Evropský průzkum napříč LGBT komunitou oslovil rekordních 140 000 lidí. Díky LUI magazínu neschází ani data z ČR a Slovenska
2012 vs. 2019
Unikátní pohled na žitou zkušenost LGBT lidí, problémy s nepřijetím, diskriminací, násilím i obtěžováním přinesl již první průzkum FRA (Agentura Evropské unie pro základní práva) z roku 2012, do kterého se zapojilo přes 90 000 respondentů z celé Evropy. Letos bylo toto číslo v rámci druhého celoevropského průzkumu postavení LGBT komunity ve společnosti zdaleka překonáno, jelikož dotazníky vyplnilo na 140 000 respondentů. Výsledky, které budou zveřejněny na počátku příštího roku, pak poslouží i ke srovnání s daty z roku 2012, pomohou posoudit účinnost antidiskriminačních politik, ale také poskytnou detailní pohled na vývoj postavení LGBT za posledních sedm let.
Jelikož za účelem realizace průzkumu byly v každé jednotlivé zemi osloveny adekvátní společnosti, organizace a média zaměřující se na LGBT komunitu, LUI magazín pod vedením Jakuba Starého samozřejmě nemohl scházet – zajistil tedy medializaci a šíření dotazníků mezi čtenářskou základnou v Česku a také na Slovensku. Právě u našich východních sousedů se přitom LGBT komunitě stále nedaří dosáhnout nejen celospolečenského uznání, ale ani jakékoliv podoby formalizace společného soužití.
Lidská práva = LGBT práva
Nejen na Slovensku ale LGBT lidé dennodenně naráží na množství překážek. V mnoha zemích EU jsou LGBT osoby vystaveny riziku diskriminace a obtěžování. Netoleranci (a nezřídka i tzv. hate crimes, tedy rozličné podoby násilí z nenávisti) pak podporují hluboce zakořeněné předsudky a mylné představy o homosexualitě, transsexualitě a rozličných genderových identitách. Již v roce 2012 tak hlavním zjištěním výzkumu FRA bylo, že LGBT lidé stále čelí četným verbálním i fyzickým útokům.
Zda (a nakolik) se situace změnila (ať už k horšímu, či lepšímu) pak naznačí právě výsledky letošního průzkumu. Ty zároveň poslouží také jako podklad pro identifikaci oblastí, v nichž je třeba v souvislosti s rovností LGBT lidí učinit konkrétní změny. S ohledem na to, že i v ČR je především otázka stejnopohlavního manželství a také zákonné úpravy vztahu mezi dětmi a jejich sociálními rodiči stále tématem, které budí velké vášně, mohly by být zároveň výsledky využity také jako podklad pro tuzemské aktivistické organizace a pomoci jim v jejich snahách prosadit změnu.
