Spolu, ale sami: soužití párů je minulostí. Proč stále více dvojic volí oddělené domácnosti?

Stejně jako sama společnost, mění se i vztahy lidí, kteří ji tvoří. Co bylo v minulosti nemyslitelné, se dnes stává běžnou praxí. Aktuálně jsou tak na vzestupu oddělené domácnosti lidí, kteří ale tvoří pár.

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: askmen.com / 18. 9. 2019

Lidé mají rádi své pohodlí, klid, a tak např. narůstá počet tzv. single domácností. Ovšem není single jako single. Zatímco někteří lidé jednoduše nehledají vztah a jsou spokojeni ve své jednočlenné domácnosti, jiní vztah mají – klidně i dlouhodobý – a onu spokojenost začínají vyhledávat právě v samostatném bydlení.

V angličtině má již tento model vztahu i své vlastní označení, LAT (living apart together). A pokud byste si mysleli, že se jedná o módní výstřelek, vězte, že opak je pravdou. Nejenže již v minulosti bylo podobné partnerské rozvržení běžné, ale jak naznačuje aktuální odborná literatura a výzkumy, tento typ milostných vztahů se zejména mezi mileniály a také generací ve věku 50+ stává stále více populárním.

„Tento typ oddělených vztahů ve společnosti vždy existoval, ale nehovořilo se o nich. Naštěstí se věci mění, lidé jsou mnohem otevřenější a již se zcela nepřizpůsobují tomu, co společnost očekává či diktuje,“ konstatuje Sharon Hyman, režisérka dokumentárního filmu, který o fenoménu odděleného partnerského soužití pojednává.

17. 6. 2019V době hlouposti slaví internetová satira vítězství! Podívejte se na ty nejlepší stránky „zaručeného zpravodajství“ z domova i ze světa!

Proč chtějí partneři žít odděleně?

V případě hledání odpovědi na otázku, proč jsou oddělené vztahy čím dál populárnější, je nejprve třeba zastavit se u důvodů, proč lidé vůbec žijí spolu (pomineme-li klasické založení rodiny). Tehdy platí, že čím mladší lidé jsou, tím méně finančních prostředků mají – i proto tak společná domácnost může být poměrně bezbolestným řešením. Na druhou stranu v nízkém věku člověk jen zřídka nalezne partnera pro celý život, proto samostatné bydlení může být určitým typem zadních vrátek.

Naopak zástupci starší populace, kteří podobný styl života preferují, jsou ze skupiny těch, kdo po odchodu dětí z domova opustili partnera, osamostatnili se a ani s novým protějškem na své situaci nechtějí nic měnit. A to je také jediný rozdíl mezi nimi a mileniály, kteří do budoucna společný život s partnerem/kou plánují.

Plusy…

Největší výhodou podobného uspořádání je nepochybně nezávislost. Dvojice může trávit čas společně, ale zároveň si vychutnávat chvilky klidu. Lidé získají vlastní prostor, místo k přemýšlení i odpočinku, na protějšek se navíc více těší, nezevšední jim a společný čas si užijí naplno. Dokonce platí, že věnují více péče plánování společných aktivit – jsou jim totiž vzácnější. „Oba cítíme, jak samota posiluje naši touhu po sobě navzájem, na druhou stranu máme dostatek prostoru k tomu, abychom byli produktivní, v klidu si odpočinuli a pak se na sebe těšili,“ tvrdí jeden z partnerů, který tento vztahový model vyznává.

17. 7. 2019Pocta muži, který zachránil miliony životů, kvůli homosexualitě však zemřel v zapomnění. Podobizna Alana Turinga míří na bankovky

Mínusy…

V prvé řadě – je mnohem jednodušší „hodit vidle“ do vztahu s člověkem, se kterým nesdílíte bydlení. V řadě druhé je také poměrně komplikované plánovat společné aktivity, zejména v případě, že se dvojice dohodne např. jen na společně strávených víkendech. Někteří lidé – zejména ti, kteří mají sklony k žárlivosti – pak mohou narazit na problém, že o protějšku nemají „přehled“.

Ať už ale uplatňujete jakýkoliv vztahový model, jak konstatuje Hyman, primární je pochopit, že neexistuje žádný univerzální recept na šťastný vztah. To, co vyhovuje jednomu, druhého může ničit. Bez ohledu na to, co kdo říká, je tak třeba žít tak, abyste byli spokojeni. A to klidně i v oddělené domácnosti.