Praha se v následujících letech změní k nepoznání. Jaké hlavní projekty ji čekají?
Mezi místa, která v následujících letech čeká výrazná proměna, patří například pražská oblast Bubny-Zátory, Karlovo, Václavské či Vítězné náměstí, ale třeba i pražská magistrála.
Zastupitelé se v rámci budování zcela nových projektů soustředí především na tzv. brownfieldy. „Brownfieldy jsou velkou výhodou Prahy, jelikož spousta jiných měst tyhle plochy nemá. Jsou to bývalá nádraží, továrny a průmyslové areály, které se v případě Prahy nacházejí v jejím širším centru, jsou často dobře napojené na sítě technické infrastruktury a také na městskou hromadnou dopravu. Tato místa jsou nevyužitá a je zde obrovský potenciál k jejich využití. Stejně tak, jako jsme se naučili recyklovat odpad, se musíme naučit recyklovat území. Víme, že deset největších pražských brownfieldů, mezi které patří třeba Bubny, Nákladové nádraží Žižkov, Rohanský ostrov atd., mohou pojmout desetitisíce obyvatel, kteří dnes hledají bydlení a nemůžou ho sehnat. Takže i pro vedení města je priorita tato území co nejrychleji začít využívat, aby na nich vznikaly nové městské čtvrti,“ říká Mgr. Marek Vácha, tiskový mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Bubny-Zátory
Jeden z největších pražských brownfieldů, jehož budoucnost se řeší již dlouhou řádku let. Nyní však již existuje plán, jak bude tohle 110hektarové území vypadat. Měla by zde vzniknout plnohodnotná čtvrť, kde se dobře pracuje, odpočívá, pohybuje a zejména bydlí. Čtvrť by měla propojit Letnou a Holešovice a v budoucnu by zde mohlo najít útočiště až 25 000 lidí. Vznikne zde mix administrativních budov a obytného území. Debatuje se také o možném vzniku vládní čtvrti, pro niž by tohle území bylo vzhledem k dostupnosti jednou z nejlepších možných variant. Pro milovníky zeleně nebude chybět ani nový centrální park.
„V zadání územní studie je kladen důraz hlavně na kvalitu života Pražanů. V nové čtvrti proto nebudou chybět školy, školky, kultura, kvalitní parky a pohodlné ulice. Těší mě, že se usilovně pracuje na oživení takto důležité části města,“ vysvětluje 1. náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Stavba této čtvrti by měla začít v roce 2024.
Karlovo náměstí
Jedno z nejvýznamnějších veřejných prostranství hlavního města má pověst spíše špinavého místa, kde se mnohdy scházejí nejrůznější „ztracené existence“. Také z toho důvodu se město rozhodlo tohle místo zrekonstruovat a udělat příjemnějším. Stavba by měla začít ke konci roku 2022 a zahrne například rozšíření chodníků, novou dlážděnou plochu před radnicí, jež vytvoří plnohodnotné náměstí, kde se budou moci konat pravidelné trhy, svatby či jiné akce. Nebude chybět ani nové centrum parku, které bude tvořit oblast s multifunkční fontánou a kavárnou v jižní části. Samozřejmostí je nová výsadba stromů a květin, která celé náměstí rozzáří.
Letiště Václava Havla
Změnit by se měl také veřejný prostor před Terminálem 1 a 2 pražského letiště Václava Havla. Cílem je zkvalitnění veřejného prostoru před oběma terminály, a to zejména zpřehlednění a reorganizace dopravních toků v návaznosti na plánovanou železniční stanici, nový systém parkování, vytvoření reprezentativních veřejných prostranství a kultivace zeleně a reklamních ploch. Každá další cesta z a na letiště tak bude daleko příjemnější.
Hradební korzo
Hradební korzo je území, které se rozprostírá od Mostu Legií u Národního divadla až po Štefánikův most u Revoluční ulice a kopíruje území bývalých staroměstských hradeb. Praha má za cíl tyto prostory lépe propojit, zvýšit jejich kvalitu a vylepšit podmínky pro chodce, cyklisty a městskou hromadnou dopravu. Kromě nové zeleně a úpravy ulic by v rámci tohoto projektu mělo namísto současných farmářských trhů na náměstí Republiky, které oplývá strategickou obchodní polohou, vzniknout veřejné kryté tržiště.
Proměna Kavčích Hor
Na pozemku, který se nachází Na Děkance, mezi ulicí Pujmanové a parkem Na Pankráci, vznikne nová zástavba rezidenčních výškových staveb, která má vhodně dotvářet panorama Pankrácké pláně. Mělo by se jednat především o rezidenční objekty. Celkem pět tenkých 22 patrových věží by mělo vyrůstat z nižšího 6 podlažního základu, který vytvoří uzavřený blok. Proti projektu bojuje několik odpůrců a často je zmiňován také v rámci hrozby zástupců UNESCO, že Prahu vyškrtnou ze seznamu. Developer se však hájí tím, že výstavbou naopak dojde k rekultivaci prostředí a také tím, že stavba výškově nepřesahuje stávající zástavbu, ale naopak ji vhodně doplňuje.
Magistrála
Delší dobu se mluví též o proměně magistrály. Rušná dopravní tepna by se měla lépe zapojit do městského prostředí: v plánu jsou úpravy okolních ulic a parků nebo nové přechody. V rámci projektu se počítá také s úpravou některých nechvalně známých míst, jako jsou třeba Vrchlického sady (Sherwood), které má město za cíl zpříjemnit, aby se jim lidé nevyhýbali. Je třeba zvýraznit, zkultivovat, propojit a zpřístupnit veřejné budovy, parky, parčíky a veřejná prostranství bezprostředně navazující na magistrálu. Důležité je doplnění pobytového mobiliáře a prvků vybavenosti městské třídy podél magistrály, vytvoření informačního a orientačního systému a odstranění bariér. Pražští radní schválili, že na proměně magistrály bude pracovat i slavný dánský architekt a urbanista Jan Gehl.
Vítězné náměstí
Ke zlepšení kvality života a dopravní situace dojde také na dejvickém Vítězném náměstí, kterému se též přezdívá „kulaťák“. Návrh, který byl odbornou porotou oceněn jako nejlepší, odklání veškerou dopravu mimo střed náměstí. Kulaťák tak získává zcela novou tvář. Volný střed může být naplněn mnoha různými aktivitami, jako jsou trhy, veřejná shromáždění, start a cíl závodů apod.
Vzrostlé stromy navodí po okrajích náměstí příjemné prostředí a celý prostor náměstí o šířce 200 m (ve čtverci) bude přehledný po celé své ploše. Pro srovnání například Staroměstské náměstí je čtyřikrát menší (cca 100x100 m). Návrh úprav náměstí klade důraz na obytnou kvalitu města. Vzhledem k poloze náměstí ve struktuře Prahy a vazbám na veřejnou dopravu se tak do popředí zájmu dostávají zejména chodci. Náměstí má šanci stát se významnou a oblíbenou částí Prahy.
Smíchov city
Radikálně se promění i oblast smíchovského nádraží. Mrtvá zóna s prázdnými budovami a nefunkčním kolejištěm ustoupí v horizontu několika let moderní městské čtvrti. Nový kancelářský, obchodní a rezidenční projekt Smíchov City promění lokalitu smíchovského nádraží v multifunkční čtvrť plnou zeleně. Nová čtvrť nabídne klidné bydlení, moderní kanceláře a veškerou občanskou vybavenost. S dokončením první etapy se počítá na přelomu roku 2022 a 2023 a celkově by měl být projekt dokončen v roce 2025.
Bydlení zde nalezne zhruba 3 300 obyvatel, dále zde vyroste přibližně 190 000 m2 ploch pro služby, nakupování a kanceláře, které poskytnou moderní zázemí pro 9 000 pracovních míst. Součástí plánů je také park o rozloze cca 14 000 m2, tedy o výměře srovnatelné s Valdštejnskou zahradou, a podélným parkem, který bude fungovat jako pěší zóna o šířce 28 m, například jako la Rambla v Barceloně, a délce 900 m.
Základem Smíchov City je nové řešení dopravy. Dálkové a příměstské autobusové linky se přesunou z náměstí Na Knížecí do prostoru u křižovatky ulic Radlická a Dobříšská. Vznikne tak komplexní dopravní terminál s velkokapacitním parkovištěm. Centrální tepnou celého území bude pěší bulvár lemovaný stromořadím s průhledy na Pražský hrad a kostel sv. Václava mezi novým jižním terminálem a náměstím Na Knížecí. Díky novým alejím lemujícím všechny nově navržené ulice se Smíchov City stane zelenou čtvrtí. Bude tak nejen příjemnějším místem k životu, ale také významně přispěje ke zkvalitnění ovzduší.
Rohanský ostrov
Unikátní poloha tohoto místa nabídne pohled na Pražský hrad a blízké spojení s Vltavou. Není divu, že právě zde vyroste nový projekt rezidenčního, kancelářského a obchodního centra Rohan City. Bude se nacházet na rozhraní dnešního Karlína, Invalidovny a Libně. Mezi architekty tohoto projektu nechybí například i uznávaná architektka Eva Jiřičná.
Kromě kancelářských a obchodních prostor by zde měly vyrůst nízkoenergetické byty s nízkými provozními náklady. Navíc v tomto prostředí zcela zapomenete, že jste v centru metropole. Rohan City bude tvořit souvislý pás zeleně s vodními plochami s řadou míst k relaxaci.
Václavské náměstí
Dlouhou dobu se hovoří také o rekonstrukci jednoho z nejznámějších pražských náměstí. Renovace Václavského náměstí náměstí tak naváže nejen na již proběhlou rekonstrukci Národního muzea, ale i na chystanou rekonstrukci magistrály a Hradebního korza.
Ze všeho nejdřív se již během letošního roku začne s opravou spodní části náměstí a v budoucnu se bude jednat i o horní část (přepokládaný začátek v roce 2022), kam se navíc po vzoru dob minulých vrátí i provoz tramvají. Jezdit budou v trase dnešních vozovek pro auta. V minulosti byly koleje ve středu náměstí.
Prostor pro pěší má být rozšířen a na náměstí budou moci vjíždět pouze automobily s povolením. Prostor pro auta tak bude zúžen, ale vjezdy do budov zůstanou zachovány. Přibydou například pítka a také základna pro umísťování vánočního stromu. Veškerá zeleň bude zavlažována pomocí automatického systému, a to i díky obrovské nádrži, která vyroste pod náměstím a kromě zadržování vody bude chránit stanici metra před vytopením během přívalových dešťů, což se nyní pravidelně stává.
Který z projektů se vám líbí ze všeho nejvíc? A co dalšího byste v Praze uvítali? Přidejte komentář níže.
