Romeo a Julie byli ve skutečnosti muži. Archeologové rozkryli záhadu „milenců z Modeny“

Technologie a věda dokáží skutečně nečekaně zamíchat kartami. Jak totiž naznačují nejnovější výsledky archeologických analýz, tzv. Milenci z Modeny, nezřídka připodobňovaní k Shakespearově Romeovi a Julii, byli ve skutečnosti muži…

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: cnn.com, washingtonpost.com / 16. 9. 2019

Milenci z Modeny

Když archeologové v roce 2009 nalezli v nekropoli pod italským městem Modena dvojici koster v objetí, vysloužili si mnohé novinové titulky o věčné lásce. O páru, který byl společně pohřben do jednoho hrobu v době mezi 4. a 6. stoletím, se pak začalo hovořit jako o „Milencích z Modeny“, a to s odkazem na slavný milostný příběh z pera Williama Shakespeara. Jenže jak se nyní ukazuje, nic není, jak se zprvu zdálo. Obě kostry totiž patřily mužům.

16. 9. 2019Ne každá žena je „ona“ a muž „on“. Proč již lidem nestačí ženství a mužství?

Muži pohřbení ruku v ruce

Zatímco v roce 2009 ještě nebylo možné pohlaví pohřbených osob zjistit, aktuální vědecká analýza dala celému milostnému příběhu novou dimenzi. Použitím pokročilé techniky, která analyzovala proteiny v zubní sklovině objevených koster, vědci z boloňské univerzity došli k závěru, že obě kostry jsou mužské.

Vědci totiž ve sklovině objevili protein, který se vyskytuje výhradně u mužů. Přitom pohřbení mužů do společného hrobu a navíc v poměrně intimní pozici je podle odborníků mimořádně neobvyklé. „V současné době nám není známa existence žádného jiného podobného pohřbení dvou mužů, doposud objevené společné hroby byly vždy užity pro muže a ženu,“ uvedl hlavní autor studie zabývající se pohlavím pohřbených osob, Federico Lugli.

12. 9. 2019Polský biskup, gay a aktivista boří církevní tabu: „Naši kněží užívají Bibli jako zbraň proti LGBT lidem, jde nám o život“

Milenci, příbuzní, nebo vojáci?

Kromě samotného zjištění, že obě kostry jsou mužské, vědci zároveň dospěli k závěru, že „objev dvou dospělých stejného pohlaví pohřebených ruku v ruce může mít hluboké důsledky pro chápání pohřbívání v době pozdní antické Itálie.“ I v případě, že by muži byli milenci, je velmi nezvyklé, aby byli uloženi k posledními odpočinku společně. Nemluvě o tom, že v dané době nebyly stejnopohlavní vztahy zrovna uznávané…

„Ačkoliv nemůžeme vyloučit, že oba pohřbení byli milenci, je nepravděpodobné, že by ti, kdo je pohřbili, chtěli jejich vztah takto znázornit tím, že zesnulým spojili ruce,“ tvrdí Lugli. Právě v době, kdy byli muži pohřbeni, se totiž mnoho lidí v daném regionu obracelo ke křesťanství a také veřejné instituce a úřady zastávaly ke stejnopohlavním vztahům negativní postoj. Nabízí se tedy samozřejmě i jiná vysvětlení vztahu obou mužů (která již ovšem nejsou tak romantická). „Protože si kostry jsou do jisté míry podobné, může se jednat např. o příbuzné – bratry, bratrance. Nebo by se mohlo jednat o vojáky, kteří zemřeli v bitvě,“ upřesnil Lugli. Povaha vztahu obou mužů tak i nadále zůstává tajemstvím.