Jak žije noční gay Ostrava? Vyrazili jsme na "TOUR de BAR"
Ostrava je město „razovite“, které je plné „chacharů“. Jedná se o specifické místo plné zajímavých lidí. Mnoho gayů a leseb se odsud stěhuje do větších měst, nejčastěji do Prahy, ale mnoho jich také zůstává a kultivují tamní LGBT scénu. Loni se zde dokonce konal i první průvod hrdosti, ačkoliv menší a dosti odlišný od toho v Praze. Nicméně je vidět, že místní LGBT komunita drží pospolu a snaží se Ostravu zaplnit barvami i mimo festival Colours of Ostrava.
Golden Age, Škroupova 4, Moravská Ostrava
Naše cesta začala kousek od Stodolní ulice, kde v jedné z bočních ulic nacházíme bar Golden Age. Hned na začátek musíme dodat, že velkou výhodou Ostravy je, že se všechny nejznámější gay kluby nacházejí jen pár kroků od sebe. Když se vám tedy v jednom nelíbí, ihned se můžete přesunout a za pár minut jste jinde. Navíc po cestě téměř vždy procházíte Stodolní, kde najdete mnoho stánků s kvalitními „fastfoodovými prasečinkami“, takže vás „razovite“ drinky hned tak neskolí.
Golden Age je z námi navštívené čtveřice podniků jeden z novějších, ale již plně zavedených ostravských gay barů. Ačkoliv se zde dle slov ostatních hostů často rozjede i pořádná party, nám přišel bar spíše poklidný a příjemný na začátek naší tour (respektive pátečního večera), kterou jsme se rozhodli zahájit skvělými drinky.
Dle sociálních sítí je zřejmé, že je bar častým místem setkání medvědů nejen z Ostravy, ale i z celé ČR. Pár jsme jich tady potkali i my. Skladba barových hostů však byla natolik různorodá, že kdyby sem někdo mířil konkrétně na lov, troufáme si říct, že pro každého by se něco našlo.
Na rozjezd je tento bar tak akorát a dojdete-li ve dvou nebo sami, můžete se stejně jako my posadit na židličky přímo k baru, kde si popovídáte s barmanem nebo místními hosty, kteří vřele přijmou kohokoliv, přiťuknou si s vámi, a dokonce i zazpívají (o tom až později, na chvíli jsme se sem totiž díky skvělé atmosféře vrátili i během cesty do posledního baru). Ačkoliv nás Golden Age bavil a s příchodem desáté hodiny se již pořádně zaplňoval, museli jsme se vydat dál, abychom stihli všechny další naplánované zastávky.
Rio Bar, Poděbradova 23, Moravská Ostrava
Necelých 200 metrů od prvního baru se nachází další klub. Stačí projít kousek Stodolní ulice, dávat pozor na skupinky rozjetých Poláků a místních gangů (to prosím neberte tak vážně, takto vážně to možná berou jen skupinky místních frajírků, kteří se občas chovají, jako by jim to tam patřilo) a zahnout do jedné z dalších bočních ulic, kde se nachází Rio Bar. Do klubu jsme dorazili něco po desáté a už zde bylo dost lidí. Ostraváci zkrátka začínají kalit trochu dříve.
Program tohoto baru je velmi pestrý a nabitý. Nechybí ani oddělený parket a DJ a k tomu vždy nějaká akce na drinky. Prostředí působí velmi hezky, v baru navíc nedávno proběhla rekonstrukce. Velkou výhodou je, že se zde nachází i venkovní zahrádka, tudíž kuřáci nemusí úplně vycházet z klubu, ale stačí, když se posadí k jednomu ze stolů venku, kde v pátky a soboty funguje i plnohodnotný bar. Zahrádka je vyhřívaná a v provozu i v zimě. Sedáme si ven, trochu dál od hořáku (teplí už jsme dost…), a zjišťujeme, že spojení čerstvého vzduchu a venkovního posezení v zimě je velmi příjemné. Po cigaretě se však znovu přemisťujeme přímo na bar, abychom byli v centru dění, dáváme si pár drinků a zábava se začíná pořádně rozjíždět. Klub má tvar jakési dlouhé nudle, na jejímž jednom konci se nachází parket, kam míří tanečníci, uprostřed je posezení a dlouhý bar a na druhém konci najdete toalety a vstup na zahrádku, kde zase lidé najdou klid na příjemné povídání, výměnu čísel a domluvu… čehokoliv.
Útulné prostředí, nápaditě členěný prostor, ale občas se mi zdá, že jde zde až moc mladých lidí. Myslím tím hodně mladých. Mnohdy bych ani nevěřil, že je těmto lidem osmnáct. Ale zase je to dobrá známka toho, že si zde na své přijde každý – mlaďoši, kteří hledají mlaďochy, starší, kteří hledají někoho vyspělejšího či naopak. Chvíli po půlnoci jsme pochopili, proč se bar nazývá Rio, na parketě to byl docela karneval, ale je pátek, takže… My však zvedáme kotvy a jdeme to omrknout dál, čeká nás totiž přesun do nejvzdálenějšího baru, pro Ostraváky dobře známé Fiesty.
Klub bar Fiesta, Smetanovo nám. 7, Moravská Ostrava
Ačkoliv hovoříme o nejdelším přesunu, pěšky je to ze Stodolní jen asi 10 minut. Ideální na jedno cigárko a vydýchání těch několika drinků, které jsme v předchozích dvou barech vypili. Cesta do tohoto baru může být trochu matoucí a leckdo by při ní mohl zabloudit, nejedná se totiž o nic podobného, co zažijete na Stodolní. V okolí klubu se rázem ocitnete v zemi nikoho a jen dunění hudby a světlo u dveří vám prozradí, že se uvnitř něco děje. Zvoníme tedy na zvonek a čekáme na obsluhu. Ta rázem otevírá a ihned nám dává bundy do šatny.
Na první pohled působí vybavení baru i jeho návštěvníci poněkud lidověji, ale nutno zmínit, že Fiesta je bar s dlouhou historií, a to již více než 35letou. Jedná se taktéž o klub největší a kromě pravidelných diskoték se zde konají třeba i travesti show a další speciální večery zahrnující např. setkání se známými osobnostmi.
Kromě kluků (tedy spíše chlapů) je uvnitř také spousta holek a tipujeme, že většině návštěvníků je po třicítce. Žádné vyfintěné modely a modelky oblečené do nejnovějších módních trendů zde nenajdete, nicméně nikdo tu o ně ani nestojí. Chvíli jsme tady strávili i my a jak jinak než zase na baru. Potkali jsme zde pár starších gayů, se kterými jsme se trochu zapovídali. Fiestu navštěvují prakticky odjakživa a byl to jeden z prvních klubů, kde se mohli chovat zcela otevřeně, aniž by jim někdo dal baňu (rozumějte uhodil). Ihned pochopíme, že Fiesta má v Ostravě opravdu jakýsi tradiční význam a pro mnoho lidí je to srdeční záležitost.
Jsou tři hodiny ráno a my míříme na poslední zastávku naší štace – bar Ikarus, cesta nám opět trvá okolo deseti minut a na chvíli se zastavujeme ještě v Golden Age baru, kde naše cesta začala a kde už je nálada doslova rozjetá. Ačkoliv tomu bar úplně uzpůsoben není, dokonce se zde i tancuje. Dáváme si jeden drink, zazpíváme několik písní s místními návštěvníky (zpívám rád a po pár drincích je to na mě znát…) a míříme do Ikara.
Bar Ikarus, Nádražní 34, Moravská Ostrava
Dle slov místních a našich zkušeností bychom tento bar mohli považovat za jakýsi after bar. Nicméně jsou-li okolní gay bary již zavřené, Ikarus je většinou jistota, že ještě pár drinků stihnete. Do baru se dostáváme lehce po čtvrté hodině a na místním osazenstvu je to již dost znát. V jukeboxu hraje Madonna, avšak zvuk, který z reproduktorů leze, je srovnatelný se zvukem jednorázových sluchátek za pár kaček – zkrátka katastrofa. Nejen zvuk, ale i prostředí baru, který pro neznalce nepůsobí zrovna dvakrát vábně, by si zasloužilo trochu vylepšit. Nicméně po chvíli přicházíme na to, že o to tady nejde.
Uvnitř baru je jen pár větších stolů a několik míst přímo u barového pultu. Máme však štěstí, jelikož parket je plný a místa prázdná, takže se na chvíli posadíme. Hned na první pohled je zřejmé, že jsme trochu vetřelci, místní nás totiž neznají a dost na nás koukají. Po chvíli a dalších pár drincích však do společnosti bez problému zapadáme a s pokročilou hodinou nám nevadí ani špatný zvuk, ani nevábné prostředí. Ostatní kluby většinou okolo čtvrté až páté hodiny končí (samozřejmě existují i výjimky) a tady mají oficiálně až do sedmi, takže kam jinam než do Ikara?
Od několika lidí opět zjišťujeme, že Ikarus má v Ostravě dlouholetou tradici. I když na první pohled nevypadá zrovna vábně, mnozí na něj nedají dopustit. Musíme přiznat, že v tomto baru už jsme se tak dodělali, že jsme na nic dalšího energii neměli. Je taky pravda, že stejně poblíž okolo šesté hodiny ranní nic moc dalšího není...
Závěrem…
Nejvíc se nám líbí, že Ostraváci nechodí okolo horké kaše a většina z nich vám svůj názor poví ihned narovinu, ať se vám to líbí, nebo ne. Alespoň dle našeho názoru zde tolik nefunguje přetvářka, jako je tomu často v Praze. Lidé se s vámi otevřeně baví, poradí vám a velmi vřele vás přijmou. Nezřídka jsme byli pozváni na drink a pozvání jsme vždy oplatili. Vztahy i s neznámými lidmi se tak během chvíle prohloubily do takové míry, že jsme si mohli povídat doslova o všem. Skvělé také je, jak si Ostraváci své kluby střeží a nedají na ně dopustit.
Pokud bych měl porovnat situaci v Ostravě s kluby v Praze, ty mají vesměs delší otvíračku, což může být během rozjeté party docela výhoda. Perspektivou našich jater a peněženky, možná je v tomto Ostrava trochu lepší. Zároveň musíme zklamat všechny milovníky darkroomů, ty totiž v Ostravě vůbec nefrčí...
Máme tady nějaké Ostraváky? Ve kterém baru se vám líbí ze všeho nejvíc?
