Duhové rodičovství aneb Jaké kroky by měli lesby a gayové učinit, aby mohli založit rodinu?
Ještě nedávno byly děti z duhových rodin spíš výjimkou. Obvykle pocházely z heterosexuálních partnerství, v nichž po určité době společného soužití prošel jeden z rodičů coming outem a založil si novou rodinu s osobou stejného pohlaví. Dnes už se děti rodí i přímo gay a lesbickým párům – dokonce se někdy mluví o gayby-boomu. „Dnešní gayové a lesby si uvědomují, že děti mít mohou a že je úplně v pořádku, pokud je mít chtějí. Jsou sebevědomější a nebojí se už tolik tlaku nebo nepřijetí okolím. Na západě je tato situace dávno běžná, jsou tam už generace dětí vychované stejnopohlavními páry,“ říká Tereza Pelechová, která pod hlavičkou Prague Pride vede kurzy Rodičovské přípravky.
Heterosexuální páry často do rodičovství spadnou a těhotenství prostě přijmou. V duhových rodinách jde o plánování a dlouhodobou strategii. Tu navíc rodiče průběžně přehodnocují, například v reakci na prvotní neúspěchy asistované reprodukce nebo na hledání vhodných otců, během pohovorů o adopci či na tenkém ledě náhradního mateřství.
Spolek Prague Pride v uplynulých letech uspořádal několik turnusů Rodičovské přípravky určené gay a lesbickým párům i jednotlivcům, kteří plánují rodinu. Ze získaných zkušeností jsme vybrali tři základní kroky, které by měl na cestě k duhovému rodičovství každý člověk udělat.
1. Všichni by se měli vyoutovat
Dítě člověka neustále outuje. Otázky typu „Co dělá tatínek?“ nebo „Vy nemáte maminku?“ popřípadě postupy u lékaře nebo ve školce automaticky počítají s tím, že dítě má otce a matku. Tak, jak se děti ze sešívaných či neúplných rodin musí naučit odpovídat na otázky po chybějícím rodiči, musí si děti z duhových rodin osvojit strategie, jak mluvit o svých dvou matkách, dvou otcích, popřípadě jak vysvětlit, že rodičů je víc a že jejich rodinné uspořádání vypadá jinak, než bývá zvykem.
„Dítěti jsme vzorem. A pokud nemáme sami sebe vyřešené, předáme dítěti i tyto svoje nejistoty,“ říká Tereza Pelechová. Každý rodič se musí umět za svoje dítě postavit – a to dost dobře nejde, pokud se neumíte postavit ani sami za sebe.
Podobná situace ale čeká i prarodiče. Často za sebou mají vlastní náročný coming out, kdy museli najít cestu, jak světu oznámit, že jejich dítě je lesba nebo gay. A museli se vypořádat s nejistotou, zda se vůbec stanou prarodiči. I oni si teď budou vyvíjet strategie, jak mluvit s okolím o svých vnucích a vnučkách.
2. Zvolte vhodný rodičovský model
Nejdůležitější rozhodnutí padají při volbě toho, jakou podobu bude rodina vlastně mít. I když lesby mají situaci jednodušší než gayové, můžeme bez nadsázky říct, že co pár, to originální přístup k rodičovství. Do hry totiž vstupuje vysoký počet proměnných.
Lesbický pár čeká především zásadní rozhodnutí ohledně míry zapojení otce dítěte. Na klinice asistované reprodukce se žena musí objevit s mužem, který vystupuje jako otec dítěte. Ale později už nikdo neřeší, jestli tento muž bude zapsán do rodného listu, či nikoli. Na opačné straně spektra možností pak stojí rodina, kde se na výchově společně podílejí obě matky (biologická a sociální) i oba otcové (biologický i sociální). Lesby však mohou najít dárce spermatu i přes inzerát a ten pak nemusí dítě nikdy vidět. Od anonymního dárcovství se tato cesta liší tím, že matka zná identitu otce a má na něj kontakt, i když se otec nezapojuje. O něco větší angažovanost otce zahrnuje možnost zvaná kamarád. Dítě ví, že tento muž mámám pomohl, a je tedy jeho biologickým otcem, ale vídají se obvykle párkrát do roka. Pokud k oplodnění nedojde na klinice, děje se tak podomácku stříkačkovou metodou.
Gayové mají cestu k rodičovství komplikovanější. Přibývá gay otců, kteří u nás volí cestu pěstounství nebo adopce. Roste ale i počet těch, kteří mají dítě z náhradního mateřství v zahraničí. Při surogaci si odvážejí ze země dítě, které má v rodném listě zapsány oba otce. A české úřady takto vyplněný rodný list v posledních letech uznávají. Je to jediná cesta, jak může český gay pár dosáhnout toho, aby dítě mělo zapsané oba otce jako rodiče. Nevýhodou surogace v zahraničí je ovšem finanční nákladnost. Surogátní matku je sice možné nalézt i v Česku, ale naše zákony tuto cestu řádně neošetřují a otcové vstupují do řady rizik. Biologická matka zůstává navždy zapsaná v rodném listě dítěte. Na rozdíl od lesbické rodiny, kdy matka po porodu nemusí biologického otce do rodného listu zapsat, gayové takové situace u dítěte narozeného v Česku docílit nemohou.
3. Prověřte si otevřenost příbuzných a institucí
Budoucí duhové rodiny při výběru rodičovského modelu berou v úvahu i to, jak otevřené a respektující pak bude širší příbuzenstvo. Lesbický pár tedy nedělá jen konkurz na otce, ale i na babičky a dědečky. Vyplatí se zajímat se, zda a jak se budou prarodiče na výchově podílet.
Podobně řeší duhové rodiny i hledání pediatrů. Testují lékaře, zda budou ochotni přistupovat s respektem k péči o dítě z duhové rodiny. A stejným způsobem je potřeba vybrat i školky či školy. Vždy je to trochu tanec mezi institucemi, které nemusí být dostatečně respektující.
Tím se kruhem vracíme zpátky na začátek – jen skutečně plně vyoutovaný pár může odolávat komentářům a otázkám okolí. Obvykle to začíná údivem, že homosexuální páry vůbec jdou do rodičovství. „Dřív se bralo jako samozřejmost, že LGBT lidé prostě nebudou mít děti. A je to i první věc, kterou řeší rodiče, když se jim jejich vlastní děti vyoutují. Padne na ně strach nebo smutek z toho, že nebudou mít vnoučata. Kdyby se tohle povedlo v hlavách lidí posunout, strašně se všem uleví,“ říká Tereza Pelechová.
Spolek Prague Pride provozuje Rodičovskou přípravku pro LGBT páry i jednotlivce, kteří plánují založit rodinu, už od roku 2014. Za tu dobu jí prošlo přes 100 lidí a mnoha z nich se už narodily děti. Jarní turnus přípravky bude mít podobu dvou víkendových setkání, takže se mohou účastnit i mimopražští. Účastníky čekají přednášky a diskuze s gay a lesbickými rodiči i experty na vybraná témata.
