Lady Gaga jako nový Bowie: jak popkultura i v ČR pomáhá LGBT lidem? Desetiletí uplynulo ve znamení přijetí i rostoucího násilí

Od hudby přes televizní průmysl k celospolečenským změnám – v posledních 10 letech se LGBTQ komunita zapojila do všech sfér veřejného života jako nikdy dříve. Nakolik se však tento pokrok reálně promítnul do oblasti lidských práv, potažmo práv LGBTQ?

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: bbc.co.uk, lgbtqnation.com, ebar.com, buzzfeednews.com / 2. 1. 2020

Desetiletí je poměrně dlouhý časový úsek, v němž se může mnohé změnit. Uplynulá dekáda pak jasně ukazuje, jak moc dokáže popkultura působit na lidské smýšlení a ovlivňovat přijetí jinak opomíjených menšin. Pozornost, jež byla v posledních letech celosvětově upírána na problematiku LGBTQ, lze označit za historicky nejmasivnější, což samozřejmě lesbám, gayům, translidem a všem, kteří jednoduše nezapadají do klasických škatulek, otevřelo mnohé nové možnosti. Jak se téma LGBTQ promítlo do pop-music či televizního a filmového průmyslu? A co to pro LGBTQ osoby znamená?

17. 12. 201925 nejlepších snímků divočiny, které se dostaly do finále soutěže Wildlife Photography Award. Vyberte vítěze!

Lady Gaga jako nový David Bowie

Lady Gaga v roce 2008 vydala své první komerčně úspěšné album a je to přesně deset let, kdy se stala globální hvězdou – v době, kdy i v popu byly zavedeny jasné hranice. Lady Gaga se ale stala poměrně bojovnou obhájkyní LGBTQ práv, a to nejen na světových podiích, ale i mimo ně. A jak se ukázalo, hlasitě vyjadřovaná podpora queer kultuře její kariéru nijak nebrzdila. Jak zaznělo např. na serveru The Guardian: „Gaga toho pro mou generaci udělala tolik, co David Bowie před 20 lety. Znovu se jí podařilo do mainstreamu, který upadl zpět do heteronormativní všednosti, dostat queer témata.“ A pokud bychom se na hudební průmysl podívali blíže, právě poslední dekáda je od 80. let tou nejvíce queer – mezi nové gay popové hvězdy se zařadili např. Troye Sivan (jeho album z roku 2018 explicitně tematizovalo gay sex) nebo Olly Alexander. Zmínit by bylo možné Adama Lamberta, ale i Sama Smithe (díky němuž se ostatně univerzální označení pro nebinární lidi  - „they“ – dostalo i do prestižních jazykových příruček a slovník Merriam-Webster jej dokonce označil za slovo roku).

Na rozdíl od Lady Gaga, která ovšem vystupuje „jen“ jako obhájkyně LGBT komunity, lze však říci, že ačkoliv i mezi slavnými hudebníky je nespočet těch, kteří tradiční kategorie sexuální orientace či genderové identity odmítají, jinakost v populární hudbě není příliš „obchodovatelná“. Jak naznačuje odborník na pop kulturu, Alim Kheraj, „všechny podoby LGBTQ vizibility zastoupené v popové kultuře jsou sice vítězstvím, ale s hořkou pachutí. Jinakost nevynáší.“ Tvrzení dokládá zisky všech queer umělců a také poklesem zájmu o tvorbu Sama Smithe poté, co začal o své odlišnosti hovořit veřejně. V obecné rovině se tak zdá, že z hlediska komerčního je „výhodnější“ být hetero hvězda, která se LGBT komunity zastává. To dokládá např. příklad Madonny, Taylor Swift nebo i Miley Cyrus. Ta ostatně musela „popřít obvinění“, že její bisexualita je jen marketingový tah…

Bez ohledu na to lze však říci, že mnohé se za posledních deset let změnilo, což lze doložit právě i na hudebním průmyslu. Ačkoliv by bylo možné polemizovat o tom, zda je vůbec hudba vhodnou platformou pro nějaká hlubší prohlášení či stanoviska, faktem je, že např. v Dubaji při koncertě dívčí skupiny Little Mix nejenže zazněla píseň, která je oslavou stejnopohlavní lásky, ale zároveň byla během ní na plátno promítání duhová vlajka. V Dubaji je přitom homosexualita nezákonná. V tomto případě tedy trh převýšil morálku, jelikož před pár lety by realizace podobné show byla v Dubaji nemyslitelná.

Televizní zábava s lesbami, gayi a translidmi

Podobné tendence jako v hudebním průmyslu lze pak zachytit také na poli televizní zábavy. Podle letošní zprávy GLAAD se v hlavním vysílacím čase v roce 2019 objevovalo historicky nejvíce LGBTQ+ postav a příběhů. Společně se show, jako je Orange is New Black, Queer Eye, Grace and Frankie, Sex Education či Sense8, se na špičku streamovacích služeb, které jsou LGBTQ friendly, zařadil Netflix. A nutno dodat, že v TV tvorbě již nejde jen a pouze o LGBTQ témata jako taková, ale televizní trh začíná prozkoumávat i další související kontext – jinakost a handicap, násilí na LGBTQ lidech…Nudné (a škodlivé) stereotypy jednoduše začínají brát za své. A LGBTQ příběhy již epizodně pronikají také do jinak mainstreamových pořadů. Na rozdíl od hudebního průmyslu se tak v tom televizním ukazuje, že je minimálně do jisté míry otevřenější, kdy např. gay hercům umožňuje hrát heterosexuály – a konkrétně Jim Parsons byl i po sňatku s partnerem nejlépe placeným televizním hercem roku 2018.

Při mainstreamovém uchopení LGBTQ témat pak samozřejmě svou roli sehrávají také reality show, které přibližují běžný život LGBTQ lidí i těm, kteří by s nimi jinak neměli žádnou příležitost přijít do kontaktu. I díky tomu by bylo možné říci, že se LGBTQ komunitě postupně dostává (minimálně v západních společnostech) většího přijetí. To se ostatně týká i České republiky, kde se gay/les dvojice prezentují např. ve Výměně manželek (což jistě přispívá k normalizaci pohledu na stejnopohlavní rodičovství), ale i kuchařské show Prostřeno apod. Zaujali také transsexuální účastníci v show, jako je Voice nebo Česko-Slovensko má talent. V globálním měřítku pak rozhodně nelze opomenout ani úspěch Conchity Wurst, vousaté zpěvačky, která se po vítězství v celoevropské soutěži Eurovision Song Contest stala doslova fenoménem.

Je však třeba zdůraznit, že situace je poměrně odlišná na filmových plátnech, kde je aktuálně největším tématem to, zda by LGBTQ postavy měli ztvárňovat také LGBTQ herci/herečky (ostatně, zatím žádný gay nezískal Oscara, zatímco v roce 2019 tuto cenu obdržela trojice heterosexuálních herců/hereček za role LGBT postav – Rami Malek, Olivia Colman, Mahershal Ali). A jak poznamenávají filmoví odborníci, kdyby snímek Dánská dívka (2015) vznikal dnes, byla by jen velmi malá pravděpodobnost, že by hlavní postavu mohl ztvárnit Eddie Redmayne… (stačí přitom vzpomenout na nedávný skandál s obsazením Scarlett Johansson do role transsexuála, herečka nakonec po tlaku veřejnosti účast na snímku Rub & Tuck odmítla).

28. 11. 2019FOBO: utrpení z blahobytu, které dnes postihuje prakticky každého. Pokud máte problémy s rozhodováním, tak i vás

Nic není tak růžové…

Bez ohledu na nesporné množství pozitivních změn však stále není důvod k přílišné radosti. Zatímco by se mohlo zdát, že alespoň v „západně smýšlejících“ zemích přijetí LGBTQ lidí roste, nelze opomíjet ani vzrůstající radikalizaci určitých výseků společnosti. Již vydobytá práva tak v některých lokalitách berou za své, jinde – Českou republiku nevyjímaje – boj za rovnost ustrnul v mrtvém bodě. Jak navíc naznačují celosvětové údaje, ačkoliv poslední dekáda znamenala novou etapu v dosahování legislativní svobody LGBTQ lidí, cenou byl enormní nárůst zločinů z nenávisti, a to jak v USA, tak i Evropě. Jak totiž upozorňují sociologové, ačkoliv média odvádějí záslužnou práci, jednou věcí je sledovat transsexuály či gaye a lesby v televizi a druhou potkat je v obchodě nebo klubu. I proto je před LGBTQ komunitou toužící nejen po rovnosti, ale především přijetí okolí, velmi dlouhá cesta. A na ni ani nová dekáda bohužel jistě stačit nebude.