Proč se líbat pod jmelím? I tato tradice má v době #MeToo svá omezení
S Vánoci se pojí nespočet různých tradic. Pitím punče počínaje, rozkrajováním jablka konče. Mnozí by si vánoční svátky ale nedokázali představit ani bez jmelí, resp. polibku pod ním. Ovšem podobně, jako je to s mnoha jinými zvyky, i v případě líbání se pod jmelím mnozí z nás dnes netuší, kde se vlastně tato tradice vzala. A jak naznačují historické prameny, za vše mohou pravděpodobně keltští druidové. Právě ti dali jmelí, tedy parazitické rostlině, skutečně romantický význam. A protože jmelí dokáže kvést i v chladných zimních měsících, zvolili si jej druidové jako symbol plodnosti…
Také norská mytologie činí ze jmelí rostlinu ryze romantickou (ačkoliv rozhodně není tak hezké jako třeba růže…). Bohyně lásky Frygg tak prohlašuje jmelí za symbol lásky a tvrdí, že každý, kdo pod ním projde, musí políbit osobu, která je v jeho největší blízkosti. Ovšem nejen severské země dokázaly ve jmelí odhalit jeho „romantický potenciál“. Již v roce 1820 popisoval americký romanopisec Washington Irwing vánoční dekorace, a to právě včetně jmelí, které označil za symbol ochrany „všech hezkých panen“. Dle jeho slov navíc „mladí muži mají tu výsadu líbat dívky pod jmelím a při každé této příležitosti také ze jmelí trhat bobule. Ve chvíli, kdy jsou všechny bobule otrhány, tato výsada zaniká.“
Ovšem nejen plodnost a líbání jsou aspekty pojící se ke jmelí. Jak uvádí jedna z klasických legend, právě jmelí bylo v minulosti stromem, z nějž biblický Josef zhotovil kolébku pro Ježíška. A o dalších 33 let později kmen jmelí posloužil Římanům také k tomu, aby z něho pro Ježíše vytvořili kříž. Nakonec pak jmelí pod tíhou hanby začalo chřadnout a proměnilo se v malé keříčky – rostlinu, která se stala symbolem dobra. Nakonec legenda praví, že podobně, jako věřící čerpají sil z těla Krista, také jmelí může žít jen díky síle jiných stromů.
Opomenout ale nelze ani víru v to, že jmelí dokáže být prospěšné i lidskému zdraví. I dnes jsou tak na trhu mnohé přípravky, které právě výtažky ze jmelí obsahují. Většina z nás však jmelí zná především jako symbol Vánoc – jen málokdo ale ví, že přirozeně zeleného jmelí se v přírodě vyskytuje minimum. Potřebuje totiž k životu tolik mízy ze svého hostitele, že jen málokterý strom mu jí dokáže poskytnout skutečný dostatek. I proto je většinou jmelí spíše nažloutlé. O vánočních svátcích se však vžilo také to, které je nabarveno nazlato. Bez ohledu na barvu ale platí, že ideálně byste jej měli zavěsit (např. na lustr), příp. umístit do vázy, ale bez vody.
Každopádně pokud se ocitnete v blízkosti jmelí a budete mít nutkání někoho ve své blízkosti políbit, nezapomeňte také na to, že v době hnutí MeToo by to nakonec nemuselo dopadnout dobře. Přeci jen nevyžádaný polibek - bez ohledu na tradici - by i ve sváteční atmosféře a pod záštitou kouzelné rostliny mohl nejednoho rozlítit...
