Relaxační technika, která dobývá svět: nicnedělání. Proč je tak těžké skutečně „vypnout“?

Po dánských trendech „hygge“ a „lykke“, tedy specifických formách severské pohody, se s novým konceptem přidávají také Nizozemci. Ti začali popularizovat pouhopouhé „nicnedělání“. Ovšem jak se ukazuje, poctivě nic nedělat dá vlastně člověku docela zabrat…

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: theguardian.com, time.com / 25. 7. 2019

Prostě nedělat nic…

Chtělo by se říci, že severoevropské národy jsou přes pohodu úplní specialisté. Po Dánech (kde vznikly koncepty pohody hygge a lykke) se přidali také Švédové s myšlenkovým konceptem „lagom“, což je životní styl, který bere veškeré dění s nadhledem tak, že vše je vlastně „v procesu“. A nyní Nizozemci zaujali trendem „niksen“, což doslova a do písmene znamená „nedělat nic“. Jako nástroj pro boj se stále rušnějším a čím dál více stresujícím způsobem života jistě může niksen efektivně posloužit. Ovšem ačkoliv popis činnosti „nicnedělání“ se zdá být nad slunce jasný, jeho uvedení do praxe zase taková „brnkačka“ není.

„Nedělat nic – to je jako provozovat činnost bez jakéhokoliv účelu, toulat se po okolí, dívat se ven z okna nebo poslouchat hudbu, vše bez jakékoliv produktivity,“ popisuje Caroline Hamming, výkonná ředitelka koučinkového centra, které pomáhá klientům zvládat stres a zotavovat se ze stavů vyhoření. „V životě bychom si měli užívat chvíle odpočinku a relaxace, to vše lze kombinovat s jakoukoliv snadnou a poloautomatickou činností, jako je třeba pletení,“ dodává Ruut Veenhoven, profesor sociologie z nizozemského Rotterdamu. Podle něj je jedním z neopominutelných aspektů umění života schopnost zjistit, jaké způsoby relaxace danému člověku nejvíce vyhovují. Na to dle něj samozřejmě neexistuje žádný univerzální recept – k tomu lze ovšem dojít klasickou metodou pokus – omyl.

15. 6. 2019Fitness trendem pro léto 2019 jsou zvířecí pohyby, kterými skvěle zhubnete a budete se cítit mnohem lépe ve vlastním těle

Troška lenosti vlastně neškodí

Poněkud paradoxní je, že označení „niksen“ bylo v Nizozemsku historicky vykládáno jako „lenost“ či jako opak produktivity. Ovšem s ohledem na zvyšující se úroveň stresu po celém světě a také jeho drtivé zdravotní dopady, jako je i již zmiňovaný syndrom vyhoření, nicnedělání získává čím dál větší uznání i ze strany lékařské komunity. Dle odborníků totiž právě úplně „vypnutí“ dokáže efektivně se stresem bojovat.

Podle Eve Ekman, která se specializuje na studium stresu a syndromu vyhoření, již existují prokazatelná data, že nicnedělání má četné pozitivní emocionální dopady – např. snižování úzkosti, ale také fyzické výhody – tedy omezení procesu stárnutí a posílení schopnosti těla bojovat proti běžným nemocem, jako je třeba nachlazení. Právě tyto pozitivní důsledky by tak i ty nejvytíženější osoby měly přesvědčit k tomu, aby se čas od času nicnedělání oddaly.

Nic nedělejte a buďte kreativní

Podle Veenhovena, který je také šéfem Světové databáze štěstí, navíc během procesu nicnedělání lidé dostávají nové nápady. Jak totiž ukazuje praxe, i když mozek zrovna nic reálně nedělá, stále zpracovává na pozadí informace a má také dostatečnou kapacitu k tomu, aby vyřešil rozličné dlouhotrvající problémy. To ostatně potvrzuje úplně běžná praxe, že ty nejlepší nápady lidé dostávají třeba během procházky se psem nebo ve sprše.

24. 5. 2019Whitney Houston vyrazí na turné a vydá album. Hvězdy vstávají z mrtvých a brzy budou koncertovat i u vás doma

Jak těžké je nedělat nic?

Ačkoliv nicnedělání zní úplně prostě, pro mnoho lidí se vlastně nejedná o nic jednoduchého. Ve skutečnosti totiž pouhé sezení a dívání se z okna může být poměrně obtížné, pro někoho, kdo je zvyklý neustále něco dělat, je to prý zpočátku nezřídka úplně strašidelný zážitek. I proto Hamming doporučuje „niksen“ trénovat, kdy si každý na nicnedělání denně vyčlení jen pár minut. Cílem pak je dospět do stavu, kdy si člověk „troufne“ skutečně nedělat nic. „Celé je to o tom, jak umožnit životu, aby běžel, a na okamžik se osvobodit od veškerých povinností,“ dodává.

Je však třeba myslet i na to, že nicnedělání je samozřejmě přínosné, ovšem ne samospásné. „Ačkoliv odpočinek je nesporně potřeba a může přispět k tomu, že se člověk po vykonané činnosti bude cítit lépe, není to hlavní cesta ke štěstí ve smyslu životní spokojenosti,“ doplňuje Veenhoven. Ostatně, podle studie z roku 2016 jsou lidé, kteří se podílejí na produktivních činnostech, šťastnější kvůli silnějším sociálním vazbám a silnějšímu pocitu soběstačnosti. Výzkum také prokázal, že štěstí vyvolává produktivitu, což znamená, že existuje přímá vazba mezi relaxací, štěstí a produktivitou. V závěru tak lze říci „všeho s mírou…“. Nicnedělání nevyjímaje.