo první setkání s mužem v tolika letech? Nebyl jsi nervózní?
Určitě ano. Poprvé velmi, podruhé už to bylo lepší a teď už super. Teď už jsem zkušený.
Kdo konkrétně tě tedy přitahuje?
Určitě mladší kluci a muži tak do 45 let. Byl jsem párkrát i se starším, ale není to ono. Když se sám podívám na své zchátralé tělo do zrcadla, tak…
Nikdo nemládne…
To je pravda, každý jednou zestárne. Nicméně jsem rád, když si se mnou někdo mladý třeba jen vymění pár zpráv a pokecá, když už se nechce sejít. Píšu si třeba s jedním klukem, který studuje v Anglii práva. Je tam na stáži a v červnu se vrátí do Prahy. Občas si po večerech píšeme, takže to není jen o setkávání.
Nevyhledáváš tedy jen sex?
To ne. Ale jakmile dáme jeden pokec vím, že dotyčný je třeba z okolí, tak většinou začnu přemlouvat. (smích)
Kde si s muži píšeš?
Na seznamkách, ale tam je většina pisálků. Každý se asi jen uspokojuje u toho, jak si s tebou píše. Je málo kluků, kteří se chtějí reálně setkat.
Tobě to ale asi taky nějakou dobu trvalo, zvlášť když žiješ v utajení?
Určitě. V tu dobu, co jsem začal, mi bylo 50 let. Pamatuji si, že jsem cestoval za jedním starším chlapem, který byl také ženáč. Neměl místo, tak jsme byli venku u řeky a tam jsme se uspokojili. Já byl neustále nervózní, že nás někdo uvidí. Ve finále jsem si to ani neužil.
Říkal jsi, že tě přitahují i mladší kluci. Jsou ochotní se sejít se starším mužem, jako jsi ty?
Ano. I ti se sejdou. Mám tady ve městě jednoho, se kterým se pravidelně setkávám už asi pět let. Dnes je mu nějakých 28 let, já ho poznal ve 24. Žije s mámou a se sestrou a scházeli jsme se vždy u něj. V poslední době si našel dvě holky a neví, pro kterou se má rozhodnout, takže mu s tím radím. Ale občas se ozve i mně a trochu zadovádíme. To ani nevíš, kolik takových lidí existuje. Dle mého existuje hodně chlapů, kteří by to také chtěli vyzkoušet. Každý na to určitě někdy pomyslel.
Nicméně v reálném životě žiješ se ženou. Tvé schůzky tedy musí být diskrétní?
Ano. Třeba teď jsem byl dva dny sám doma. Takže mě někdo občas navštíví, nebo někam zajdu já. Případně, když jedu na výlet k dceři, tak se někde zastavím po cestě.
Ty máš děti?
Ano, jednu dceru.
Ona také nic netuší?
Ne. Jen manželka možná trochu něco tuší. Ale já bych se nepřiznal ani kdyby trakaře padaly. V mém věku by to bylo hodně divné, žena by to asi nepřijala.
Ale říkal jsi, že něco tuší...
Ano, protože mi občas někdo napíše SMS. Dokonce mě našla i na seznamce, kde jsem měl nahou fotku. To pak byl doma čtrnáct dní cirkus. Ale vše jsem ututlal. Řekl jsem, že nikam nechodím, s nikým se nestýkám a je to v pohodě. Uvěřila mi, překousla to a žije se mnou.
Takže když jsi doma sám, vodíš si kluky i k sobě domů? Nemáš strach, že to žena odhalí?
Ano, vodím. Musím mít vždy jistotu, že je žena pryč. Pro sichr ji vždy zavolám a ujistím se, že je daleko a že se do hodiny stoprocentně nevrátí.
Ale i tak je to riskantní, ne?
To víš, že pak hledám, uklízím, vysávám, utírám a zahladím stopy. Nicméně pokud by mě nepřistihla přímo při činu, tak se nepřiznám.
A k tomu tedy ještě nikdy nedošlo?
Jednou mě ještě nachytala, jak sedím s klukem na webkameře. Ale toho kluka neviděla. Nestihl jsem to vypnout. Chvíli zase probíhalo nějaké kázání. Následně zabavila webku, schovala ji, ale už ji ani nehledám. Teď už mám kameru stejně na telefonu. Nicméně jsou to pro mě nové technologie a musím se učit. To víš, je mi 60 let, takže se snažím. Vše dělám v anonymním režimu, aby nikde nebyla žádná stopa a fotky mažu ihned, jakmile někdo něco pošle.
A proč to vlastně nechceš říct a uvést věci na pravou míru? Máš strach svou ženu opustit?
Opustit bych ji rozhodně nechtěl. Rozumíme si a budeme spolu už téměř 40 let. Rodina by to nesla těžce a mám i hodně známých v okolí, to by byl průšvih.
Takže jsi rozhodnutý, že si to tajemství s sebou vezmeš do hrobu?
Určitě ano. Po pravdě ti to řeknu takhle: kdybych zůstal sám, tak už si ženskou do domu nevezmu. Raději bych zůstal sám a vždy si někoho pozval.
Rodině ses sice nikdy nesvěřil, ale co známí?
To taky ne. Když se s někým scházím, tak to jsou vesměs také ženáči, kteří to mají podobně. Bylo by těžké se v tomto otevřít i známým. Pokud bych nevěděl, že třeba i oni jsou podobně zaměřeni, tak ne. Většina chlapů a ženských v mém okolí odsuzuje homosexuály, včetně mé manželky. Vždy slyším názory a nadávky, že jsou to buzeranti apod. Já se ženy vždy zeptám, jak to pozná, a ona odpoví, že se stačí jen podívat. Pak si říkám, proč to nepozná na mně?
Je pravda, že jsi vyrůstal za komunistů, to asi nebylo úplně jednoduché s něčím takovým vyjít ven…
To vůbec. V tu dobu se to strašně odsuzovalo.
Myslíš, že kdybys vyrůstal v pozdější době, tak by to bylo jinak?
Myslím, že ano. V dnešní době je to úplně jinak. Vím o lidech, kteří spolu bydlí, žijí a sousedi o tom vědí a berou to na pohodu.
Je tvá mlčenlivost způsobena třeba i tím, že bydlíš na maloměstě?
Určitě. Bydlíme na okraji města, a to už nějakých 40 let. Takže všude okolo máme známé. Všichni by se na mě dívali blbě. Ve velkoměstě se člověk trochu ztratí. Navíc jsem v jedné velké místní společnosti vykonával vedoucí funkci, takže by se to hned rozneslo úplně všude. To by se o mně povídaly nehezké věci. Nebylo by mi to příjemné.
Z tónu tvého hlasu vypadá, že to bereš docela v pohodě, ale přeci jen tě to musí vnitřně hodně trápit?
Je to těžké. Občas to psychicky nezvládám. Třeba i když jdu po městě a jedu autobusem, tak koukám vyloženě po mužích, ale když jdu se svou ženou, tak na oko z legrace hodnotím ženy a říkám, jak jsou pěkné. Musím se hodně krotit.
Byl bys schopen někoho oslovit i na ulici?
To určitě ne. To bych mohl dostat pár facek.
Nicméně když si s někým začínáš psát, nemáš nikde veřejnou fotku? Nemáš strach, že svou fotku v konverzaci pošleš třeba někomu známému?
Jéje, to už se mi stalo. Jednou mi jeden napsal, že mě zná z práce, ale hned řekl, ať se nebojím, že je diskrétní. Zatím jsem se nesetkal s žádným neférovým jednáním. Proto raději v poslední době zapnu webku a ukážu se na webce. Nikdy nevíš, na koho natrefíš a co s fotkou udělá.
Co třeba, kdyby ses takhle potkal s někým ze sousedů?
Budeš se divit, ale i na souseda jsem narazil. Čtyřicátník, tady kousek od nás. Chvíli jsme si telefonovali a on mi říká, že se známe. Pak jsem se podíval na telefonní číslo a našel jeho firmu. Nicméně řekl, ať se nebojím, a byli jsme spolu zatím dvakrát. Dneska na sebe mávneme, když kolem projíždí. Taky má strach ke mně přijít. Všichni ho tady znají, je ženatý, má dva kluky, takže to nejde.
Takže čtyři procenta gayů v popilaci podle tebe určitě neplatí?
Čtyři procenta gayů možná. Ale takových jako já, těch je opravdu hodně. Víš, kolik je na seznamkách lidí jako já? Strašně moc!
A ty se nepovažuješ za gaye?
Jsem spíše bisexuál, s tím, že jsem ženatý. I když je pravda, že v poslední době už jsem asi stoprocentní. Přitahují mě stoprocentně chlapi. Chutě jsou ohromné. Vždy to trvá do orgasmu, pak to trochu přejde a další den je to znovu. Nicméně rozhodl jsem se pro život, pro jaký jsem se rozhodl, takže holt do konce života budu herec.