Rodiče jsou šťastnější než bezdětné páry. Ovšem teprve tehdy, když se děti odstěhují z domova
Rodičovství, bez ohledu na to, jak se někomu může zdát přirozené a samozřejmé, s sebou nese nejen mnohá pozitiva. Také o tom, jaké jsou negativní dopady rodičovství na partnery, jejich intimní život, ale příp. také finanční situaci, již pojednali mnozí psychologové i vědecké studie. Jak se nyní ukazuje, rodičovství skutečně může učinit partnery šťastnější ve srovnání s páry bezdětnými, ovšem až ve chvíli, kdy potomek, příp. potomci, opustí „hnízdo“. A to je, ruku na srdce, docela dlouhé čekání na rodičovské štěstí…
Vědecký tým z německé univerzity v Heidelbergu došel k závěru, že rodiče jsou ve srovnání s bezdětnými páry ve stáří skutečně šťastnější, ovšem jen v případě, že se jim podaří své potomstvo úspěšně vyexpedovat z domova. A to je v době tzv. mamánků jistě nesnadný úkol. Výsledky stávající studie do jisté míry korelují s již dříve realizovanými výzkumy, dle nichž rodičovství skutečně ovlivňuje nejen sociální sítě páru, ale také duševní pohodu rodičů vyššího věku. Pokud bychom měli vystihnout podstatu aktuální studie, která byla realizována mezi 55 000 lidí ve věku nad 50 let napříč 16 evropskými zeměmi, bylo by možné shrnout, že specificky při stárnutí dominují pozitivní aspekty rodičovství.
Jedním z nejvýraznějších faktorů pak je, že děti se stávají pro své rodiče významnou formou sociální podpory, která je podle výzkumníků spojena s větším pocitem štěstí a naopak menší osamělostí, což zároveň pozitivně eliminuje stres. Zatímco již bylo prokázáno, že v produktivním věku je rodičovství spíše stresorem, situace se následně může změnit. „Výsledky naznačují, že dřívější zjištění negativního vztahu mezi dětmi a vykazovanou duševní pohodou a zdravím by se nemělo zobecňovat na starší rodiče, jejichž děti již opustily domov,“ stojí v závěru výzkumu. Ten však také poukázal na skutečnost, že pokud děti i v dospělosti naopak setrvají doma, k pohodě rodičů to rozhodně nijak nepřispěje.
Stručně řečeno, zatímco v počátcích je obvykle rodičovství spíše zdrojem stresu a partneři balancují na hranici fyzického, psychického a nezřídka i finančního vyčerpání, všechna tato negativa mizí v momentě, když se dospělý potomek o své rodiče ve stáří začne starat. Problémem však je, že ne každý potomek přistupuje k této své roli zodpovědně, nemluvě o tom, zda minimálně 20 let naprostého vypětí člověku stojí za to, aby si „na stará kolena“ užil trošku zasloužené péče ze strany potomstva.
Podle Christophera Beckera, jednoho ze členů výzkumného týmu, navíc lidé dokáží scházející potomstvo poměrně efektivně nahradit jinými sociálními sítěmi, své problémy, ale obecně i život, mohou sdílet s přáteli, lidmi z okolí apod. Podle studie britské Open University navíc bezdětné páry vykazují vyšší hodnoty partnerského štěstí a na svém vztahu dokáží pracovat lépe než dvojice s dětmi.
