Marek Matoušek (21) je přes den chemikem. V noci vystupuje s make-upem a na podpatcích jako Laylla Riel
Nevystupuje sice tak často, jako některé jeho „kolegyně“, ale narozdíl od jiných se věnuje například i módním přehlídkám, v rámci kterých spolupracuje i s některými českými návrháři. Co na tento zajímavý koníček říkala Markova máma a jak musel make-up, šaty a vysoké podpatky vysvětlovat své babičce?
Ze všeho nejdřív mě zajímá, jak jsi se k tomuto typu show dostal?
Seznámil jsem se s kamarády, kteří se dragu (tedy převlékání mužů za ženy za účelem umělecké performance, pozn. red.) již aktivně věnovali v jednom pražském klubu. Moc jsme si rozuměli a já si jednoho dne řekl, že bych to také vyzkoušel. Bylo mi zrovna osmnáct a poprvé jsem se tak k dragu dostal blíž než pouze prostřednictvím internetu. S kamarádem Jirkou jsem si to i poprvé vyzkoušel přímo na sobě – první paruka, boty, líčení. Od té doby jsem se do drag show ponořil trochu hlouběji a začal objevovat, že existuje i něco jako RuPaul’s Drag Race. Na řadu přišlo i první nakupování oblečení, bot a make-upu.
Zajímalo by mě, jak takové nakupování probíhá? Jak se prodavačky tváří na kluky, kteří si přijdou koupit dámské oblečení a boty?
Dnes již nakupuji na internetu, ale dříve jsem obcházel i kamenné obchody. Bylo to vtipné. Jako kluci jsme vešli do jednoho obchodu na Václavském náměstí a ptali se na dámské oddělení. Prodavačky trochu koukaly, ale když jsem chtěl ponožky na vyzkoušení dámských bot, zíraly ještě více. Samozřejmě jsme se v botách po obchodě procházeli a vše zkoušeli. Způsobili jsme trochu pozdvižení, ale byla to legrace. Stud už dnes vůbec neřeším, ale první okamžiky, ačkoliv jsem gay, co se za sebe nestydí, byly trochu zvláštní. To přiznávám.
Oblečení a boty jsou jedna věc, co však takový make-up? Jak dlouho ses učil malovat?
Na make-upu si hodně zakládám. Začátky byly strašné. Nějakou dobu trvalo, než jsem si všechno osahal, ale tak to má asi každý. Na úplně první vystoupení mě líčila má kamarádka, která mě později i učila a šla se mnou první make-up nakoupit. Postupně jsem se začal malovat sám. Dnes při pohledu na první fotky můžu zhodnotit, že to bylo hrozné. Trvalo asi půl roku, než jsem našel správnou cestu, ale stoprocentně spokojený jsem až nyní po třech letech. Jsem zkrátka perfekcionista a chci mít vše dokonalé.
Jak dlouho ti dnes make-up trvá?
Klidně i šest hodin. Stále se učím, stále koukám na videa, testuji nové věci. Je to opravdu věda. U drag queens se nejedná o úplně klasický make-up, je to spíše maskérství. Záleží však i na obličeji, někdo má více feminní obličej a s pár linkami vypadá jako holka, já se potřebuji více zamaskovat.
Jak dlouho trvalo, než jsi od prvního políbení dragem došel k prvnímu vystoupení?
Bylo to relativně rychlé. Dostal jsem příležitost hned po pěti měsících, co jsem do toho vplul. Já hrozně nerad na něco čekám a vše musím mít a udělat hned, a to je výsledek. Jakmile se naskytla možnost, hned jsem se toho chopil.
Kde jsi bral inspiraci k prvním číslům?
Jak už jsem zmínil, viděl jsem spoustu vstoupení v Česku, ale hodně jsem se inspiroval i drag queens z RuPaul’s Drag Race. Ihned, jak jsem se o show začal zajímat, jsem dokonce s nejlepším kamarádem vycestoval do Los Angeles na vystoupení drag queens RuPaul‘s Drag Race, což pro mě byla první pravá drag show. Cesta do USA mi dala hrozně moc. Viděl jsem, jak má vystoupení vypadat. Byl jsem nabitý inspirací.
Co na to řeklo tvé okolí, když jsi začal vystupovat jako žena?
Ve svém okolí jsem měl vždy suprové lidi. Zakládám si na tom, abych měl kolem sebe pár kamarádů, ale fakt dobrých kamarádů. Díky tomu se mi dostalo opravdu velké pozitivní podpory.
Rodina byla také v pohodě?
V rodině to bylo ještě lepší. Moje maminka drag show úplně miluje. Chodí na moje vystoupení neustále, i když je třeba nemocná. Chodí se mnou i do klubů, ačkoliv to není žádná velká pařmenka. Vydrží s námi vždy do tří do rána. Ta to prostě „žere“. Stále natáčí videa, stahuje si fotky a ukazuje je kolegyním v práci. (smích)
Stejného přístupu se ti dostalo od všech členů rodiny?
Má rodina se de facto skládá ze tří členů – máma, otčím a babička.
Jak reagovala babička? Přeci jen je to starší generace, která těmto novým směrům umění nemusí úplně rozumět…
Ta tomu samozřejmě úplně nerozumí, momentálně má 74 let, ale když jí ukazuji videa, tak se ptá, jestli je to ta Ewa Farná… (smích) Já ji vždy musím vysvětlit, že je to trochu něco jiného a že se věnuji trochu jiným umělkyním. (smích) Asi úplně netuší, o co jde, ale líbí se jí to a má mě ráda, takže to bere.
Takže jsi babičce podstatu věci nijak podrobně nevysvětloval?
Samozřejmě, že ano. Ale znáš to. Je to pro babičky komplikované. Nejprve přišla jiná orientace, pak tohle. Ona babička vždycky řekne, že to chápe, a pak zavolá, že nerozumí. Tak si povídáme dál. (smích)
Jak na tvůj koníček reagují například kluci, o které máš zájem?
Já měl větší část svých romantických období s kluky ještě před tím, než jsem s dragem začal. Od té doby to však nikomu nevadilo. Poslední vztah, který trval necelý rok, byl naprosto v pohodě. Bývalý přítel mě ve všem podporoval. Na naší první společné fotce jsem dokonce v kostýmu a s make-upem. (smích) Přál bych si, aby to i případná budoucí láska brala stejně na pohodu.
Vypadá to, jako by tvůj život byl procházka růžovým sadem. Nikdy ses nesetkal s žádnou negativní reakcí?
Musím říct, že opravdu ne. Možná pár nějakých nemístných komentářů, které však vzešly od lidí, na jejichž názoru mi absolutně nezáleží.
Je pravda, že tě vesměs sledují lidé, co tě chtějí vidět. Měl jsi však možnost někdy vystupovat před publikem, které je tímto stylem nepolíbené?
Takové vystoupení zatím neproběhlo. Většinou máme publikum, které se o drag zajímá. Pokud je ale vystoupení profesionální, myslím si, že to lidé vezmou v pohodě. Je pravda, že jednou jsem byl na našem firemním plese, kde jsem sice nevystupoval, ale vesměs se jednalo o lidi, co drag neznají. Téma plesu bylo „New York Club Kids“, takže jsme měli přijít vhodně oblečení. Samozřejmě z těch všech 400 lidí jsem v kostýmu s make-upem, parukou a vysokými botami přišel jako jediný. V ten den jsem byl hvězdou večera. (smích)
Použiješ občas líčení a dámské šaty i mimo vystoupení?
To ano, ale nikdy jsem žádný problém neměl. Reakce okolí jsou vesměs nijaké. Lidé sice koukají, ale co si říkají, to nevím. (smích) S mou kamarádkou, která nyní studuje na FAMU, jsme dokonce natáčeli dokument o mém životě. Ta mě doslova nutila jet s make-upem třeba v metru. V tu dobu to bylo spíše o mně. Měl jsem pocit, že na mě všichni divně koukají, přitom to tak horké vůbec nebylo. Většinou jezdím nalíčený jen taxíkem a u řidičů je to tak, že jeden nic neřekne, druhý se blbě dívá do zrcátka a třetí se hrozně zajímá.
Chtěl by ses někdy jako drag queen živit?
Věnovat se tomu opravdu naplno znamená investovat mnoho času. Já to mám trochu těžké v tom, že těch koníčků mám strašně moc. Jednou za čtvrt roku udělám velké vystoupení, kdy si připravím zcela nová čísla, abych byl pořád nový a aktuální a nemusel nic opakovat. K tomu pár módních přehlídek a je to. Rád také sportuji a chtěl bych se stát make-up artistou, takže těch zájmů je vícero. Dragu bych se tak chtěl věnovat pravidelně a neustále se v tom zlepšovat, ale nebudu úplně tlačit na pilu v tom, aby mě to uživilo.
